Loading...
České Středohoří – Tři vyhlídky Litoměřicka.
Tak mě zase po krátké době turistický osud zavál do Středohoří. Společně s dalšími pěti členy All Starc Teamu vystupujeme na litoměřickém nádraží před devátou hodinou a svorně se odebíráme ke stánku s občerstvením a dáváme zážehové startovní, tentokrát Bakaláře, obloha slibuje letní počasí.
Posilněni přecházíme park a doleva Dlouhou ulicí jdeme k Mírovému náměstí, za ním Doprava a kolem hradu doleva přes dva kruháče do Liškovy ulice na žlutou turistickou.
Ta nás přes trať do Žalhostic vyvede z města a vede dlouhou alejí starých stromů a za vodárnou odbočuje vzhůru k Radobýlu, naší dnešní první zastávce s vyhlídkou. Pozvolným stoupáním přijdeme k silnici na Žalhostice a po chvíli z ní doleva na úzkou pěšinku mezi křovím a vysokou trávou stoupáme k Radobýlu.
Vrchol kopce s křížem je viditelný z dálky a zdá se být dost vysoko. Není to tak hrozné, chodí sem i malé děti. Za chvíli klikatící se cestičkou jsme nahoře. Kruhový výhled je sice prvotřídní ale přes hezké počasí je dost kouřmo a daleké výhledy jsou zamlžené. Samozřejmě skupinové foto u kříže a foto okolních panoramat. Údajně odtud Karel Hynek spatřil požár v Litoměřicích, jehož hašení jej, údajně, stálo život.
Z Radobýlu se vracíme stejnou cestou a dalším našim cílem je zřícenina hradu Kamýk. Tady se musím přiznat že jako dnešní vedoucí výpravy jsem zvoral navigaci a ze žluté jsme odbočili pozdě, takže jsme šli dost dlouho po nepříliš zajímavé silnici k rozcestí ke Kamýku. Snad je odpuštěno, zatím jsem naživu.
Od rozcestí pokračujeme podle směrovky ke zřícenině hradu Kamýk. Jedna ze směrovek, mimochodem fungl nová slibuje ve vsi též restauraci. To nám vlije čerstvou krev do žil a pokračujeme dál. Přicházíme do vesnice a odbočujeme ke hradu. I když se nachází na nevysokém kopci, něco kolem 350m, poskytuje hezké výhledy po širokém okolí. K severovýchodu mnohem vyšší Plešivec a Hradiště, k jihu na Radobýl a ostatní kopce Středohoří.
Pod hradem na lavičkách posvačíme z batohů a scházíme do vsi k restauraci Pod hradem. Jak jinak, navzdory několika dalším směrovkám je zavřená, v oknech pavučiny. Nás co brázdíme zemi českou už hezkou řádku let to příliš nepřekvapí.
Na kamýcké návsi vybíráme začínající zelenou, a ta nás, když to dobře dopadne, přivede ke třetímu vyhlídkovému místu dnešní trasy, Kalvárii. Asi po půl kilometru přecházíme hlavní silnici a stoupáme loukou kolem kopce Strážiště a posléze lesní cestou kolem kaple Nanebevzetí Panny Marie (pár metrů odbočka) a k vyhlídce cesta překvapivě klesá několik výškových metů přes rozcestí se žlutou vedoucí do Libochovan.
Asi nosím dříví do lesa, jen pár slov. Kalvárie je jedna z nejkrásnějších vyhlídek na pravém břehu Labe, nad meandrem řeky se širokou vyhlídkou na celý úsek, kterému se říká Porta Bohemica, Česká brána. Ostroh nad řekou opatřený třemi kříži, odtud asi název Kalvárie. Více snad pár fotek.
Tady se zdržíme, je tu i odpočivadlo a samozřejmě fotíme. Bohužel podmínky už nejsou ideální, prudké odpolední slunce svítí přes protější břeh do objektivů. No ale bohudík za takové počasí pro podobnou vycházku jako stvořené.
Od vyhlídky pokračuje zelená sestupným traverzem lesní cestičkou dolů k podchodu pod tratí a pěšinou s cyklo mezi tratí a řekou k Velkým Žernosekům s výhledy přes řeku na Lovoš a Milešovku. Kolem přístaviště a přívozu znovu pod tratí přicházíme do Žernosek. Tady u hlavní silnice nacházíme příjemnou restauraci ve stínu rozložitých kaštanů, což je přesně to po čem paseme. Usedneme v chladivém stínu a částečně vyrovnáme stav tekutin v organismu.
Zelená turistická tu na rozcestí končí a my poslední, asi pětikilometrovou část dnešní trasy absolvujeme po cyklo vedoucí víceméně podél trati a Labe. Cestou míjíme Žernosecké jezero s koupalištěm, v Žalhosticích podcházíme trať z Lovosic a kolem ramene Labe a Mostu Generála Fábery se blížíme k Litoměřicům. Pak ještě výhled na katedrálu sv.Štěpána a biskupskou rezidenci a už je na dohled nádraží Litoměřice – město. Pohled na hodinky a jízdní řád napovídá že skončíme jak jsme začali. Závěrečný Bakalář ve stánku s občerstvením a pak rychlík směrem k domovu.
Co dodat. Není co. Krásná procházka Středohořím přes vyhlídky kolem Litoměřic, krásné počasí. Howgh.
Zdrávi došli, zase někdy. Seventy.