Moc pěkné, i když z míst pro mě neznámých. Nejvíc jsi mě ale pobavil vzpomínkou na šprtec. Sice si také ještě pamatuji pětadvacetníky a haléře, ale my už to hráli s korunami a (tuším) desetníkem. Hrálo se buď na lavicích ve škole (tyčky se držely prsty a mantinely pravítkem) nebo doma na hladké dřevěné desce s mantinely a brankami z hřebíků. Ale na rozdíl od Tebe jsem v této neolympijské disciplině žádným vyhlášeným velmistrem nebyl ...