TURISTIKU PODPORUJÍ
61 582 turistů a cestovatelů
112 658 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 403 936,- odměny za články
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Žacléř - hornický skanzen

Tipy na výlet Rodina s dětmi Vycházka - půldenní Za kulturou

Těžní věž Julie
Těžní věž Julie  •  Fotografie (81)  • Foto: dupis

Kam a jak jedeme?

Město Žacléř, ležící u polských hranic severně od Trutnova, je známé především svojí hornickou minulostí. První zmínka o dobývání uhlí se datuje z roku 1570, kdy povolení k hledání a těžbě získal Jakob Rabem z Opau. V dalších dvou stoletích zdejší ložiska uhlí přilákala řadu drobných podnikatelů. Skutečná těžba započala před koncem 18. století v důsledku nedostatku palivového dřeva.

Za čím jedeme?

Rozmach těžby začal po roce 1843, po koupi dolu baronem Silbersteinem. V této době se otevírá důl Eliška, který se brzy stal největším producentem uhlí.

Šatna, kde se horníci převlékali

V historii majitelů a podnikatelů bychom se dál dočetli o R. Mangerovi, Františku Gaberlovi, faráři P. Wenzelovi a dalších. V polovině 19. století v dolech pracovalo 100 dělníků, těžili 10 tisíc tun uhlí ročně. O deset let později zde práci našlo již 400 dělníků, kteří dostali na povrch 40 tisíc tun uhlí za rok.

V 70. letech 19. století se nejvíce pracovalo v jámách a šachtách dolů Julie a Marie. Železniční spojení s Trutnovem a dalšími podkrkonošskými městy umožňovalo vyšší odbyt. Roční těžba vzrostla na 130 tisíc tun.

V roce 1875 uhelný průmysl zasáhla krize. Doly se ocitly v konkurzu, těžba uhlí značně klesla. Po překonání krize doly koupil Západočeský báňský akciový spolek, který až do roku 1945 byl největším producentem uhlí na české straně sudetské pánve. Po odtržení Sudet doly řídil německý báňský revírní úřad v Breslau (dnes Wałbrzych). Koncem druhé světové války byli do dolů umísťováni vězni a váleční zajatci. Ti ročně vyrubali přes 300 tisíc tun uhlí.

Oblečení a boty se vytáhly přes kladku ke stropu

Po znárodnění byly doly sdruženy do podniku Východočeské uhelné doly. Těžba po poklesu stagnovala kolem 200 tisíc tun uhlí za rok. Od roku 1955 roční produkce opět rostla, a to až na 295 tisíc tun. Na přelomu 50. a 60. let minulého století se začala hloubit jáma Jan. O pár let později se uzavřely pro špatný technický stav jámy Eliška a Marie. Do roku 1990 se ročně těžilo okolo 250 tisíc tun uhlí.

V letech 1990 až 1992 produkce klesla na 180 tisíc tun, zvýšily se náklady na tunu získaného uhlí. V roce 1992 na základě vládního usnesení byla těžba v Žacléři ukončená, horníci byli propuštěni. Jámy a štoly v podzemí byly zaplaveny rychle tuhnoucí směsí, aby se staticky zajistily a v budoucnu nepropadávaly.

Léta po roce 1989 ukázala, jak si někteří jednotlivci představovali nabytou svobodu a rychlé zbohatnutí. V rámci podnikání i mimo něj ve sběrnách mizely ocelové konstrukce, vozíky, ba i důlní lokomotivy. Chybějící pracovní příležitosti znamenaly odliv obyvatel z města.

Naštěstí se v roce 2004 zrodila myšlenka vytvořit v bývalých provozech hornický skanzen a umožnit tak široké veřejnost nahlédnout do míst, kde se po staletí dobývalo uhlí. Myšlenku se podařilo zrealizovat a 29. června 2012 byl skanzen slavnostně otevřen.

V šatně
V šatně  •  Foto: dupis

Před vlastní prohlídkou jsme se oblékli do modrého pracovního pláště, na hlavu si nasadili přilbu a vyfasovali pracovní rukavice. Hlavně přilbě vděčím za to, že tento článek nepíšu se sešitou hlavouSmile. Při své výšce jsem na točitých schodištích přilbou okusil nejeden schod.

