Loading...

Přes dvě střechy Jizerek

Tipy na výlet

Při odpovědi na otázku, která kóta je v Jizerských horách nejvyšší, možná trochu zaváhá i dobrý znalec zeměpisu. „Jizerky“ totiž nekončí státní hranicí, a tak našim turistům dobře známá a na české straně nejvyšší hora Smrk není se svými 1 124 metry nadmořské výšky „rekordní“ pro celé pohoří. Tu najdeme až v polské části (Góri Izerskie) a jmenuje se Wysoká Kopa, tedy Vysoká kupa. Uprostřed Vysokého hřbetu (Wysoki Grzbiet) vystupuje do nadmořské výšky 1 126 m a o dva metry tak převyšuje náš Smrk. Přes nejvyšší bod naší části Jizerských hor – vrcholek Smrku – přechází modře značená cesta , stoupající strmým severním svahem z Nového Města pod Smrkem. Na jižním temeni se na ni napojuje červené značení, přicházející buď z Lázní Libverda (na tzv. Věžní stezce) nebo stoupající spolu s modrým značením krátkým, ale strmým svahem, zvaným Nebeský žebřík. Po červených značkách se do těchto míst přiblížíme od chaty Smědavy přes křižovatku Předěl a kolem pramenných rašelinišť řeky Jizerky. Vrchol Smrku vystupuje asi čtvrt kilometru západně od státní hranice, které se dotýká zeleně značená hřebenovka polskou částí pohoří (zde bohužel bez hraničního přechodu). Smrk je nyní holý, ale pohled poskytuje jen částečně omezený na pásmo Vysokého hřbetu a do okolních horských partií. Bezesporu širší výhled se otevírá z travnaté stezky Nebeského žebříku. Ze Smrku nevyčnívá nad okolní terén, na rozdíl od mnoha dalších jizerských vrcholů (včetně Jizerky – druhé nejvyšší v české části pohoří), žádné žulové skalisko. O vlastivědných a přírodovědných zajímavostech nás poučí informační tabulka při turistické cestě. Zatímco náš Smrk patří k nejvyhledávanějším místům v „Jizerkách“, nejvyšší bod celého pohoří – Wysoka Kopa – už zdaleka není tak navštěvovaný a to dokonce ani ze strany našich severních sousedů. Jeho vrcholové partii se totiž obloukem vyhýbá i hlavní (v této části červeně značená) hřebenovka. Pro české turisty je Wysoká Kopa docela dobře dostupná od frekventovaného hraničního přechodu Harrachov (Nový Svět) – Jakuszyce na silničním sedle v západních Krkonoších. Pod celnicí v horní části obce Jakuszyce se dá snadno zaparkovat. Zeleně značená cesta odtud sleduje lesní silničku, posléze odbočíme na červeně značenou (místy však hustě zarostlou) hřebenovku, která nás zavede do mělkého sedla na Vysokém hřbetu. Vrcholový bod Wysoké Kopy – „střechy“ celých Jizerek – je odtud vzdálený asi jen půl kilometru, ovšem přechází jej pouze neznačená cesta, jdoucí střídavě „mrtvým lesem“ a nově osázenou pasekou. Plochý vrcholek, s výhledy zejména na přilehlé západní Krkonoše, pokrývá malé rašeliniště. Stejná cesta, ovšem ze sedla opačným směrem, nás zavede k dalším, možná poněkud atraktivnějším místům v polské části Jizerských hor (Góry Izerskie). Jedinou vadou na kráse je tu čilý ruch, který prozrazuje blízkost kamenolomu, tvořícího z daleka nápadný zub přímo na vrcholku hřbetu. V mohutné jámě etážového lomu, zvaného Stanislaw, se už po staletí láme sněhově bílý křemen, Ten dal základ mnohým sklárnám v okolí, včetně Sklarske Poreby – známého střediska polských Krkonoš a Jizerských hor, křemen se odtud vozil i do Čech. Tato neobyčejně rozsáhlá, ale nyní už do značné míry vytěžená křemenná žíla kdysi vyčnívala nad okolní terén a tvořila pověstmi opředené skalisko Bialy Garb – Bílý hrb. Skalnaté je i další pokračování Vysokého hřbetu, sledované hřebenovou cestou. Nejblíže od lomu vystupuje velice členitá skupina rulových a křemencových skal Zwalisko. Jejich bizarní tvar, připomínající ruiny pohádkového hradu, byl inspirací k lidovým zkazkám i romantickému pojmenování jednotlivých útvarů. Najdeme tu například Klenotnici, Večerní zámek, Skalní bránu aj. Stejnou cestou se od skalisek a lomu Stanislaw vrátíme zpět do Jakuszyc nebo můžeme pokračovat vrcholovou partií, posléze svahem Vysokého hřbetu do Sklarské Poreby. Jde o cestu panoramatických výhledů do KRAJINY na pomezí Jizerek, Krkonoš a dalekého podhůří. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 3-4/2001

Poslední aktualizace: 22.10.2001
Přes dvě střechy Jizerek na mapě
Autor: vitek
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
zavřít reklamu