Pavlov – Archeopark (jihomoravský podzim nemusí být jen o vinobraní)

Kam a jak jedeme?

Do Pavlova. Obce na úpatí Pavlovských vrchů, výběžku Alp, které jsou asi většině obyvatelů ČR známé jako Pálava. Dopravním prostředkem je kolo, protože sem míříme při naší podzimní výpravě na jižní Moravu se základnou ve Velkých Pavlovicích.

Za čím jedeme?

Už když jsme v létě rozhodli, že po nějaké době bude hlavní lokalitou pobytu jihomoravská vinařská oblast, jsem vyslovil myšlenku, že bych rád navštívil zánovní Archeopark, který je umístěn pod jihomoravskou vsí. Z referátů kamarádky, která už tuto expozici shlédla, mi byla celá atrakce doporučena. No a co si budeme povídat, kdo si v mládí oblíbil četbu díla Eduarda Štorcha a hlavně postavy Kopčema, Veverčáka, Žabky (mládežníci), starších Mamutíka, Huňáče, Houžňáka a spousty dalších, by měl o návštěvě muzea minimálně uvažovat.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Co se týče ubytování, zmínil jsem Velké Pavlovice, zářijová výprava byla inspirovaná hlavně vinnými produkty. Sezónní bufet je přímo u vstupu do expozice, ačkoliv nakonec jsme na víno zamířili do obecního sklípku v pavlovské radnici.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ale zpět k Archeoparku. Expozice je vybudována na severovýchodním úpatí Pavlovských vrchů, vlastně ještě pod Pavlovem a shora je střežená zříceninou Dívčích hradů neboli Děviček. Valná část budovy je vlastně v podzemí, přesněji, na povrch vystupují objekty vstupu a betonové světlíky, které osvětlují interiér expozice. Důvod takového řešení je prostý, snahou bylo zachytit i polohu části vykopávek kde probíhaly objevitelské práce hlavně v období 20. a 30. let minulého století. Po opuštění prehistorického sídliště zanesly vrstvy materiálů několikametrové vrstvy jílů a spraše.

Pravěké osídlení mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi se časově udává do doby zhruba před 30 000 léty, do období teplejší klimatického období před poslední dobou ledovou. Na úpatí Pavlovských vrchů se zřejmě rozprostírala polootevřená krajina spíše stepního nebo lesostepního charakteru a právě vyvýšená poloha Pálavy umožnila hlídkám pravěkých lovců pozorovat tahy stád všemožné zvěře. Eduard Štorch dal sice svým hrdinům přízvisko lovci mamutů, ale takového mamuta asi neulovili nejčastěji, velkou část kořisti spíš tvořili menší živočichové, jeleni, sobi, srny, zajíci a pravěcí lovci zřejmě nepohrdli i nějakou myší, hrabošem nebo žábou. Jak víme, ve vegetačním období si vypomáhali i sběrem různých plodin nebo kořínků.

Návštěva expozice je uvedena filmovou projekcí, která shrnuje přibližný historický vývoj pravěkého osídlení, tak i historií archeologických objevů v dané lokalitě. Dozvíme se, že osídlení pod Děvičkami mohlo trvat i nějaké tisíciletí a ve své době to bylo jedno z nejvýznamnějších sídel již moderního člověka minimálně v rámci Evropy. Kromě vynálezu keramiky (Věstonická Venuše) se tu zřejmě vyvinulo i první tkaní látek. Dnes bychom řekli, že lokalita byla takovým tehdejším technologickým parkem doby kamenné.

Pokud se návštěvníkům nepodaří shlédnout celý úvodní film, o mnoho nepřijde, vše je vlastně rozvinuto v samotné expozici. Ve vitrínách jsou umístěny exponáty, které archeologové objevili. Možná někdo bude zklamán, že velká část exponátů jsou vlastně kopie (naštěstí umně vyvedené). Originály jsou totiž na tolik ceněné (nebo i křehké), že pobývají většinou v klimatizovaných trezorech a depozitářích.

V ukázkách jsou tu tak kosti lovených zvířat, dále umělecké výtvory vyvedených hlavně z kosterních materiálů (různé rytiny, sošky apod.). Možná pro někoho bude překvapením, že některé výtvory jsou překvapivě malé (ony i ty kosti lovené zvěře zas tak velké nejsou, tedy kromě toho mamuta).

V části expozice je ponechána i původní nálezová vrstva s mamutími kostmi (i dalších zvířat), pozůstatkem ohniště apod. Tato expozice je doplněna světelnou projekcí, která přibližuje jednotlivé okolnosti nálezu. Zajímavá a světelně vyvedená je i rekonstrukce trojhrobu pravěkých obyvatel Pálavy.

Nesmíme zapomenout i zmínku o pravěkých Venuších, tedy sbírku kopií ženských sošek, které přibližují tehdejší ideál ženské krásy a vlastně dokumentují fakt, že žena byla od pradávna inspirací umělců.

Ostatní informace

Archeopark v Pavlově byl pro veřejnost otevřen v roce 2016, kdy byl i vyhlášen stavbou roku. Na jeho ztvárnění se podílel ateliér architektury Radko Květ, stavbu vyvedly firmy OHL ŽS, a.s. a SKR stav s.r.o., expozice je dílem Pixl-e, nábytek a techniku přidaly A. M. O. S. Design, s. r. o., a Lotech, s. r. o. Celá akce přišla na necelých 100 mil. Kč, povětšinou dodaných z dotačních programů, plocha expozice má cca 500 m2.

Expozice je otevřená od dubna do listopadu, o prázdninách každý den, v dubnu, říjnu a listopadu o víkendech, květen, červen a září mimo pondělí.

Základní vstupné je (zatím) snesitelných 100,- Kč, focení bez blesku je dobrým zvykem.