MORAVSKÉ VRCHOLKY HOR
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Putování (více dnů) • Za kulturou • Do přírody • Na hory • Na kole
Kam a jak jedeme?
"Morava to jé ta krásná zem..." a mile by se mohlo dodat "osázenááá přírodním divem!!".Taková slova určitě vyřkne mnoho tuláků a turistů při objevování krás Moravy.Příroda tady určitě rozmanitostí nešetřila a improvizovala skutečně dokonale.Vrcholky hor,drsná horská klimata,soutěsky,rokle,jeskyně a propasti či třeba země úrodné a louky rozkvetlé.To vše a ktomu harmonickou vyváženost a bezesporu kulturně historické skvosty a pamětihodnosti dělají s východní části naší země turistické lákadlo téměř světového měřítka.
Středem našeho zájmu tentokrát, ale budou Moravské Hory a vrchoviny.Určitě jich tu není málo a já Vás pozvu na nejzajímavější místa a především dominantní vrcholky.Mohou dosahovat přes 1OOO m.n.m a budou nám vyrážet dech, ale potěší nás i třeba "kopečky" s výškou 5oo m.n.m, svým příjemným pohlazením na duši.
V rámci geomorfologického členění se Moravská pohoří řadí spíše k Vnějším Západním Karpatům,část přesto spadá do České Vysočiny.Horotopisně se zajímáme především o masív Kralického Sněžníku(jenž se vyzdvihuje na západě od Orlických Hor) a Rychlebských Hor,do středu potom nejvetším Mor.pohořím Hrubým Jeseníkem,který do nížin mírně spadá Nízkým Jeseníkem a Oderskými Vrchy.K východu se zdvihají Beskydy a Javorníky.U hranic s Polskem potom Slezké beskydy.K jihu můžeme objevit Hostýnské a Vizovické Vrchy,které navazují na Bílé Karpaty u býv.hranic se Slovenskem.Přes Moravské Úvaly bychom potom mohli navštívit Chřiby,Ždánický Les a na jihu potom Bradlo Pálavy.V oblasti Hané se zdvihá Zábřežská Vrchovina,Drahanská Vrchovina a přechází v Moravský Kras.Malá Haná potom zasahuje do Českomoravského Pomezí,především oblasti Moravsko Třebovské a Svitavské vrchoviny.
Za čím jedeme?
Naše poznání začína na nejprogresivnější hoře naší vlasti na Kralickém Sněžníku. masiv Králického Sněžníku, je geomorfologický celek a vysoká, členitá hornatina na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Větší část hornatiny leží v polském Kladsku. Nejvyšší horou je Králický Sněžník(1424m.n.m) (polsky Śnieżnik Kłodzki). .Území je zajímavé i po stránce geologické. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Od Rychlebských hor je na východě oddělen Kladským sedlem. Na západě a severu spadá do Kladské kotliny. Z jihu odděluje Králický Sněžník od Hanušovické vrchoviny údolí řeky Moravy. Na východě pohoří Králický Sněžník strmě spadá do Staroměstské kotliny, která ho odděluje od Hrubého Jeseníku. Vyskytují se zde mrazové sruby nebo Kamenná moře. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně Tvarožné díry, Patzeltova jeskyně a na polské straně Jaskinia Niedźwiedzia (Medvědí jeskyně); najdeme zde také ponory a vyvěračky.V oblasti najdem také četné vodopády(Prudký potok).Mezi nejvyšší vrcholy patří Stříbrnická (1250 m n.m.), Černá kupa (1295 m n.m.), Sušina (1321 m n.m.) – třetí nejvyšší vrchol pohoří, , Chlum (1119 m n.m.), Tetřeví hora (1251 m n.m.), Velká Šindelná (1195 m n.m.), Souš (1224 m n.m.), Srázná (1074 m n.m.).
Na vrcholu Králického Sněžníku nejsou v současnosti žádné stavby. Na samém vrcholu v minulosti stála rozhledna (postavena v roce 1899) a několik set metrů pod vrcholem také bouda. Obě stavby však byly začátkem 70. let 20. století zbořeny a v současnosti zde spatříme jen ruiny rozhledny (pahorek kamenů) a základy boudy. Nalézá se zde trojmezní kámen Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství, který je kousek pod vrcholem, a u základů zbořené chaty je soška slůněte.. Asi 500 m od vrcholu se nalézají Vlaštovčí kameny - soustava skalních srubů s kamenným mořem na úpatí. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení řeka Morava.Celá česká část hory patří do NPR Králický Sněžník, která byla vyhlášena v roce 1990 o rozloze 1694,67 ha.
