ČESKÝ RÁJ 1988 - 2.část ( Retro)

Fotografie (3)  • Foto: Franta

čtvrtek ( Prachovské skály a Hruboskalsko)

Foto: Franta

Včéra sme hodili odpočinkový deň, polétali po Turnově po nákupoch a podívali sa aj do velice pěkného muzea Českého rája a dnes vyrážáme do skal. Hneď ráno sedáme do autobusa a jedeme do starodávného města Jičína. V jednéj dědině vidíme na zastávce lavečky s nápisama : " Pro milenci", " Pro důchodci"...Ve městě si v jednéj cukrárně kupujeme hrozně nedobré cukrové a potem nevíme co s ním - asi ho budem moset dovézt až dom a podělit s ním naše nehodné súrozence ! Dalším busem sa přemisťujem do Jinolic k rybníkom - ten najvětší je opravdu super - a odcáď lezeme do kopca do lesa a ke slavným Prachovským skalám. V pokladně si kupujeme lístky a procházáme si veliký okruh týmto skalním městem, kerého velice zajímavé skaly a jehliska sú vysoké asi 40 m a po chodníkoch je to pořáď "nahoru po schodišti dolů". Majú tu celkem zajímavé vyhlídky a skalní sútěsky sú takéj moc pěkné, ale o moc pěknější by to tu bylo, gdyby sa nám nad hlavami furt neproháňaly šedivé hnusné mraky a nestrašily nás deštěm !! Na závěr si jak bonbónek prochodíme moc krásnů Císařsků chodbu. V turistickéj chatě si kupujeme malé občerstvení, ale je tady všady strašně moc vos, člověk si nemože ani v klidu vychlastat pivisko a tož sa odcházáme podívat na kúpaliště " U Pelíška". Je pěkně posazené v prostředě skal a pár " otužilců" sa v něm dokonca aj kúpe ...Na závěr si dáváme eště takový menší okruh přes zbytky jakéhosi pravěkého hradiska a přes nekolik vyhlídek sa vracáme zpátky k chatě.

Foto: Franta

Autobusem zpátky do Jičína na oběd a dalším spojem potem do Sedmihorek. Sú to takové malučké lázně asi 1 km od nádraží - prý tu naši klasikové vymysleli méno Český ráj pro tento nádherný kraj. Majů tu aj bufet a tož chvilku výdech a škopek a cérčiska limo. Po velice pohodlnéj lesní asfaltovéj silničce stúpáme v serpentýnách do nádherných Dračích skal a pak lezem přes Myší díru navrch k zámku Hrubá skála, gde jak všeci dobře víme, sa natáčala slavná filmová pohádka o Bajajovi.V restauraci si dopřáváme zmrzlinu a potem sa ideme podívat k Adamovu ložu, gde je to zešup úzků skalní roklinků se schodami až k jeskyňce s vytesaným "gaučem". Pak po červenéj ( Zlatéj stezce Českého rája) po okraji skal - místami sú nádherné vyhlídky a vidíme aj Kapelníka a jeho orchestr. Pak sa zastavujem u hradu Valdštejna, ale dovnitřku sa už nedostanem, protože už majú zavříté. A tož aspoň prohlídka "svatých" na romantickém mostě a zas dál a na konci tehoto moc krásného skalního města eště z vyhlídky na skale Hlavatici moc pěkný pohled na město Turnov a veliký kus Českého rája.

Prudkým zešupem na lúku, gde stojí jakási stylová restauraca a v ní si dáváme hrozně dobrů večeřu...

pátek ( zámky Mnichovo Hradiště a Hrubý Rohozec)

Další ráno odjezd autobusem do města Mnichovo Hradiště. Tam sa vyptáváme na cestu k zámku. Zvenku je táto památka hrozně škaredá, protože má totálně rozbitů a zdemolovanů fasádu, ale okolo je aspoň moc pěkný park s altánkama. O to větší překvapení nás čeká při prohlídce v jeho vnitřku - tož to je pohádka !!! Po válce totiž při znárodňování komunisti zámek tak rychlo zabrali, že si z něho jeho majitelé nestačili nic odnést. Prý měli dovolené si sebú vzít každý enom 8 kilo zavazadél a tož tento zámek na rozdíl od ostatních, kerých vybavení nestačila rozkrast ani vláda jedné strany, ostal skoro v původním stavu !! Na prohlídku zámku nás šlo enom asi 8 a tož sme měli dostatek času si prohlédnút krásné komnaty, nábytek a a aj míšeňský porculán.

