Na Les Království z Debrného

Je pravda, že s mojí Věrkou máme rádi především výtvory přírody a díla lidských rukou většinou spíš přehlížíme. Najdou se ale výjimky. Přehrada Les Království k nim určitě patří, má svoje úžasné kouzlo a myslím, že se nám nikdy neomrzí. Přečíst si o ní můžete třeba zde nebo tady. Běžně se k ní jezdí (nebo i chodí) ze Dvora Králové nad Labem nebo z Bílé Třemešné. My jsme ale zvolili trasu trochu jinou. Libereckým rychlíkem jsme dojeli z Hradce Králové do Dvora Králové, tam jsme na nádraží jen přesedli do autobusu směr Vrchlabí a nechali se dovézt do Debrného. Mimochodem, tuto kombinaci vlaku a autobusových přípojů k němu (také do Janských Lázní, Pece pod Sněžkou a na Pomezní Boudy) využíváme při výletech do Krkonoš už dlouho a dopravcům za ni dávám velikou jedničku s hvězdičkou.

Vystupujeme tedy na zastávce Debrné, most. Ani to tu jako vesnice nevypadá. Prostě most přes Labe, křižovatka, autobusová zastávka, dva větší objekty, okolo kopce s několika chalupami a pro nás hlavně turistický rozcestník. Vybíráme si zelenou značku směr Těšnov a Bílá Třemešná, zpočátku vedoucí společně se žlutou. Brzy ze silnice odbočíme vlevo do kopce, teprve z něho zjistíme, že těch chalup je tu přece jen více. Za nimi nás čeká stoupání vzhůru do lesa a kupodivu i výhled na protější kopec Bradlo (tam se taky chystáme).

Nahoře na kopce je rozcestí, žlutá značka nás opouští (i ta je v plánu). Tím máme za sebou veškerá stoupání, teď už půjdeme po rovince velice příjemným lesem. Po rovině jdeme asi 2 km, pak se značka stáčí prudce vpravo lesem dolů k Černému potoku. Podél něho sejdeme k silnici, po které jsme do Debrného jeli. Sto metrů musíme po ní, než narazíme na odbočku téměř do protisměru. Ta směřuje kolem nového přístřešku k Labi.

Cesta po proudu Labe je příjemná, pohodlná, naprostý relax. Až k přehradě jsou to 4 km a myslím, že i z fotek vám bude jasné, že se na nich nudit nikdo nebude. Zvláště v závěru, kdy už je vidět vlastní přehrada. I když tady musím přiznat, že nám mimořádně nahrálo počasí. Ta lehká mlha a pár centimetrů sněhu vykouzlily atmosféru naprosto jedinečnou. Být jasno a koukat proti slunci, nebylo by to ono.

Přejdeme te dy po hrázi na druhou stranu a jdeme po silnici směrem k Bílé Třemešné. Po vyjití z lesa se přímo proti nám objeví Zvičina. Odbočíme doleva a jsme na rozcestí Bílá Třemešná, Aleje. Zde naše zelená značka končí (s ní i modrá, která se k nám před přehradou připojila), dále půjdeme po červené. Projdeme obec Filířovice a kolem nedávno vytvořeného a zatím bezejmenného rybníka se dostaneme na okraj Dvora Králové. Říká se tomu tady Borovička. Do centra Dvora Králové to je tak půlhodinka. My jsme končili v restauraci Hankova domu, co je na poslední fotce a můžu doporučit. Česnečka byla vynikající, zazdili jsme ji kvalitním tatarákem a Krakonošem, ani se nám pak nechtělo jít zbývající 2 kilometry do kopce na nádraží na vlak.

Celá tato trasa je asi 15 km dlouhá, čili půlden na ni bohatě stačí. Náročnost opravdu malá, počáteční stoupání je krátké, stejně jako sešup k Černému potoku a jinak víceméně rovina. Jen ten poslední úsek na nádraží je nějak navíc. Možná bude dobrá informace, že ke každému vlaku jede z autobusového nádraží nahoru autobus.