Směrem na východ se zdvihá dominanta Suchý Vrch.Spadá do Orlických Hor,ale můžeme ho ještě počítat mezi Moravské vrcholky.Stejně tak sousední vrchol Bradla, je v nadmořské výšce 983 m a nachází se asi 750 m severozápadně od vrcholu Suchého vrchu. Oba vrcholy odděluje mělké sedlo. Ostatní svahy prudce spadají. Severovýchodní k Horním Bořikovicím, jihozápadní k Orličkám a jihovýchodní do sedla Hvězda. Suchý vrch leží na území přírodního parku Suchý vrch a Buková hora.Na vrcholu se nachází rozhledna a restaurace.nedaleko odsud je vojenský objekt Bouda.
Masív kralického sněžníku na severu přechází v Rychlebské Hory.Turisticky klidnejší pohoří,ale přesto nabízí zajímavé lokality.Nejvyšším vrcholem je zde Smrk (1125 m)a nachází se 5 km severozápadně od Ramzovského sedla. Vlastní vrchol hory je zalesněný, nachází se zde vrchoviště, které je chráněné jako přírodní rezervace a je nepřístupný. Poblíž vrcholu se nachází historické Trojmezí Moravy, Slezska a Polska (Kladska). U Trojmezí je nouzový přístřešek s lavičkami a Rozcestí turistických značek. Na Smrk je nejlepší přístup z Ramzovského sedla a z Petříkova.Progresivní táhnutý hřeben Ryhlebských hor potom ještě zaujme několika vrcholy,především vrcholem Kovadlina(989m.n.m).Zajímavé Nyznerovské vodopády potom nalezneme na svazích Rychlebských Hor,stejně jako pozoruhodné jeskyně Na Pomezí.V nejsevernější části hor potom nalezneme zříceninu Rychleby a sklaní vyhlídky(např.Kazatelna).
Snad nejpřitažlivější a nejnavštěvovanější jsou Jeseníky,především masív Hrubý Jeseník s nejvyšším vrcholem Praděd(1492m.n.m). Je to nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu České republiky. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 162 metrů vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.Hora leží na historické zemské hranici Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou).Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.Na vrchol vede asfaltová silnice z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna. Turisticky je Praděd přístupný také od Červenohorského sedla, sedla Skřítek, ze sedla Vidly nebo z Koutů nad Desnou.Pod vrcholem je romantické Údolí Bíle Opavy a masivní Vysoký Vodopád.Ubytovat se můžeme na chatě Barborka,Ovčárna nebo Švýcárna.
Překrásné jsou i ostatní vrcholky Jeseníků.Vysoká hole (1 465 m) je druhá nejvyšší hora Moravy, ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením.Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní zvané- Suť ,je rozsáhlé Kamenné moře. Jihozápadní svahy spadají do ledovcového karu Velká kotlina, kde jsou lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě. V této lokalitě nalezneme na ploše několika hektarů 485 druhů vyšších rostlin (arkto - alpínských, ale i teplomilných), a proto je nejrozmanitějším společenstvem v celé České republice. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Je zde výskyt kamzíků.Na svazích pramení řeka Moravice.Dále je v Jeseníkách významný třeba vrchol Šerák. Od Ramzovského sedla sem můžeme vyjet sedačkovou lanovkou. na vrcholu je chata Jiřího. Součást Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník.Kousek odtud masivní Obří Skály.Keprník je hora , s výškou 1423 m n. m. je čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku, nejvyšší v Keprnické hornatině.Převládajícími horninami jsou ruly a svory. Vrcholová plošina Keprníku má podobu kryoplanační terasy (lavicovité stupně složené z plošiny a srázu). Na vrcholu je mrazový srub. Na jihovýchodním svahu se nachází tzv. Keprnický kar, ve kterém v pleistocénu ležel menší ledovec.Vozka , (1377 m n. m)., osmý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku, druhý nejvyšší v Keprnické hornatině.Převládajícími horninami jsou ruly a svory. Turisticky i přírodně zajímavé jsou 7 m vysoké svorové svědecké skály na vrcholu, ve kterých se nacházejí hojné vyrostlice minerálu staurolitu.Podle pověsti se vznik vrcholových skal vysvětluje tak, že přes zdejší rašeliniště projížděl vozka s nákladem chleba; zapadl však a aby z rašeliniště vyjel, podkládal kola pecny chleba. Za to jej stihl trest a i se svým vozem na vrcholu hory zkameněl.Cestou od vrcholu do Branné,můžeme odbočit na pozoruhodné skalní útvary Pasák.
