Posvátné umění v nesvaté době aneb výstava, kterou byste měli vidět (MMU Olomouc)

Kam a jak jedeme?

Originální výstava „Posvátné umění v nesvaté době - České sakrální umění 1948 – 1989“ se olomouckému Muzeu moderního umění vysloveně povedla. Proto si také muzejní Trojlodí plnohodnotně zaslouží stát se tipem na výlet. Bez ohledu na to, jak se do hanácké metropole dopravíte, jak dlouho se zdržíte a jaký doprovodný program si zvolíte. V období vánočních trhů se ovšem jisté varianty nabízejí tak nějak samy …

Za čím jedeme?

Co se týče samotné výstavy v olomouckém MMU (Muzeum moderního umění), tak určitě to není výstava komerční. Přesto jsme ve výstavních prostorách ani chvíli nezůstávali osamoceni. Kromě češtiny zde zněla i slovenština a angličtina a věkové rozpětí návštěvníků, kteří dávali najevo své zaujetí jednotlivými exponáty, se pohybovalo někde mezi osmi a osmdesáti lety …

Výrazy sakrální a socialismus spolu sice příliš neladí, ale mnohé jistě až překvapí, kolik zajímavých „církevních“ věcí u nás i po nástupu komunistů k moci vzniklo. Pravda, často pouze v podobě návrhu, modelu či projektu.

Výstava představuje umělecko-historický pohled na realizace sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby i užitého umění. Expozice představuje tvorbu vzniklou v téměř půlstoletí komunistické totality, tedy v době cílené ateizace společnosti. Přesto se občas podařilo v některém kostele realizovat vysoce kvalitní umělecké dílko (často se tak stalo v rámci restaurátorských prací) a někdy vznikla dokonce díla, která představovala současnou modernu přesahující kvalitou provedení hranice našeho státu.

Výstava sleduje např. počátek „padesátek“, kdy se realizovalo několik projektů architektonické kanceláře Huť Jaroslava Čermáka (ta je spojována nejen se jmény umělců jako Miloslav Troup nebo Václav Boštík, ale také např. s nemocniční kaplí Božského Srdce Páně). Opomenuta nezůstala ani legendární úprava interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích z let 1963 až 1965 (mj. Mikuláš Medek a Jan Koblasa).

Za pozornost rozhodně stojí projekty nových sakrálních staveb, např. senetářovského kostela sv. Josefa (Ludvík Kolek) nebo kostela sv. Mikuláše v Tiché od Lubomíra Šlapety. A připomenuty jsou i některé nerealizované návrhy architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka a Tomáše Černouška, kteří se angažovali v praktické aplikaci koncilních dokumentů.

Většinu exponátů tvoří výtvarná díla z interiérů kostelů všech našich církví, ale najdeme zde také práce českých umělců, kteří po roce 1948 emigrovali a tvořili pak v zahraničí. Zmínit musíme zejména Josefa Šímu (navrhl vitráže pro chrám sv. Jakuba v Remeši), Jana Koblasu nebo Zbyňka Sekala. A také Němce O.H. Hajka, který se vždy hlásil ke svému češství. A neměli bychom zapomenout uvést alespoň některé zapůjčovatele, např. Farní sbor Českobratrské církve evangelické Praha-Kobylisy, Galerii Hlavního města Prahy, Galerii Stadtatelier Hajek Stuttgart, Metropolitní kapitulu u sv. Víta v Praze, Moravskou galerii v Brně, Musée des Beaux-Arts de Reims, Národní galerii Praha, Římskokatolické farnosti Jedovnice, Roudnice nad Labem nebo Šternberk a soukromé sbírky z České republiky, Švýcarska a Rakouska.

Na závěr snad ještě jednu poznámku: V dobách „dávno“ minulých bych tuto výstavu asi zavrhnul, protože by se mi zdála málo gotická. Teď jsem z ní byl vysloveně nadšen a u některých exponátů mi až běhal mráz po zádech. Pokud bych měl vyzdvihnout některé vystavované dílo, musel bych zmínit alespoň Olivovu sochu sv. Leopolda Mandiče a návrh pětidílného deskového oltáře od Jaroslava Šerých (v Blansku si dnes musí rvát vlasy, že se nikdy nerealizoval).

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití nám tentokrát poskytla přebohatá nabídka ve stáncích na vánočních trzích.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Skvělá výstava s poměrně unikátním obsahem. Exponáty jsou umístěny tak, že si „nepřekážejí“ a neruší návštěvníkovu pozornost. Příjemným bonusem je možnost nahlédnout do muzejní kavárny, kde je instalována výstava grafik Jaromíra Švejdíka ze skupiny Priessnitz, tedy Jaromíra 99.

Nelíbilo: -

Ostatní informace

Pomineme-li náklady na dopravu (cca 200 Kč na osobu) a následnou konzumaci na vánočních trzích (mnohem více), tak vstupné na výstavu přijde na 120 Kč a skvělý (bohužel jen brožovaný) katalog stojí 800 Kč (cca 300 stran a 300 fotografií).

Výstava v Trojlodí olomouckého Muzea moderního umění byla slavnostně zahájena 27.10.2022 a potrvá až do 9.4.2023. Takže času zbývá pořád relativně dost …