Labský důl - Labská rokle

Kam a jak jedeme?

Jdeme do jednoho z nejkrásnějších krkonošských údolí, do Labského dolu a navazující Labské rokle.

Za čím jedeme?

Délka labského dolu, který se rozkládá mezi Dívčími lávkami a Labskou loukou s prameny Labe, je cca 8 km. Pomyslný okraj Labské rokle se nalézá u Labského vodopádu jehož výška je cca 45 metrů, dalších cca 200 metrů zde voda padá po skaliskách. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat malou nádrž se stavidlem a turistům byl pouštěn vodopád větším proudem. Při sestupu od Labského vodopádu postupně obdivujeme 3 tzv. jámy, které jsou od sebe odděleny skalnatými svahovými žebry. První je jáma Navorská, druhou Pančavská jáma s vodopádem Pančavy padajícím po dráze dlouhé téměř 150 metrů. Následující třetí jamou je jáma Harrachova. Za přítokem říčky Pudlavy můžeme obdivovat Malý Labský vodopád. Turistický chodník, který vede labským dolem patří mezi nejstarší krkonošské cesty. Vybudován byl hrabětem Harrachem na konci 19. století jako tzv. Harrachova cesta za účelem spojení Špindlerova Mlýna s Labskou boudou. Čas potřebný k sestupu labským dolem do Špindlerova Mlýna je cca 2,5 - 3 hodiny. Cestu můžeme samozřejmě jít i opačně.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při cestě do hor by každý měl mít zásobu jídla a pití s sebou, ale možnost občerstvení je na Labské, nebo Vrbatově boudě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

K výšlapu do Labského dolu doporučuji konec září, nebo začátek října, barvy podzimu Labský důl vybarví ještě do větší krásy.

Ostatní informace

Od sezonního turistického infocentra U Dívčí lávky je téměř až k přítoku říčky Pudlavy značena stezka Buď fit, 4km tam a 4 km zpět. Povrch je zde asfalový a tak se na její konec dostanou i cyklisté.