Antelope Canyon a řeka Colorado

Dnes bude opět krásný den, celý v přírodě. A co bude k vidění? Opět mnoho krásného a zajímavého. V autě se moc nenasedíme, najedeme za celý den jen 80 km a budeme se pohybovat v okolí městečka Page, kde nocujeme. Od motelu vyjíždíme v 8.30 hod. Ještě jsme ve státě Arizona a nejdříve jedeme k Horseshoe Bend, kde řeka Colorado vytváří úžasný a často fotografovaný meandr, připomínající koňskou podkovu. Stojím nahoře na plošině pokryté oranžovým pískem a 1000 stop pode mnou protéká smaragdově zelená řeka Colorado. Je to přímo velkolepý pohled na tuto část KRAJINY. Je škoda, že jsme zde ráno a okolní skály vrhají na podkovu stín. Meandr je tak veliký, že je trochu problém vyfotit ho celý.

A jedeme dál. Asi hodinu se budeme pohybovat okolo přehradní nádrže Glen Canyon Dam a přehradního jezera Lake Powell. Děláme si ještě malou fotografickou zastávku, abychom si most, elektrárnu a krajinu vyfotili z jiné strany. Přejíždíme kovový most, který je 2. největší v US a zastavujeme u návštěvnického centra. Zdejší exponáty nás seznamují s historií budování přehrady, ale také s její přítomností. Přehradní nádrž Glen Canyon Dam byla vybudována v místě, kde řeka Colorado protéká úzkým hlubokým kaňonem. Hráz je vysoká 213 m, přehrada slouží k zavlažování, ale je zde elektrárna, kde se konají prohlídky po hrázi i uvnitř elektrárny. My jsme na prohlídce nebyli. Vybudováním přehrady řeka vytvořila jezero Lake Powell, které bylo pojmenováno po průzkumníku amerického západu a řeky Colorado. Jelikož máme dostatek času, podnikám malou procházku s výhledem na hráz a čarokrásné jezero, které je národní rekreační krajinou.

Zlatým hřebem dnešního dne je ovšem nádherný kaňon, který je zcela ukryt v červené pískovcové skále Antelope Canyon. Nachází se již ve státě Utah na území indiánského kmene Navajo. Indiáni vybírají poplatek 20+6 USD. Na vstup čekáme jen chvíli, protože se pouští po skupinách, moc lidí by se tam nevlezlo. Jdeme po náhorní plošině a najednou je vidět v zemi úzká štěrbina. Do této štěrbiny vcházíme, sestupujeme po kovových schůdcích a ocitáme se na začátku trasy uvnitř kaňonu. Dlouhou dobu byl kaňon před širší veřejností skryt, protože ti, kteří se tam dostali, dělali exkluzivní fotografie a nechtěli místo, kde fotografie pořídili, prozradit. Kaňon je velice fotogenický, voda a vítr zde za miliony let utvořili úžasnou formaci pískovcových skal, až se tají dech. Vidíte zde nepřeberné množství abstraktních tvarů a sluneční světlo, které do kaňonu proniká shora malými otvory, se odráží od stěn ve hře roztodivných tvarů, ale hlavně nejrůznějších barev. My jsme měli štěstí, že jsme v kaňonu byli přes poledne, kdy sluneční paprsky v několika místech dopadají přímo na dno kaňonu a na fotografování je nejlepší čas. Pokud na takovém místě vyhodíte do vzduchu hrst písku, paprsek se zviditelní a snímek může být atraktivnější. Chtělo by to ovšem trochu více času a stativ. Toto kouzelné místo jako z pohádky na mě udělalo ohromný dojem.

Opatrně vylézám nahoru po schodech z kaňonu a ejhle, co nevidím, tři kouřící komíny elektrárny. Asi kolem třetí hodiny se vracíme na ubytování a máme volné odpoledne. Někteří ho tráví odpočinkem u hotelového bazénu, jiní jedou na projížďku na raftech po řece Colorado (80 USD) a další někam na vlastní pěst. Večer končíme společně na večeři v místní čínské restauraci. Myslím, že cena byla 13 USD a můžete snít, kolik chcete a zmůžete. Jídlo bylo velice chutné a výběr veliký.