Na zimní Klíč

Fotografie (1)

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografií)

Výlet budiž určen těm, kteří nepohrdnou nabídkou k prožití malého dobrodružství či třeba dostali od Ježíška novou termosku a už už ji chtějí vyzkoušet v terénu. Horu Klíč netřeba představovat. Z Lípy i z Boru je na ni úchvatný pohled a již malé děti se ptají na její název. Jsme vybaveni horkým nápojem, oblečeni teple a nepromokavě, cíl naší cesty jsme oznámili svým nejbližším. Pravá zimní horská akce. Nejprve se dopravíme vlakem do Svoru. Pár desítek metrů pod nádražím objevíme u silnice červené značení, které nás provede mezi chaloupkami, v tomto období pravděpodobně skrytými za hromadami sněhu. Za Svorem odbočíme doleva a vydáme se do kopce napříč vrstevnicemi. Je možné, že Klíč ani nebude pro mlhu vidět, což zase tolik nevadí, aspoň nás pohled na vrchol ležící v nadmořské výšce 760 metrů nedemoralizuje. Ať se brodíme tajícím sněhem, ať nám ze smrků padají za krk zmrazky či z oblohy sněhové vločky neuvěřitelných rozměrů, neměl by výstup trvat déle než hodinu. Poslední metry zdoláme v krajině chudé i na stromy, kde nás bičuje mrazivý vítr a my vzpomínáme na Běhounka, Amundsena, Nobileho, Nansena a jiné polárníky. Konečně na vrcholu! Můžeme sem jít desetkrát a pokaždé to bude jiný zážitek. Dnes je třeba jasno a naskýtá se nám dokonalý kruhový Rozhled, anebo je fakt ta mlha a my jsme rádi, když si vidíme na špičku nosu. Sestoupíme o několik metrů níže k odbočce na vrchol, ale neklesneme hned po červené. Pokud cesta vypadá bezpečně, pokusíme se jít ještě dál několik stovek metrů ve směru původní pěšiny. Ze skalních převisů zde visívají několikametrové krápníky, pod kterými se člověk až bojí projít ze strachu, že by jej mohly proklát. Pod námi pak je kamenné moře tvořené znělcovými balvany, většinou nebezpečně kluzkými. Vrátíme se k oficiální trase a po červené sejdeme ke Kamzičímu prameni s výtečnou vodou. Během klesání můžeme ochutnat vodu rovněž z tzv. Lesní studánky. To už je však cesta podstatně nudnější. Nefouká zde takový vichr, stoupá teplota a hlavně se blížíme k civilizaci. Stále po červené značce překonáme silnici a ocitneme se v novoborské čtvrti Arnultovice. Po objevení železničních kolejí stačí jen odbočit Doprava a dojít podél nich na nádraží. (vlak, pěšky cca 7 km). https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/klic

Autor: bart

Další články autora: 46

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

2 turisté zde byli a hodnotili

3,00

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Na zimní Klíč

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář