Carcassonne - středověká pevnost s temnou minulostí
Francie jednou z evropských zemí, která se může pyšnit množstvím středověkých hradů a zámků. Kromě turisticky nejnavštěvovanější oblasti zámků na Loiře je takovou oblastí s vysokou koncentrací středověkých staveb i jihovýchod země. Zde se na vrcholcích skal a kopců tyčí zbytky kamenných katarských pevností, které jsou opředeny množstvím legend. Jednou z nich je i středověké opevněné město jako z pohádky - Carcassonne.
Pohádka o Carcassonne by mohla začínat asi takto: Za Černými horami (Montagne Noire) a za klidnými vodami jihofrancouzského kraje Roussillon stojí na pahorku nad údolím říčky Aude mohutná středověká pevnost, jejíž počátky sahají až do doby, kdy území ovládali Římané. Podle legendy získala pevnost své jméno v době Karla Velikého. Opevněné město, které tehdy spravovala madame Carcas, žena saracénského krále Balaacka, se rozhodl dobýt Fridrich II., oblíbenec Karla Velikého. Se svými vojáky zamezil zablokoval všechny přístupové cesty do města. Obléhání trvalo tak dlouho, až ve městě vypukl hladomor. Madame Carcas rozkázala vykrmit z posledních zásob jedno prase, a když bylo prasátko dostatečně tlusté, nechala jej shodit z hradeb. Obléhatelé, jenž byli již sami vyčerpaní z dlouhého obléhání, při pohledu na tlusté zvíře usoudili, že ve městě musí být ještě spousta jídla. A tak se poraženě dali na cestu domů. Když pak zazněly na oslavu konce obléhání hradní zvony, řekl prý jeden z Fridrichových důvěrníků: „Madame Carcas sonne“ (paní Carcas zvoní). Odtud prý jméno Carcassonne.
Zatímco však klasické pohádky mívají dobré konce – princ si vezme princeznu a žijí spolu šťastně až do smrti – pohádka o Carcassonne je temná a plná utrpení. Na konci 11. století získala opevněné město dynastie Trencavel, jejíž panství se rozkládalo až k Nîmes. Tehdy Carcassonne vzkvétalo. V té době se v jižní Francii rozšířila katarská víra, která si získala oblibu u místních obyvatel. Byla to víra odmítající svátosti římské církve, kostelní zpěv, uctívání relikvií a kříže a celkovou pompéznost římskokatolické víry. Kataři věřili, že právě oni představují pravou Kristovu církev a odmítali hmotné statky, které podle nich byly dílem zla. Trencavelové poskytli členům katarské hereze v Carcassonne přístřeší, za což však později tvrdě zaplatili. V létě roku 1209 vyslal papež Inocenc III. proti Katarům křížovou výpravu. Po patnáctidenním obléhání bylo Carcassonne a panství Trencavelů dobyto a Kataři padli do rukou kruté inkvizice, jejímž praktikám neunikli ani lidé, kteří Katary ukrývali ve svých domech. Po krutém mučení nastalo upalování za živa.
O několik let padlo Carcassonne pod správu francouzského krále. Na protějším břehu Aude začalo postupně vznikat nové město. Staré opevněné město (Cité) pomalu ztrácelo svůj vojenský význam a až do 19. století, kdy bylo zrekonstruováno, chátralo. Od roku 1997 je Cité zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a ročně jej navštíví miliony návštěvníků.
Procházka po Cité
Již z dálky působí Carcassonne monumentálním dojmem. Čím blíže jdeme, tím víc se zdá, že se kopec s pevností zdvihá do výše tak, až se špičky věží dotýkají nebe. Do pevnosti se lze dostat osmi branami, které jsou rovnoměrně rozmístěny po obvodu dvojitých hradeb. Hlavní brána, Porte Narbonnaise, se nachází na východní straně, odvrácená od dolního města. Zde je také možné zaparkovat. U brány nás přivítá kopie sochy La Dame Carcas, jejíž zchátralý originál je uschován v hradě Château Comtal uvnitř Cité. Přejdeme padací most, za nímž na nás čeká středověk. Tedy až na ty všudypřítomné turisty. Vystoupáme úzkou uličkou Rue Cros-Mayrevieille se spoustou malých obchůdků se suvenýry až na náměstíčko před vstup do hradu Château Comtal. Hrad byl vystavěn na západním okraji pevnosti v průběhu 11. – 13. století a sloužil jako sídlo rodu Trencavelů. Zatímco vstup do Cité je zdarma, za prohlídku hradu musí zájemci zaplatit menší vstupné. Za to se pak mohou procházet po hradě, jak jen dlouho chtějí. Uvnitř hradu si kromě zmíněného originálu sochy La Dame Carcas mohou prohlédnout náhrobní kámen neznámého rytíře, nebo staré, nejspíše katarské, náhrobky. Z vrcholu věží je potom nádherný pohled na střechy Cité i širé okolí.
Vydáme-li se od hradu uličkou Rue Porte d`Aude a zahneme na Rue du Fort St.Nazaire, projdeme kolem budov, kde ve 13. století sídlila inkvizice, až se ocitneme u baziliky Saint-Nazaire, jejíž základy byly položeny již na počátku 10. století. Vedle baziliky se v rohu na hradby lepí půlkruhový amfiteátr. Hrad, bazilika a amfiteátr jsou nejvýznamnější stavby v Cité. V ostatních budovách bydlel ve středověku prostý lid. Dnes se v jejich prostorách ukrývají jednak hospůdky nabízející oblíbený jihofrancouzský cassoulet, jednak krámky s upomínkovými předměty. Najít zde můžeme snad vše. Od klasických suvenýrů, jako jsou pohlednice a knihy o Carcassonne a Katarech, sušenky nebo meče, přes dobové kostýmy a originální šperky, až po sazeničky olivovníků a čínské vonné tyčinky a buddhistické předměty.
Stejně tolik času, jako prohlídka uliček Cité, nám zabere i procházka po hradbách, které po obvodu měří zhruba tři kilometry. Nejen, že je potřeba prozkoumat každou bránu a tajemné zákoutí, ale je odtud i nádherný pohled na okolí. Dolní město máme jako na dlani a na severní straně se k nebesům tyčí tajemné Černé Hory.
Kulturní akce na Carcassonne
Nejvhodnější dobou pro návštěvu Carcassonne je bezesporu červenec. Nejen, že letní bouřky dokážou úplně změnit atmosféru místa, ale v této době se koná nejvíce kulturních akcí. Tradiční je dobytí Cité pořádané 14. července, tedy v den, kdy celá Francie slaví dobytí Bastily. Tehdy se pořádají nejrůznější historické souboje, koncerty, či bankety. O půl jedenácté večer pak jako symbol dobytí pevnosti rozzáří oblohu nad Cité pestrobarevný ohňostroj. Dalšími akcemi měsíce jsou hudební festivaly. Koncem srpna se pak pořádá španělský týden, během něhož jsou všechna vystoupení zdarma.
O přesném termínu jednotlivých akcí je však dobré se předem informovat na webových stránkách města.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Francie
Půjčovna aut