Nejprve nás průvodce zavedl do velké šatny, ve které se horníci převlékali. Každý měl jednu kladku, kterou si vytáhl šatstvo a obuv ke stropu. Nevyplatilo se cokoliv ponechat na zemi, protože paní uklízečky dlažbu omývali proudem vody z hadice.

V dalším prostoru horníci museli na tabuli k tomu určené pověsit svoji známku s číslem. Podle toho, do které šachty měli sfárat, kam byli přiděleni. Po skončení směny si každý svoji známku zase odebral. Na toto byl z důvodu bezpečnosti kladen veliký důraz. Pokud některá známka zůstala na tabuli nevyzvednutá, nastupovali záchranáři a začali hledat ztraceného. V případě vyvolání planého pátrání, byl dotyčnému udělen poprvé finanční postih, podruhé byl propuštěný. Většinou se „ztracený“ horník našel doma nebo v některé místní hospodě.

V šatně
V šatně  •  Foto: dupis

Další zastávka po sejití několika schodů byla u ukázkového profilu chodby s vybavením. profily byly vyztužovány a vedly v nich rozvody vzduchu. Pokud se v dolech vyskytl plyn, první jej ucítili hlodavci. Když hlodavci začali před plynem prchat, utíkali ze štol i horníci.

Na této zastávce je odstavený i poslední vozík s uhlím z dolu Jana Švermy. Vyrubané uhlí v něm je, po obtěžkání, překvapivě lehké. Naproti ukázkovému profilu stojí na kolejích důlní lokomotiva s vozíkem pro přepravu osob. Návštěvníky však nepřepravuje, je zde pouze na ukázku.

Dalších několik zajímavých informací jsme získali o pár schodů výše u šachetní klece a točně vozíků. Vozíky zde vysypávaly ženy. Zaměstnání se dědilo z matky na dceru. Práce to byla pro ženy sice těžká, ovšem výdělek 10 tisíc Kč byl na tehdejší dobu luxusní. Do výtahu se vešly dva vozíky nebo malý počet horníků. Při sfárání se přepravovaní horníci museli řádně zapřít, aby se při pohybu klece nezranili.

Prostor za šatnou, kde se horníci shromažďovali před sfáráním

Atraktivní součástí prohlídky je výstup na těžní věž Jan, ze které jsou rozhledy na hornický areál, zrekultivovanou haldu a na okolní Hory. Těmi nejvyššími jsou Krkonoše s dominující Sněžkou. Pěkně jsou vidět i Vraní hory (v Polsku Krucze Góry) a částečně je výhled i do Podkrkonoší. Pokud se rozhodnete navštívit skanzen v jarním, podzimním nebo zimním období, počítejte s tím, že pokud klesnou teploty pod bod mrazu a schody budou namrzlé (kluzké), na těžní věž se nepodíváte. Výstup na věž se nedoporučuje lidem trpícím závratí z výšek.

Spojovací chodbou jsme prošli do dolu Julie, kde je k vidění další šachetní klec, náhradní výtahová kabina a různé exponáty. Na točitém schodišti při brkání přilbou o železné schody, jsem si vzpomněl na vyprávění průvodce o starší paní, která si nechtěla nasadit přilbu, aby si neporušila ondulaci. Tu nezachránila, navíc měla na skanzen památku v podobě tržné rány na hlavě.

Venkem jsme přešli do strojovny pro jámu Julie, kde je možné nahlédnout i do kabiny strojníka. Ten musel umět zastavit výtah přesně na centimetr. Za popojíždění (cukání) by ho horníci nepochválili.

Větší strojovnu, pro jámu Jan, jsme viděli v další budově. Ve strojovně je vystavená i řada různých exponátů a informačních tabulí. Obdivoval jsem sošku svaté Barbory, patronky horníků, zhotovenou z jednoho kusu uhlí. Jejím autorem je neznámý polský sochař.

V témže prostoru

U příjezdové cesty k bráně dolu můžete spatřit zbytek cihelné zdi, jako památku na budovy, ve kterých byl v letech 1942 až 1945 zajatecký tábor. Prošlo jím 1.500 sovětských zajatců.

I v novodobější historii v dolu pracovali vězni. Po výkonu trestu zde někteří i zůstali. Svůj trest si zde odpykávalo i několik celebrit. Vzpomenu pouze herce Jiřího Schmitzera, který vědom si svého činu, na vlastní žádost fáral s ostatními do podzemí.

