Národní park Connemara a výlet na Diamantovou horu
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Letterfrack - infocentrum | Šotolina | 0,0 km | ||
Z parkoviště stejným směrem vede i žlutý okruh. | ||||
Na svahu Diamantové hory | Šotolina | 0,7 km | ||
Zde žlutý okruh, dlouhý 1,5 km, odbočuje vpravo. Takže první možnost se vrátit. | ||||
Křižovatka okruhů | Šotolina | 1,1 km | ||
Zde máte druhou možnost, kdy se můžete vrátit. Modrý, 3 km dlouhý okruh odbočuje vpravo z kopce, červený 3,7 km dlouhý mírně stoupá vlevo. První část červeného okruhu je obousměrná. | ||||
Rozdělení okruhu | Šotolina | 1,5 km | ||
Tady červená trasa se rozděluje na okruh. My jsme šli vlevo, vraceli jsme se pak z pravé strany. Začíná to trochu víc stoupat, ale není to nic hrozného. | ||||
Diamantová hora | Šotolina | 2,8 km | ||
Na vrcholu je mohyla. Trasa prakticky pokračuje ještě kousek v přímém směru, než se začne vracet zpátky do údolí. | ||||
Okruh se uzavírá | Šotolina | 4,7 km | ||
Tady jsme už jednou byli. Vracíme se po stejné cestě vlevo dolů. | ||||
Křižovatka okruhů | Šotolina | 5,1 km | ||
Vrátili jsme se na modrý okruh a pokračujeme po něm k parkovišti. Nejdeme zpátky. Jdeme mírně vlevo z prudšího kopce. | ||||
Vyhlídka | Šotolina | 5,5 km | ||
V místě,kde se cesta prudce zatáčí vpravo doporučuji se zajít podívat jen kousek vlevo. Moc se mi tam líbilo. | ||||
Žlutý okruh se připojuje | Šotolina | 6,7 km | ||
Z pravé strany se připojuje nejkratší žlutý okruh. Oba nás dovedou zpátky na parkoviště. | ||||
Na parkovišti | Šotolina | 6,8 km | ||
Abychom zvládli všechny trtasy, přidáme si ještě ten nejkratší, 0,5 km, který jsem nadneseně nazvala Cesta do divočiny. | ||||
U infocentra | 7,3 km | |||
Okruh končí u infocentra nedaleko parkoviště. |
Jeden z výletů, které jsme absolvovali během naší dovolené v Irsku. Výlet na Diamantovou horu Diamond Hill (496 m) patří k nejznámějším a také nejlépe značeným trasám v národním parku Connemara. Výchozím místem je parkoviště Letterfrack, kde je infocentrum a restaurace. Celý okruh až na vrchol měří necelých 7 km. Pokud by nebylo zrovna nejvhodnější počasí, nechá se cestou zvolit jiný kratší okruh. Jsou tam vlastně tři možnosti. A k tomu jeden mini okruh, na který se nastupuje samostatně jiným směrem - dokonce z kopce.
S výjimkou nejkratšího okruhu (ten připomíná spíš prales) je ze všech ostatních cest pěkný výhled na pobřeží Atlantiku s malými ostrůvky. Chce to však mít štěstí na hezké počasí. My jsme měli mlhu (nebo to byly mraky?) a takový vítr, že nás to chvílemi málem smetlo. Trochu přeháním, ale zase ne tak moc.