Prohlídka podzemního vodojemu na Novém Hradci Králové

Kam a jak jedeme?

Možnost podívat se do některého ze čtyř podzemních vodojemů na Novém Hradci Králové se naskytne veřejnosti pouze v době vypuštění, čištění a údržby některého z nich. Poslední takový den připadl na 19. března 2016, kdy Královéhradecká provozní umožnila v rámci dne otevřených dveří vstup do třetího nejstaršího vodojemu z 80. let minulého století (zkušební provoz byl zahájen v roce 1986). Mimochodem, do tohoto podzemního vodojemu bylo veřejnosti umožněno nahlédnout vůbec poprvé. Není proto divu, že zájem byl veliký.

Za čím jedeme?

Po vstupu do areálu vodojemů nás šipky dovedly až k zadní provozní budově, kde prohlídka začínala. Protože z organizačních důvodů mohly do podzemního vodojemu vstupovat skupiny pouze o 25 osobách, nezbylo než si vystát frontu. Během čekání jsme si při pohledu dolů na spleť potrubí řady DN 100, 500, 800 a 1000 z materiálu Pont-A-Mousson a dalších armatur poslechli od pracovníka provozující společnosti několik informací o koloběhu vody od zdrojů do vodojemů, a dále ke spotřebitelům. Popovídat jsme si mohli o všem, co se týká vody.

Když na nás přišla řada, vystoupali jsme po ocelovém schodišti na Ochoz, abychom následně sestoupili po strmém nerezovém schodišti na dno podzemního vodojemu. Zde čekal další pracovník Královéhradecké provozní, který nás seznámil s vlastní nádrží a poskytl nám mnoho zajímavých informací. Pokusím se o ně podělit.

Akumulační nádrž má plochu 2.000 m2. Při maximální výšce hladiny 5 m zadrží 10 tisíc metrů krychlových vody. Maximální výšku limituje přepadové zařízení, které vidíte na jedné z fotografií. Vodojem je krabicového typu, postavený byl z monolitického železobetonu. Nosné pilíře čtvercového půdorysu, doplněné kónickými patkami, jsou prefabrikované. Stropní konstrukce je shora krytá tepelnou izolací z pěnového polystyrenu a hydroizolací z modifikovaných asfaltových pásů. Na izolacích je navršená zemina v tloušťce jednoho metru. Tepelná izolace a vrstva zeminy zaručují konstantní teplotu vody v nádrži. Travnatý povrch začleňuje vodojem do okolní krajiny. Nadzemní vstupní komory z monolitického betonu mají kruhový půdorys. Jejich kopulovité zastřešení koresponduje se sousední hvězdárnou.

Voda se do akumulační nádrže přivádí modrým potrubím na opačnou stranu, než je výpusť. Důvodem je cirkulace vody, a tím zajištění její obměny. Proudění vody, respektive vyrovnávání tlaků, podporuje odvětrání nádrže. Černé potrubí DN 100 slouží pro přívod tlakové vody v době čištění nádrže. Přepadová voda odtéká hnědým potrubím do rybníku Datlík. Voda v nádrži je prý křišťálově čistá, lze si prohlížet dno v pětimetrové hloubce. Tu možnost jsme samozřejmě neměli. Ve vypuštěné nádrži je zvláštní akustika, jsou slyšet ozvěny.

Navštívený vodojem o objemu 10 tisíc m3 nepatří mezi největší na Kopci svatého Jana. Největší má objem 18,5 tisíc m3. Celková kapacita všech čtyř podzemních nádrží je 48,5 tisíc m3 vody. Ač se toto množství zdá neskutečné, vydrží pro královéhradeckou aglomeraci, čítající 150 tisíc obyvatel, pouze na jeden a půl dne. Vodojemy nejsou zásobárnou pitné vody v pravém smyslu slova, spíše vyrovnávají kolísání spotřeby. Nádrže jsou zásobovány z několika zdrojů přibližně 230 litry pitné vody za sekundu, vyprazdňují se proměnlivou rychlostí 40 až 400 m3/ s. Záleží na dnech a časovém období. Nejmenší odběr pitné vody je v noci, pouze 40 – 60 m3/ s. Nejvíce z vodojemů odtéká v neděli večer, 370 – 400 m3/ s.

Při prohlídce vodojemu jsme se také dozvěděli, z kterých zdrojů sem pitná voda přitéká. Největší podíl 60 – 70% je získáván pomocí 12 hlubinných vrtů z podzemní pánve v Lité, rozprostírající se mezi Dobruškou a Opočnem. Voda je velice kvalitní, avšak mineralizovaná, tj. tvrdá. V období od 15. března do 15. července se odběr z této lokality snižuje na polovinu z důvodu ochrany přírody. Nemalý podíl podle ročního období tvoří voda z Orlice, dodávaná ze zrekonstruované úpravny vody. Zbytek vody se dokupuje od externích společností z Náchodska a také z vodojemu u Kunětické hory, který primárně zásobuje město Pardubice. V případě potřeby však Hradec Králové dodává vodu zpět Pardubicím. Rivalita jde stranou.

Tento tip na výlet neuskutečníte kdykoliv. Musíte si počkat, až Královéhradecká provozní naplánuje čištění některého z podzemního vodojemu a umožní v rámci Světového dne vody nebo jiného dne otevřených dveří veřejnosti přístup. Je potřeba sledovat tisk nebo webové stránky královéhradecké provozní: www.khp.cz.

Když už jsme na Kopci svatého Jana, stojí za zmínku, že nejstarší součástí soustavy vodojemů na Novém Hradci Králové je věžový vodojem postavený bratry Václavem a Františkem Capouškovými v letech 1936 – 1937. Ten má oproti podzemním nádržím zanedbatelný objem 320 m3. Z jeho Ochozu se však můžete pokochat pohledem na Hradec Králové s Krkonošemi v dáli. O věžovém vodojemu jsem napsal samostatný článek, ve kterém se dozvíte více po kliknutí zde.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnosti občerstvení vás v daném místě příliš neuspokojí. Do města to však není daleko.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nemusíte být stavbařem, ani vodohospodářem, aby vás podzemní vodojem zaujal. Podobné prostory jsou dostupné ojediněle. Určitě stojí za to si den otevřených dveří pohlídat a některý z vodojemů navštívit.

Ostatní informace

Hradeckým není potřeba vysvětlovat, jak se k vodojemům dostanou. Přespolním doporučím dojet trolejbusem č. 1 nebo 2 na konečnou zastávku na Novém Hradci Králové (u kostela). Odkud vás zelená turistická značka dovede po jednom kilometru k vodojemům. Některý spoj trolejbusu č. 1 má konečnou o dvě zastávky dále v Klukách u planetária. Odtud to máte k vodojemům blíže.

Pokud přijedete autem, na Kopci svatého Jana zaparkujete na neupravené odstavné ploše nad bývalou sjezdovkou, naproti vodojemům. Případně u hvězdárny. Parkování je zdarma.