Těžká práce horníkům na zdraví nepřidala. Svými měsíčními výdělky okolo 12 tisíc korun, když v jiných oborech se výplaty pohybovaly kolem 2,5 tisíce korun, dobře zabezpečili svoji rodinu. Někteří však nedokázali s vyšším příjmem rozumně hospodařit a značnou část výplaty nechávali v místních hospodách.

Pro představu, jak je okolí Žacléře poddolované, uvedu závěrem ještě výčet největších jam a štol.

Jáma Františka byla obdélníkového průřezu o rozměrech 4,2 x 2,0 m. Začala se hloubit v roce 1814, zlikvidovaná byla v roce 2003. Její konečnou hloubku naměřili 239 m.

Tabule pro věšení známek

Jáma Marie taktéž obdélníkového průřezu 5,5 x 2,6 m byla hloubená rovněž od roku 1814. Zlikvidovaná byla dříve, a to v roce 1974. Hluboká byla 528 m.

Štola Prokop se začala razit v témže roce jako jámy Františka a Marie, tj. v roce 1814. Byla lichoběžníkového průřezu D2 o délce 670 m. Kdy byla zlikvidovaná, se záznamy nezmiňují.

Jáma Jiří se začala hloubit také v první polovině 19. století, konkrétně v roce 1819. Její likvidace proběhla v roce 1994. Obdélníkový průřez neměla veliký, pouze 3,3 x 1,5 m. Konečnou hloubku naměřili 132 m.

V roce 1830 se začala razit štola Egidi, která měla lichoběžníkový průřez D2. Zlikvidovali ji v roce 1945, když dosáhla délky 685 m.

Stejného lichoběžníkového průřezu byla i štola Antoni, kterou začali razit v roce 1847. Kdy byla zlikvidovaná, se neuvádí. Nepatřila mezi nejdelší, měřila 160 m.

Zahájení hloubení jámy Julie se datuje před rokem 1853. Zlikvidovaná byla teprve před deseti lety, v roce 2005. Měla kruhový průřez o průměru 6,5 m. Hluboká byla 865 m.

Ukázkový profil chodby s vybavením

Jáma dalšího dívčího jména Eliška se začala hloubit v roce 1870. Zlikvidovaná byla téměř po sto letech v roce 1968. Měla obdélníkový průřez 6,6 x 2,0 m a konečnou hloubku 148 m.

Poslední jáma, o které se zmíním, nesla jméno Jan. Hloubit ji začali v roce 1958. K její likvidaci došlo po necelém půlstoletí roku 2004. Kruhový průřez o průměru 5,5 m dosáhl konečné hloubky 955 m. Byla to nejhlubší jáma.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nejbližší možnost občerstvení je v Žacléři.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Prohlídka skanzenu se nám líbila, byla přínosná. Mohli jsme si udělat určitou představu, jak těžce se zde pracovalo.

Ostatní informace

Hornický skanzen je přístupný celoročně. Prohlídky jsou možné pouze s průvodcem v pondělí až pátek od 9, 11, 13 a 15 hodin. V sobotu a v neděli je čas prohlídek stejný, pouze poslední prohlídka začíná ve 13 hodin (v 15 hodin není). Prohlídka se koná při minimálním počtu čtyř osob. Pokud vás bude méně, můžete si zakoupit vstupenku navíc.

Vozík pro kusový materiál

Prohlídka včetně návštěvy těžní věže stojí 100 Kč, děti, studenti a důchodci platí 60 Kč, rodiny (2 dospělí + 2-4 děti) 300 Kč. Za prohlídku bez těžní věže zaplatíte 70 Kč, děti studenti a důchodci 40 Kč, rodiny (2 dospělí + 2-4 děti) 200 Kč. Ceny jsou z dubna 2015. Doporučuji okruh s výstupem na těžní věž (pokud tedy netrpíte závratí z výšek).

Při prohlídce se nijak neumažete, alespoň se mi to nepodařiloSmile. Přilbu, o které jsem se v článku dvakrát zmínil, ale určitě nepodceňujte. Před prohlídkou podepisujete vstup na vlastní nebezpečí.

Více se dočtete, ověříte si aktuální čas prohlídek a výši vstupného na http://www.hornickyskanzenzacler.cz/.

