Alpy 2010 - rodinná konference ( část 1.)
Před pár lety se mě moje vlastní sestřička ptala, kdeže je v Alpách hezky. Nejsem žádný znalec místních poměrů, ale někde jsem vyčetla, že ideální oblastí pro rodiny s dětmi je středisko Serfaus-Fiss - Ladis. Respektive jsou to tři obce, které jsou lanovkami propojeny v jednu. Někde nedaleko se prý vyrábějí nabo montují všelijaké atrakce pro děti do přírody, aby pobyt pro ně nebyl nudný. A vzhledem k tomu, že u sestry doma bydlí dvě malé osoběnky ve věku 6 a 12 let, navrhla jsem ji právě tuto oblast. Nejdřív tam byli její tcháni, jako lakmusový papírek a předvoj. Pak tam na výzvědy poslala naši maminku s přítelem a když všichni pěli jen chválu, vydala se tam i ona. Jen já jsem v doporučeném místě stále chyběla. Až do letošního roku. Začátek července 2010 byl zvolen za iedální termín na rodinný sraz právě v Tyrolských Alpách v Rakousku.
Vyjela jsem odvážně autem s malou dcerkou směr Vídeň. Navigace sice cestu z Olomouce vedla přes Bratislavu, ale nedala jsem se zmást a trvala jsem na známé silnici přes Mikulov. Dobře jsem udělala. Nová dálnice, která začíná u Milsbachu (funguje pouhé tři nebo čtyři měsíce) kousek za Poysdorfem mile překvapila. Provedla nás Vídní jako po másle. Zastavily jsme se zde na snídani a už jsme pokračovaly směr Linec, Salzbrug a Innsbruk. Tam jsme odpočinkově zakotvily u Swarovského muzea ( pro neznalé - Swarovski- broušené kamínky podobné našim z Jablonce nad Nisou, ale s poměrně lepším marketingem), skoro nic jsme si nekoupily, jen malá slečna si vyprosila obyčejnou tužku se Swarovski - broušeným kamenem za 3 EURa. Jinak vše bylo dost drahé, i když krásné. Cesta i s odpočinkem nám trvala skoro 10 hodin, ale ujely jsme něco málo přes 800 km a nespěchaly jsme. V odpoledních hodinách jsme zdolaly zatáčky do Serfausu a unaveně klesly do nadýchanýcxh peřin v penzionu uklinbány zvoněním kravských zvonců.