8000km Evropou RETRO 2007 6.část

Sierra Paramera-Sierra Gredo- Arenas de San Pedro-Cuenca-Teruel

Z Ávilly ve Španělsku šplháme 9% stoupáním do mraků v sedle Puerto de Nenga ve výšce 1564 m n.m. v Sierra Paramera. Na západní straně se vypíná hora Serrota do 2.294 m n.m. a vůbec se to nezdá. Po sjezdu do údolí znovu stoupáme 8%, tentokrát do Sierra de Gredos s podobnými horskými scenériemi po obou stranách.

V Arenas de San Pedro, 100 km za Ávilou, nás očekává další masívně opevněný středověký hrad Don Álvaro de Luna. Uvnitř místo vojáků vládne bohyně umění Thalie. Neboť za hradbami se skrývá mimo jiné také přírodní divadlo. Na Plaza de Toros zaujímá celou plochu náměstí býčí aréna, obezděná zvenčí kamennými kvádry do vyvýšené poslední řady diváků. Svědkem historie je na náměstí gotický kostel Nuestra Seňora de Asuncion z 15.stol. s pozdějšímí renesančními úpravami. V okolí, 6km jižně od města byla objevena v r.1963 jeskyně Grutas Aquila sezajímavými barevnými krápníky.

Z Arenas de San Pedro jsme švihli do koní, abychom objeli Madrid a konečně se trochu posunuli na východ k nám. Velká města nemusím. Velké město-velká kriminalita (i když ve Španělsku zrovna moc ne), ale problémy s parkováním, vnitřní dopravou, jednotlivá zájmová místa relativně vzdálená, a stojí hodně času. Za tu dobu strávím raději stejný čas, nebo méně v sympatičtějším a klidnějším místě.

Do Cuency jsme to vzali 315km přesně na východ jedním zátahem. Cuenca je přes svou relativní velikost 45.000 obyvatel, zrovna velice sympatické město. Tady už jsme v té druhé Kastílii – La Mancha. Země Cervantesova dona Quijota. Nyní žádné větrné mlýny tentokrát nepotkáváme, ale při kterési dřívější cestě Kastílií La Mancha jsme tou krajinou projížděli mezi kopci se siluetami mlýnů a velkých poutačových býků .

Ve 12.stol. byla Kastílie zemí nikoho, osázená samostatnými hrady - castillos (hrady). Navzdory Cervantesovu dílu, méně navštěvovaná turisty. Starobylá část Cuency s katedrálou zabírá poměrně úzký skalní výběžek mezi dvěma hlubokými údolími, spíše kaňony. Na straně katedrály, o kus níž, překlenuje východní údolí dlouhá visutá lávka směrem k hotelu Parador. Právě z té lávky je nejlepší výhled na tzv. ptačí domky, přilepené i se svými balkony ke skále na straně katedrály. Podle některých názorů jsou zavěšené domky největším lákadlem pro turisty. Mimochodem, podobné domky jsou i v ČR v Úštěku, v menším. Ovšem neméně zajímavá je opačná, západní strana zastavěného skalního hřebene. Je z ní pro změnu výhled na druhé údolí-skalnatý kaňon. Tam jsme objevili na protiskále dvě velké žluté oči. Bloumali jsme a kochali se krásami v této staré části tak dlouho, až jsme si jich z jednoho výhledového bodu všimli.

Gotická katedrála Santa Maria y San Julián de Cuenca z 12.-13.stol. s velkolepým interiérem patří k předním památkám a je významným centrem, slavívají se tu různé svátky. Vstupné činilo 8€. Z dalších památek stojí za vidění ještě zbytek maurské pevnosti – věž Mangana, palác Episcopal, radnice z 18.stol. v dolní části náměstí Plaza Mayor a cestou nahoru úzké uličky plné zajímavých detailů. Nahoře končí ulice Calle Trabuco zříceninou hradu. Z návrší nad hradem je úchvatný panoramatický pohled na Cuencu s okolím. Od hradu jsou vidět také ty oči na protější skále, o kterých jsem se zmínil. Cuenca samozřejmě nechybí v seznamu světového dědictví UNESCO.

Z Cuency se silnice klikatí 160km přes kopečky s vrcholky kolem 1.300-1.600 m n. m. východním směrem do Teruelu. Posledních 20km v Aragonu vede údolím se sytě červenými skalami. Z mudejarského období se dochovalo množství památek. Jedna z nejmalebnějších je podchozí mudejarská věž Torre de San Martín na Plaza Pérez Prada. Také cihlová věž katedrály Santa María z 1.257, i sama katedrála Santa María de Medavilla. Zajímavý je funkční dvoupodlažní aquadukt-viadukt (1.etáž chodci, 2.etáž voda) ze 16.stol.

Vyšperkované zdobené mudejarské Španělské schody ani nevypadají na rok vzniku až 1921. Náměstí Carlos Castel s úchvatnými rokokovými sloupy a zajímavou kašnou jsou památkově chráněné. Turisté si s oblibou prochází častá podloubí a úzké uličky při hledání dalších mudejarských věží.