Podobné příspěvky
Žacléřské doly

Spousta lidí spojuje Žacléř s těžbou černého uhlí a ne nadarmo. Uhlí se zde těží od 16. století a tak zde začíná vznikat jakýsi skanzen hornické činnosti a vznikl nápad, ukázat veřejnosti, jak to vlastně v dolech vypadá. Proto, když dnes přijedete do Žacléře a najdete šachtu Jan, může se vám naskytnout jedinečná příležitost sfárat do černouhelného dolu. Pokud se pro návštěvu rozhodnete, můžete si být jisti, že vy, i vaše šaty zůstanete bez poskvrny. V šatně totiž dostanete kompletní havířskou výstroj a pak už následuje cesta do hloubi 250 metrů pod povrchem zemským. Projdete si trasy a místa těžby uhlí, prohlédnete si pumpovnu, která v podzemí udržuje stálou hladinu spodních vod a průvodce vás zavede zpět bludištěm chodeb k těžní jámě, kudy se dostanete opět na denní světlo. Pokud tento malý dobrodružný výlet nepodstoupíte, nikdy nepochopíte, kolik úsilí, dřiny a často i nebezpečí je ukryto v každém vytěženém kousku uhlí, kterým si přikládáte v kamnech.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.669, 15.929)
Poslední aktualizace: 10.5.2015
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
fotka uživatele dupis
Autor: dupis
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Lampertice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,5km od místa