Nízký jeseník se rozkládá na poměrně rozsáhlém území od Rýmařova až po Šternberk a Moravský Beroun. nejvyšším bodem je Slunečná(8oom). Nachází se 2,5 km severovýchodně od obce Dětřichov nad Bystřicí. Horu tvoří spodnokarbonské droby. Na jihovýchodním svahu se nachází Přírodní rezervace Panské louky. Jedná se o rašeliniště.Nízký Jeseník Je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů.Sopečnou činnost připomínají některé vrcholy.např.Velký Roudný.je také nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku. Na vrcholu je dosud patrná kráterová prohlubeň kuželovitého tvaru. Na stavbě masivu sopky se podílí jak sypký vulkanický materiál, tak i čedičová láva. Ta tvoří na úbočí Velkého Roudného i čtyři lávové proudy, z nichž nejdelší dosahuje 5 km délky a přelévá se přes štěrkovou terasu řeky Moravice. V místech dnešního jezera Slezské Harty přehradil lávový proud tok řeky Moravice, čímž vzniklo velké jezero, do něhož padaly sopečné vyvrženiny. Z nich se vytvořily usazeniny pórovitých tufitů, které se těžily jako dobrý stavební materiál. Dodnes se nachází v okolí obcí Razová a Karlovec. V nejdelším lávovém proudu, tekoucím na severovýchod, se v katrastru obce Bílčice nachází činný lom na těžbu čediče.Na Uhlířském vrchu stojí kostel.Nízký Jeseník zaujme i dalšími zajímavostmi.Turisté často navštěvují Rešovské vodopády(nedaleko Rýmařova),skály a zříceninu Rabštejna(i Oskavy) a osamocený skalnatý vrchol Bradlo(600 m.n.m).
Oderské vrchy,které navazují na N.Jeseník jsou pohořím klidnějším.Turisty láká především nově zpřístupněný pramen Odry nedaleko Velkého Újezdu.
Překrásné pohoří s lidovou tradicí se vypína k severovýchodu.Moravskoslezské Beskydy se vypínají nad Frenštátskou brázdou, ohraničeny jsou z jihu brázdou Rožnovskou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě skupiny. Na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělem hlubokým údolím Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pokračuje pohoří skupinou Vsetínské vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice), které charakterizují povlovné svahy a celkově jde o krajinu s mírnými, měkkými tvary. Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy , spadající celkem prudce k severu.Mezi významné vrcholy patří Lysá Hora 1323 m n. m.)je nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády.Smrk (také Velký Smrk) je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Beskyd. Leží mezi obcemi Ostravice a Čeladná, ze kterých je vrchol Smrku přístupný po značených turistických cestách. V jeho masívu najdeme i několik menších vrcholů: Malý Smrček, Smrček a Malý Smrk (1174 m - v podstatě druhý vrchol). V horních částech masívu nejsou žádné horské chaty a hotely.V kotli Bučacího potoka, v nadmořské výšce cca 800 m se nachází Bučací vodopády, jedny z největších kaskádových vodopádů v této části Karpat. Dva hlavní měří společně asi 10 m, celková výška asi 40 m. Celé široké okolí vodopádů je od roku 2004 přírodní rezervací o rozloze 35 ha přístupnou po turisticky neznačené lesní cestě. Dalšími přírodními rezervacemi v masivu Smrku jsou přírodní rezervace Smrk, Malý Smrk, Studenčany a na jižním okraji přírodní rezervace V Podolánkách. Rezervace vznikly v letech 1996 - 2004 a největší z nich je přírodní rezervace Smrk. Ve většině převládají smrkové lesy s příměsí buků a jedlí, místy jeřáb a javor. Běžnými bylinami jsou bika a třtina chloupkatá, z trvalejších rostlin kapradiny a brusnice borůvky. Navzdory přísné ochraně patří masív Smrku k atraktivním borůvkářským oblastem Beskyd. Vrcholové části hory v minulosti vážně poškodily imise a převládá na nich mrtvý, postupně se obnovující les. Nedaleko vrcholu se nachází mrazový srub.
Radhošť je hora v Beskydech, kde měl podle pověstí od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít Z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště. V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a moderní televizní vysílač.
Příjemná je návštěva Hostýnských Vrchů.Mezi nejvyšší vrcholy patří Kelčšký Javorník, poutní místo Svatý Hostýn (734,6 m) , na kterém se nachází významné mariánské poutní místo. Komplex zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ubytovny pro poutníky, křížovou cestu Dušana Jurkoviče, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž. Podle archeologických nálezů se zde nacházelo rozlehlé pravěké hradiště.
