Loading...

V suterénu Českého ráje

Tipy na výlet

K největším turistickým, horolezeckým i přírodovědným hodnotám Českého ráje nepochybně patří pískovcová skalní města. Většina z nich ukrývá nejen mnohé působivé scenérie a romantická Zákoutí, ale také řadu dalších zajímavostí, z nichž některé míjíme při turistických trasách, jiné se skrývají daleko od značených cest. Vycházku do pískovcových oblastí Českého ráje si můžeme zpestřit nahlédnutím do skalního „suterénu“ – do pískovcových jeskyní. Vznikly zde postupným zvětráváním nebo rozpadem kvádrových pískovců, tedy poněkud jinými procesy než ve známých krasových oblastech. Pískovcové jeskyně proto postrádají atraktivní krápníkovou výzdobu a jsou proto označovány jako nekrasové či pseudokrasové. Přesto je můžeme považovat za velice zajímavé hříčky naší přírody. Například v hojně navštěvovaných Prachovských skalách na Jičínsku prochází značený okruh kolem úzkého otvoru pověstmi opředené sluje bratrská modlitebna. Bez světla v ní „uvidíme“ jenom tmu, pokud však máme baterku, můžeme si prohlédnout asi dvacetimetrovou síň, vzniklou rozestoupením pískovcových bloků. Vzhled mohutných převisů a výklenků zase mají některé jeskyně v pískovcových srázech pod Kozákovem. K největší – Babí peci – směřuje i odbočka z naučné stezky. Tento převis je známým archeologickým nalezištěm, dokázáno bylo jeho osídlení v době kamenné, ve středověku dokonce sloužil za penězokazeckou dílnu. Jako území pískovcových jeskyní bychom však mohli označit především Klokočské skály nedaleko Turnova. Registrováno tu bylo více než padesát jeskynních útvarů. Největší z nich – Postojná – se otevírá malým vstupem při žlutě značené cestě, uvnitř pak překvapí poměrně rozsáhlou síní, na kterou navazuje několik kukaňovitých síněk, vzájemně propojených malými okny. S rozlohou 262 m čtverečních jde o největší pískovcovou jeskyni Českého ráje. Podobné, mnohé rovněž archeologicky významné, jsou i v protější údolní stěně (např. Husova kaple) a v sousedních roklích, celá řada se jich ukrývá také v oblasti Příhrazských skal na západních okrajích Českého ráje. Pozoruhodným nekrasovým podzemím, vytvořeným působením tekoucí vody, je jeskyně Bartošova pec v údolí Vazoveckého potoka severně od Turnova. Poblíž prochází modře značená cesta z Dolánek do Frýdštejna a zajímavostí těchto míst je kromě podzemního potůčku též nedaleké Ondříkovické propadání, připomínající krasový ponor. Podobně, jako snad ke každému našemu hradu, se i k Troskám váží pověsti o tajuplných chodbách a sklepích. Na rozdíl od většiny hradních zřícenin pod Troskami „sklepy“ opravdu jsou. Nejde tu však o sklepení v pravém slova smyslu, ale o přirozený podzemní prostor – jeskyni. Nazývá se Sklepy a najdeme ji v lesní stráni asi čtvrt kilometru východně od Trosek. V oblasti pískovcových Apolenských skal k ní však směřuje jen neznačená stezka. Otvor přechází přes prostornější síň do úzkých chodeb (celkem přes 100 metrů dlouhých), které vznikly zvětráváním horniny podél puklin i pohybem skalních bloků v příkrém svahu. Ani touto tajuplnou jeskyní zdaleka není vyčerpán výčet všech zajímavých útvarů ze „suterénu“ Českého ráje, které patří k méně známým, bezesporu však významným pozoruhodnostem naší přírody. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 9-10/1998

Poslední aktualizace: 8.10.2001
V suterénu Českého ráje na mapě
Autor: vitek
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
zavřít reklamu