Příspěvky z okolí Žacléř - hornický skanzen

Královéhradecký kraj – 8. den: Žacléřská NS Po stopách Komenského – cca 10 km dlouhý okruh: osada Černá Voda – Nové Domky - Růžový palouček – ruiny hangáru aeroklubu – osada Bobr – Žacléř – těžní věž - hornický skanzen - Černá Voda
Královéhradecký kraj – 8. den: Žacléřská NS Po stopách Komenského – cca 10 km dlouhý okruh: osada Černá Voda – Nové Domky - Růžový palouček – ruiny hangáru aeroklubu – osada Bobr – Žacléř – těžní věž - hornický skanzen - Černá Voda
Cestopisy
Středa 23. 8. 2023 Večer jsem nemohla usnout, v noci nepršelo a byl tady klid. Nevím, co mi vadilo. Že by se měnilo počasí? Předpovědi neposloucháme, tak ani nic nevíme. Ráno bych spala. Jsme ve stínu, ani horko nás nebudilo. Teplota klesla jen na 19 stupňů. Vstáváme až v 9 hodin do krásného slunného dne. Jen občas je někde mráček. Proti včerejšku je však výrazně chladněji. V 11 hodin je příjemných 22 stupňů.  Dnes vyrážíme…
0.8km
více »
Nové Domky, socha sv. Anny.
Nové Domky, socha sv. Anny.
Socha
Nové Domky jsou součástí Černé Vody a prochází tudy žlutá značka ke státní hranici. Nedaleko domků stojí za prohlédnutí socha sv. Anny. Sv. Anna byla matkou Panny Marie. K soše samotné je…
1.2km
více »
Co se dělo pod zemí u Žacléře?
Co se dělo pod zemí u Žacléře?
Tipy na výlet
Při tomto výletu jsme se vypravili do okolí Žacléře a naším hlavním cílem byla dvě místa. Jedno se nachází na sever od města a je jím Hornický skanzen, který byl vybudován na bývalém dole Jan Šverma a druhým cílem…
1.3km
více »
Žacléř
Žacléř
Městečko
hodnoceni 7/10
Žacléř leží v Severních Čechách, severním směrem od města Trutnov a nedaleko hranice s Polskem. Město se rozkládá pod východními vrcholky Krkonoš. Až do roku 1992 probíhala v okolí města těžba černého uhlí. V so…
1.5km
více »
Žacléř, město pod Žacléřským hřbetem.
Žacléř, město pod Žacléřským hřbetem.
Tipy na výlet
hodnoceni 8/10
Město se také někdy nazývá Bránou východních Krkonoš. Při pohledu do minulosti se dozvíme, že již kolem roku 1300 zde stával hrad. Ten byl v roce 1523 zbořen a o rok později se začalo se…
1.6km
více »
Královéhradecký kraj – 6. den: Prkenný důl – rybník na koupání, Žacléř – městská památková zóna (kostel Nejsvětější Trojice, domy s podloubím a roubenky s podsíní)
Královéhradecký kraj – 6. den: Prkenný důl – rybník na koupání, Žacléř – městská památková zóna (kostel Nejsvětější Trojice, domy s podloubím a roubenky s podsíní)
Cestopisy
Pondělí 21. 8. 2023 Včera večer skončil v Trutnově Open Air festival, snad nejteplejší ze všech nám známých ročníků. Zdá se, že horké letní…
1.6km
více »
Žacléřský kostel Nejsvětější Trojice.
Žacléřský kostel Nejsvětější Trojice.
Kostel
Kostel byl původně postaven v renesančním slohu ke konci 16. století. Barokní přestavba proběhla v roce 1732 a v roce 1753 byly přistavěna loretánská kaple. Svatyně je jednolodní, zakončená…
1.6km
více »
Žacléř - po stopách J. A. Komenského
Žacléř - po stopách J. A. Komenského
Tipy a novinky
hodnoceni 10/10
Horské město Žacléř patří k nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Nabízí svým obyvatelům a návštěvníkům nejkrásnější horská zákoutí Krkonošského národního parku a jedinečnou…
1.6km
více »
Černá Voda – Růžový palouček.
Černá Voda – Růžový palouček.
Lapidárium
Žlutá značka nás vede od křižovatky, kde jsme se rozloučili s modrou ke státní hranici. Jdeme po úzké asfaltce, která je lemována různě velkými stromy. Procházíme kolem Nových Domků, kde je…
1.7km
více »
Mesto Žacléř
Mesto Žacléř
Městečko
hodnoceni 7/10
      Mesto Žacléř leží v najvýchodnejšej časti Krkonošského výbežku blízko Královeckého sedla u česko - polských hraníc. Prvé zmienky o meste pochádzaju z roku 1334. Pôvodný nazov mesta bol Bornwlos, neskôr Berns…
2.4km
více »
Žacléř - Městské muzeum
Žacléř - Městské muzeum
Muzeum
hodnoceni 10/10
Expozice Žacléřského Městského muzea je rozdělena do čtyřech stálých oddělení. Je to historická expozice do r. 1945, odd. významných osobností, odd. hornické a odd národopisné. V expozici je k vidění cca 250 expon…
2.5km
více »
Na Rýchory ze Žacléře přes Polsko
Na Rýchory ze Žacléře přes Polsko
Trasy
V posledních letech se začalo objevovat množství značených úseků propojujících česko-polské příhraničí. Skvělý počin. Turistům to odkrývá celou řadu nových podnětů pro plánování tras a mnozí…
2.5km
více »
Žacléř - Stachelberg - Rýchory - Horní Maršov
Žacléř - Stachelberg - Rýchory - Horní Maršov
Trasy
hodnoceni 10/10
Dvorský les na Rýchorách je oblíbeným cílem fotografů, protože tady se mohou opravdu vyřádit. I pro mě je to jedno z nejkrásnějších míst Krkonoš, kam se rád často vracím. Zejména na podzim, …
2.5km
více »
Žacléř - Trutnov přes Rýchory
Žacléř - Trutnov přes Rýchory
Trasa
hodnoceni 10/10
Popisovaná trasa prochází východním okrajem Krkonoš. Není nijak zvlášť náročná. Měří sice cca 25 km, kromě počátečního stoupání vás ale už nemá co zničit. Trasu doporučuji hlavně milovníkům …