Klidné pohraniční pohoří Javorníky nás rozděluje od našich slovenských sousedů.Jsou geomorfologický celek na hranicích Moravy a Slovenska v geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Nejvyšší vrchol - Veľký Javorník - 1 071 m n.m. Nejvyšším bodem Javorníků ležících na Moravě je Malý Javorník (1 019 m n.m.). Částečně odlesněný členitý hřbet se větví na zalesněné rozsochy. Táhnou se od Lyského průsmyku na jihozápadě po Makovský průsmyk na severovýchodě v délce cca 30 km. Hluboké Papajské sedlo odděluje na jihu hlavní hřeben od izolovaného vrcholu Makyta (923). Na severu je součástí Javorníků skupina Lemešné (950). Geologické složení pohoří je poměrně jednotné, tvoří je flyšové série pískovců, rozlámané na jednotlivé kry.Ve vyšších polohách Javorníků převládají horské smrčiny s občasným výskytem jedle, níže ve svazích se částečně dochovaly původní bukové a jedlobukové lesy. V lesích se vyskytují velké šelmy včetně rysa, vlka a medvěda, které ze Slovenska přecházejí i na Moravu.
Pohraničním pohořím jsou i překrásné Bílé Karpaty.Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váhu, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti(povětšině na slovenské straně) patří Vršatecká Bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
Pohoří s pozoruhodnýmnázvem jsou Chřiby jsou geomorfologický celek a pohoří, přesněji vrchovina na středovýchodní Moravě ležící mezi městy Kyjovem a Kvasicemi v Jihomoravském a Zlínském kraji. Její průběh je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km2. Nejvyšší vrchol – Brdo má výšku 587 m n.m. .Chřiby jsou tvořeny zvrásněnými paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše, jen tu a tam vystupují.ími v podobě osamělých skalních útvarů na Budačině, Komínkách, Holém kopci či Buchlovském kameni.
.Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle obce Drahany, které leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod Skalky, který leží 735 m n.m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Součástí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních. Adamovská vrchovina (hlavně žula a granodiorit) byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek.Je zde několik přírodních parků a rezervací.
Na samotném okraji Drahanské Vrchoviny se zdvihá vrchol Velký Kosíř(442m.n.m). je výrazný vrch v geomorfologickém podcelku Bouzovská vrchovina - nejjižnějším to podcelku Zábřežské vrchoviny, ležící zhruba 9 km severozápadně od Prostějova a 15 km ZJZ od Olomouce; jeho vrcholová část náleží ke katastru obce Slatinky, okres Prostějov. Jméno kopce prý pochází z protáhlého tvaru, který připomíná kosu. Pro svou nápadnou polohu v rovinaté hanácké krajině bývá humorně nazýván "Hanácký Mont Blank".Na vrcholu kopce je mohyla na památku Františka Palackého. Přes kopec a okolní obce vede naučná stezka Na západním úpatí Kosíře je památník čtyř letců, kteří zde zahynuli při havárii vrtulníku v roce 1998.Přírodní park Velký Kosíř je chráněná lokalita v nejjižnějším výběžku Zábřežské vrchoviny. Stejnojmenný vrchol Velký Kosíř se svými 442 m n.m. je nejvyšším vrcholem Hané. Tento zalesněný plochý kopec s nejbližším okolím je přírodním parkem s naučnou stezkou o rozloze 19,6 km² a vyhlášen byl roku 2000 Okresními úřady v Olomouci a Prostějově. Jeho posláním je zachovat typický krajinný ráz s jeho přírodními, estetickými a biologickými hodnotami. Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památky Růžičkův lom, přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout.K pěším túrám i cyklistickým výletům – na horských kolech – je velmi vhodná a turistickými značkami značená Naučná stezka Velký Kosíř. Ta vede z Čelechovic po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do obce Čechy pod Kosířem a po hlinité pěšině zvané „Hraběcí cesta“ zpět.
Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Mnohé druhy zde rostou na nejsevernější hranici svého rozšíření.
Kosíř je znám i archeologickými nálezy. Na východních svazích lze nalézt pazourkové nástroje ze starší doby Kamenné, byla zde nalezena tzv. Kosířská Venuše (což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné). Významné jsou i pozůstatky hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších nálezů.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Tak na tohle rozsáhlé téma by toho bylo skutečně moc.Jen krátce zmíním třeba v jeseníkách restauraci Na Kovárně v Malé Morávce.Ubytování třeba Na rychtě v Malé Morávce.Horské chaty Paprsek,Švýcarna,šerák,Barborka.V Beskydech si nenechte ujít valašské hospůdky v Rožnově nebo na Pustevnách.Na Hané nedaleko Velkého Kosíře třeba zase lázně Slatinice kde jsou perfektní restaurace i penziony.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Putování po vrcholcích hor je prostě úžasným zážitkem.
Ostatní informace
Všechny zmiňované vrcholy jsou dnes přístupné po tur.cestách a cyklotrasách.Naučné stezky jsou dobře udržované.Upozorním snad jen na Rychlebské Hory a Javorníky,kde jsou hřebenovky méně frekventované a vzdálenosti mezi horskými chatami jsou poměrně veliké.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut