Hamerský okruh

Kam a jak jedeme?

Opět vyrážíme do přírody, a to na Vysočinu, do krásné přírody u Žďáru nad Sázavou. Výchozím i cílovým bodem je obec Hamry nad Sázavou, kam můžeme dojet buď autem nebo vlakem, záleží jen a jen na našich preferencích.

Čeká nás patnáctikilometrová trasa, kterou je možné absolvovat jak pěšky, tak i na kole, protože půjdeme celou dobu po Hamerském okruhu, který je zároveň i cyklostezkou. Vyrážíme z nádraží v Hamrech po silnici, nikoli po červené značce, která u nádraží začíná - kdybychom šli po značce, minuli bychom první bod, kvůli kterému na výlet vyrážíme - sochu Hamroně.

Poté, co potkáme sochu Hamroně, odbočíme vlevo po značené cyklostezce kolem Jedlovského rybníku a rybníku Dívka až na rozcestí s modrou turistickou značkou, kde mineme sochu Mamlase. Poté projdeme kolem rybníka Miškovec k Vápenici, což je přírodní jezero, nikoli rybník. Od Vápenice budeme pokračovat po žluté turistické značce kolem Rejznarky na Peperek, přírodní památku u Samotína.

Od Peperku pokračujeme po červené turistické značce k další soše, Mamutovi, který se nachází u Sázavy pod Rozštípenou skálou. Odtud pak opět po červené zpátky na nádraží do Hamrů nad Sázavou.

Za čím jedeme?

Hlavním cílem našeho putování je nádherná příroda Českomoravské vrchoviny, doplněná o betonové sochy žďárského rodáka Michala Olšiaka, které jsou zasazené do krajiny okolí Žďáru nad Sázavou. Na trase můžeme vidět tři takové sochy, a to Hamroně, Mamlase a Mamuta.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se v Hamrech nad Sázavou, v jedné z několika místních restaurací. Ubytování nebylo třeba, ale pro případné zájemce je k dispozici např. penzion Najdek.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Sochy Michala Olšiaka jsou krásné a některé opravdu monumentální. Rozhodně stojí za zmínku i ty, které na této trase nenajdeme - kůň, který je u silnice v Hamrech nad Sázavou, Hraniční kámen na hranicích Čech a Moravy a další.

Ostatní informace

Do přírody se vstupy neplatí, proto peníze na ně nejsou třeba. Vezměte si sebou v létě i v zimě dostatek pití, cesta umí být poměrně náročná, hlavně stoupání na Peperek.