2.6km
více »
Dělostřelecká tvrz Stachelberg.
Dělostřelecká tvrz Stachelberg.
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Přelidněné Krkonoše nás donutili poohlédnout se po blízkém okolí. Vybrali jsme si Žacléřsko, kde jsme ještě nikdy nebyli. Stačilo se podívat do mapy a bylo jasné, že nabídka zajímavých míst…
2.6km
více »
Žacléřský hřbet
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Žacléřský hřbet
Hřeben
hodnoceni 9/10
Žacléřský hřbet je nejvýchodnějším masivem Krkonošského národního parku. Na jihozápad od něj, přes údolí Vizovského a Sněžného potoka, se  zvedá souběžný hřeben Rýchor. Na druhé straně jeho severovýchodní svah, zv…
3.2km
více »
Přes Vraní hory do hor Jestřebích
Přes Vraní hory do hor Jestřebích
Trasa
hodnoceni 10/10
Vraní hory se svým Královeckým Špičákem mě lákaly už dávno. Teď jsme se tam konečně s manželkou dostali, tak vám naši trasu předložím k následování. Měří přes 25 km, je dost náročná svými "d…
3.3km
více »
Horská chata Ozon v Rýchorách
Horská chata Ozon v Rýchorách
Chata
hodnoceni 6/10
Horská chata Ozon se nachází v dolní části osady Rýchory v nadmořské výšce 679 metrů. Je usazena v údolí Vizovského potoka, z jihozápadu svíraného Dvorským  vrchem a ze severovýchodu Žacléřským hřbetem. Z centra Ž…
3.5km
více »
Prkenný Důl – rybník a rybí přechod na Sněžném potoce
Soutěž 3 body
www.turistikaprozivot.cz
Prkenný Důl – rybník a rybí přechod na Sněžném potoce
Rybník
hodnoceni 9/10
Sněžný potok pramení na luční enklávě Sněžné Domky na Rýchorách. Po prudším spádu Černou roklí jej pod horskou chatou Ozon posílí levostranný přítok Vizovského potoka. Poté vody Sněžného potoka dotečou Sněžným údo…
3.5km
více »
Bernartice - rozhledna Eliška - Zámecké skály - Trutnov
Bernartice - rozhledna Eliška - Zámecké skály - Trutnov
Trasy
hodnoceni 6/10
Dostal jsem v průběhu let pár dotazů, proč svoje trasy směřuju skoro vždy odněkud do města a ne obráceně, když spousta lidí hledá spíš trasy z toho města ven. Pokusím se rychle vysvětlit. Na…
3.6km
více »
Pevnost Stachelberg
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Pevnost Stachelberg
Ostatní
hodnoceni 9/10
Dělostřelecká tvrz Stachelberg je součástí stálého železobetonového opevnění budovaného v letech 1935 - 1938 jako obrana proti fašistickému Německu. Díky Mnichovské dohodě v roce 1938 však nebyla dostavěna. V j…
4.3km
více »
Stachelberg - obr na hraně Krkonoš
Stachelberg - obr na hraně Krkonoš
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Dle názvu Stachelberg by jsme se mohli domnívat, že jedeme za hranice ČR, není tomu tak. Naším cílem je nedokončená impozantní pevnost, která se nalézá u obce Babí, na hřebenu mezi Žacléřem a Trutnovem. Nedokončen…
4.6km
více »
Eliška Rejčka. Moje sedm set let stará láska. Trutnov. Orlické hory.
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Eliška Rejčka. Moje sedm set let stará láska. Trutnov. Orlické hory.
Socha
Kdybych žil před sedmi sty lety… Kdybych žil před sedmi sty lety, všechny bych kvůli ní vyzval na souboj. Krále Václava. Krále Rudolfa. Nakonec i toho padoucha Jindřicha z Lipé… Královna Eliška Rejčka. Moje celoživotní platonická láska. Když se mi před osmi lety narodila dcera, o jméně nebyly žádné pochyby. Eliška. „To je ale chytrá a hezká holčička“, slýchával jsem často při na…
5km
více »
Rýchorská bouda
Rýchorská bouda
Bouda
hodnoceni 9/10
Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1926. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je…
5.7km
více »
Kutná na hřebenu Rýchor v proměnách času (Maxova bouda – vyhlídková terasa – rozhledna)
Kutná na hřebenu Rýchor v proměnách času (Maxova bouda – vyhlídková terasa – rozhledna)
Bouda
hodnoceni 10/10
Přímo na hřebeni Rýchor nestála do roku 1892 žádná stavba. Ve druhé polovině 19. století, s rozvojem turistiky v Krkonoších, se začalo přemýšlet, jak zatraktivnit vrchol Rýchor a přilákat návštěvníky. Od rok…
5.8km
více »
Adršpašské skály
Adršpašské skály
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Dojedeme do Teplic nad Metují a odtud pokračujeme asi 2km k městečku Adršpach. Nejlépe se sem dostaneme autem nebo na kole, jezdí sem ale také autobusová doprava či vlak.Aktuální info 2020 ÚPLNÁ UZAVÍRKA SILNICE M…
11.5km
více »
Pec pod Sněžkou
Pec pod Sněžkou
Městečko
hodnoceni 9/10
Horské městečko vklíněné do členitého terénu východních Krkonoš. K založení města došlo zásluhou ložisek kovů v blízkém okolí, která se začala těžit v 16. století. Postupně zde vyrostly…
13.8km
více »
Adršpašské skály
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Adršpašské skály
Skalní útvar
hodnoceni 9/10
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov …
14.7km
více »
Sněžka
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Sněžka
Hora
hodnoceni 9/10
Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl…
15.3km
více »