Loading...
Nenápadná budova gymnázia v Teplicích skrývá skutečný unikát. Oficiálně se nazývá „Kaple Gymnázia Teplice“. Co na tom, řeknete si. Kaplí tady všude máme! Jenže tahle se pyšní přízviskem „beuronská“. A takových u nás moc nenajdete.
Všechno to začalo v roce 1863 příchodem benediktinů do kláštera v německém městečku Beuron. Chtěli povznést úroveň svých bohoslužeb, kromě jiného i výzdobou příslušných prostor zcela novým způsobem.
Jeho zásady formuloval zakladatel tzv. Beuronské umělecké školy Peter Lenz (1832-1928). Nechtěl, jako ostatní umělci té doby, jen bezduše napodobovat přírodu. Za nejdůležitější ve své tvorbě považoval uplatnit božskou „harmonii čísel“, která podle jeho názoru měla mít na diváka až mystický účinek, zvláště ve spojení se stejně harmonickými gregoriánskými chorály používanými při beuronských bohoslužbách.
Při hledání této harmonie se Lenz vrátil až do staré Byzance, Egypta a Řecka, kde za nejdokonalejším a tudíž božský obrazec byl považován rovnostranný trojúhelník. Použil ho tedy jako základ svých vzorových předloh, kartonů, podle nichž měli tvořit všichni umělci beuronské školy. Lidská postava tak na nich například byla rozkreslena na pozadí dvou rovnostranných trojúhelníků zaklesnutých do sebe a byly pevně stanoveny poměry mezi jejími jednotlivými částmi. Dodržení všech přesně stanovených geometrických pravidel mělo k věřícím promlouvat jako by k nim ve své dokonalosti hovořil sám Bůh.
Tato a další zásady našly své uplatnění i ve výzdobě teplické kaple. Nejdůležitější freska s Ježíšem Kristem zdobí stěnu, před kterou původně stával oltář. Doplňuje ji mnoho dalších působivých vyobrazení, mezi nimi například sv. Karel Boromejský, patron řádu sester boromejek, který tyto Budovy původně vlastnil.
Bude však zapotřebí ještě mnoho času, práce a hlavně peněz, než se téměř totálně zdevastovaná kaple zaskví ve své původní kráse. Vždyť to není tak dlouho, co sloužila třeba jako sklad zeleniny. Vše komplikuje i to, že ani není prohlášena za kulturní památku, přestože „beuron“ inspiroval známého Alfonse Muchu a řadu dalších.
Tím více je třeba ocenit úsilí všech, kteří již řadu let neúnavně usilují o její záchranu a obnovu. Jak se jim to daří, můžete posoudit sami např. v září, kdy bude kaple pro veřejnost otevřena každou sobotu 10-16 hod.
Další díla beuronské školy u nás:
- klášter Emauzy, Praha 2
- Kostel sv. Gabriela, Praha 5
- kostel sv. Rodiny, Praha 6
- Růženecký kostel, České Budějovice
- Marianum, Opava
- Kaple sv. Jana Nepomuckého, Hradec Králové
- Kostel Všech svatých, Třeběšice u Divišova¨
Jitka Lenková