Na oběd do Modréj Hvězdy - dosť neobvyklý název hotelu v té době, co vy na to " pamětníci" ???

Autobusem zpátky do Turnova a odcáď pěšo asi 2 km k zámku Hrubý Rohozec. Tento je pro změnu moc pěkný jak zvenku tož aj ve vnitřku. Nacházá sa v něm muzeum nábytku od gotiky po klasicismus a kromě toho vidíme aj nekolik sálů, přepychově zařízených keré sú zařízené ve slohu, moc připomínající zámek Lednicu ...ano,je to novogotický styl...

Okolo říky Jizery sa vracáme zpátky do města. Napřeď si spakujeme věci na zitřejší cestu dom, potem na večeřu a pak do vinárny "trošku" pařit. Cérky odcházajů ve 22 hodin na ubytovnu a já s Lojzů eště hodinu u vínečka posedíme a pobékáme ... a gdyž dojdeme k ubytovně, tož sú dveři zamčíté !! Hrozně nadáváme na cérky, protože si ty naše husy vzaly oboje klíče sebů, v ubytovně skoro nigdo není a my máme pokoj na opačnů stranu od náměstí...Uvažujem, co budeme dělat. A šak - vypité máme - tož přelezem negde odzadu zeď ! Lezem přes jakési zídky a ostnatý drát komsi do dvora, plancem sa po cizích zahrádkách a výsledek je akoráť ten, že na nás jednúc vyletí jakýsi chlap s baterků a potem mosíme utěkat před veličajzným vlčákem !! Makali zme z tama, až nám od pat iskry létaly !!!

Nakonec sa ocitáme znova na turnovském náměstí. Zrovna okolo jede žlutobílé auto SNB a tož neváhám, stopnu ho a velice slušno súdruhovi příslušníkovi vysvětluju, že sa nemožem dostat zpátky na ubytovnu.

" Ale hoši, to si musíte vzít kameny a házet a házet, dokud vám neotevřou," poradil nám tento "dobrý" muž.

A tož lezem do postranních uliček a hledáme nejaké kameně a když máme každý plnů kapsu, tož jima bombardujene správcovo okno. Netrvá to ani moc dlúho, vevnitřku sa rozsvítí a dědek správca na nás vyletí ven a je oblečený enom v noční košuli. Moc mu děkujem, že nám přišél otevřít a já mu za jeho ochotu sypu do kapsy hrsť " stříbrňáků" - pohříchu enom samé desetníky a dvacetníky - naštěstí to v téj tmě není vidět...!!!

Cérky sú z našého návratu blahem bez sebe, protože už je půl 2. v noci...

Sobota ( Odjezd dom)

Ráno Božena furt vřeští a piští a ze súsedního pokoja na nás doletí vzteklý chlap, že sa máme haňbit a že sme mu obudili děcko ! Následuje dobrý horror : Po vhození klíčů do nachystané schránky sme zjistili, že sú venkovní dveři zavřené, my sa nemožem dostat ven a za 40 minut nám jede rychlík dom na Moravu. Co včil ?!? Zhluboka sa nadechnu a idu znovu obudit teho chlápka, co nám předtým tak strašlivě vynadál.

" Potřebujem od vás hrozně pomóct," říkám, gdyž ně otevře.

" Ale ??!!!" on na to - le ide nám předsa enom odemčít.

Hrozně moc mu u vchodu děkujem za ochotu, eště jednúc sa omlůváme a přejem mu, manželce a děcku v Turnově příjemný pobyt po zbytek jejich dovolenéj. Pak arak na rychlík, v Pardubicách na oběd a přestup na iný vlak a odpoledňa vylézá slunko- venku 30 stupňů - a v hicu jak negde v rovníkovéj Africe až do Lidča a tady poslední přestup na lokálku ménem "Brumovský drak" a tá nás veze až dom...