Cesta do Hampi (Vijayanagar) , Karnátaka, Indie

24. prosince 2010

Z internetu jsem si zjistil ze ze Solapuru mi jednou dva rychliky tam kam potrebuji jeden v 20.30 a druhy v 23.15, coz je dobry. Podle mapy odhaduji, ze bych tam mel byt busem tak za hodku plus neco navic. Vyuzivam hotelovy pokoj do posledni chvile, protoze maji 24 hours check out, to znamena ze v 6 vecer vypadavam z hotelu a jdu pesky 2 km na bus nadr. Tam me rika pacholek v okne na info ze bus do solapuru pojede za 45 minut z 8 nastupiste - vsechny napisy jsou v maruta jazyku a dokonce i cisla jsou pro nas necitelne. Nicmene jsem na 8, ale vlak nejede za 45 minut ale za 20 - dobry. V autobuse jak kupuji bilet zjistuji ze solapur je dobrejch 90 km a budete ca za hodin a pul mozna az dve. Je 7pm a tak ten prvni rychlik asi nestiham rikam si v duchu ale je mi to jedno vsak jede dalsi a bus je plnej jako vzdycky narvanej lidma a tak se nacpu zase do kabiny kde je jediny prostor pro muj bagl ale zadne misto tak sedim na motoru - plechove krabici hned vedle ridice. Vedle me sedi dva srandovni chlapci indove kolem 50 takovy tatici a jeden umi trochu anglicky tak zacneme mluvit a za chvili delame srandy a je to v pohode - smejou se jak maly kluci a ridic se taky chyta. Je uz tma a ridic to pali jako vzdycky ale je sikovnej. Jako vzdy zpivam Nrsimha mantru pro ochranu - protoze kdyby to do nas nekdo napali tak celni naraz bych urcite z pozice neprezil. No jak se vyhnout osudu ? Vsichni jsme neustale vystaveni milosti Pana a jeho neustupnemu zakonu matky Prirody - zakonu karmy. Jak je ten verse Rake Krsna Mareke Mare Krsna rakeke .. ten koho chce Krisna chranit toho nikdo nezabije a ten koho chce Krisna poslat do dalsiho vteleni toho nikdo neochrani :)
Cesta jde dobre a jedeme jak o zavod - po hodine a ctvrt uz me fakt boli pr... , tak musim vstat a "preskocit" asi 5 za mnou sedicich indickych zen a stoupnout si dozadu do autobusu.
Prijizdime rovnou k vlakovemu nadrazi a je presne 20.35 to znamena 5 minut po oficianim odjezdu. utikam vsak rychle na info - protoze rad bych jel tim prvnim a v Indie casto nejake to zpozdeni - typek me hlasi ze vlak jeste stoji na tretim peronu kazdou chvili pripravenej k odjezdu ... ok lets try boy... listek nechavam listkem a okamzite vali na treti nasupiste chelllo (neco jako pozor specham - rychle) kricim na davy Indu, kteryma se prodiram na treti nastupiste - nahoru na most a zase dolu a vlak tam furt jeste je .. pohoda dobre se to sklada
proletim cele nastupiste, abych nasel pruvodciho a domluvil se s nim, ze jsem nestihl koupit listek, ale nikde ho nevidim, pak uz musim nastoupit a tak prochazim rychlikem, ktery se mezitim rozjede. Vlak je slusne nabouchany i vsechny mezivagonove prostory jsou plne. Indove maji zrovna dinner time - ntak se vsichni cpou v ruznych pozicich - rodiny, manzele, pary, babky, deti - vsichni jedi sva jidla z alobalovych misek a plejtu - zajimava podivana - ale kde je privodci ? s batohem je tezke se prodirat preplnenym vlakem a ja vidim mladyho typka v jedne mezichodbicce tak ho poprosim at mi pohlida batoh, ze hledam pruvodciho a on ze ho uz vic jak hodku nevidel, ale ze v pohode, ze pohlida no problem - dostavam se az do klimatizovaneho oddeleni - prvni tridy - kde sedi v jednom uhlazenem kupe ve vypolstrovane sedacce - pruvodci - je to gentleman na urovni a ja pokorne a slusne predstavuji svoji situaci - on je prijemny a ze to neni problem - ale ze on ma na starosti jen prvni tridu ale bohuzel pro me nema zadne misto, mam pry najit kolegu a domluvit se s nim - ze mi vystavi listek a snad najde i volne lehatko - ze pry ho najdu ve 4, nebo 5. vagone - tak se deru pres cely vlak zase zpatky i bres mladocha s mym batohem a ve 4. vagone hledam myho ticket checkra - ale je tam jen kuchynske oddeleni a pacholci - roznaseci a jeden vypada na kapo mi rika ze pruvodciho uz nema, ze vystoupil v solapuru - tam kde ja jsem nastoupil a ze bude zase az rano...
acha..
tak co ted - rikam si - ale dava to smysl - vlak je uplne nacpanej - je 9 hodin - vsichni jdou spat - pruvodci to zapichl, asi to tak delaj a kdyby prece neco tak mam alibi u pruvodciho z prvni tridy -
vypada to, ze budu muset jet bez listku :)
a misto bych zrejme taky nedostal - protoze hodne lidi uz polehava na zemi - vlak je totalne plnej. Jdu za svym mladochem a davam se s nim do reci - je to kolkata boy a kdyz rikam Srila Prabhupada a Iskcon tak kejva a jasne ze to zna - mluvime dal a ja vim ze me nezbyde nic jineho nec preckat noc v tomto malem prostoru s mladym kalkatanem, ktery jede dlouhou cestu az do erode na jihu Indie - vice nez 24 hodin - ma nepotvrzeny cekaci listek - tak to musi taky prezit v ulicce ale vypada v pohode - jeste je s nami jeden mladoch z karnatakam ale ten nemluvi vubec anglicky. No ve trech se tady urcite nenatahnem - takze vytahuji japu a zpivam mantru - odhodlan zpivat dokud to pujde a neni to spatne mantra chutna a cas leti - najednou si vsimam ze karnataka boy vystupuje a to je prijemny darek - protoze bez nej a jeho zavazadel je tu prostor na mou plnou polni. kalkatan rika ze spat nebude a cte urputne nejakou psychologickou knihu jak byt usoesny nebo neco takoveho ;)
ja rozbaluji sve spaci potreby - karimatku a spacak a ani mysi, ani svaby, ani neustale na zachod prechazejici Indove me nemohou zkazit radost z toho odpocinku tak se natahnu a spim - ale nespim zaspat muj vlak ma byt v Guntakam - me prestupni stanici v 4.00. Je 23.00 a ja spim. Spi s elepe nez minule asi uz si zvykam. V 3.30 stavam - cistim zuby a oplachuji se a zjistuji ze ma karimatka je u konce poslapana indickejma botama nocnich navstevniku wc. To se umyje prece ne ? To vis ze jo - hlavne ze jsi se trochu vyspal. Cekam ca pul hodiny a pritom pozoruji velky mesic z vlakoveho okna - ktery nekdy mysticky prikryje mrak a za chvili se zase objevi a nekdy je jen na pul zakryty a vznikaji takove zajimave obrazce a ja zpivam a myslim na prichazejici uplnek a Hampi - mou pristi zastavku. V 4.15 jsem v Guntakam a zjistuji ze jsem vlastne v Andhra Pradesh - dalsim state Indie a ze mi za 15 minut jede vlak do Hospet vzdaleneho neco pres 100 km. Tak to je krasa - vlak se jmenuje Hampi expres - ja kupuji general bilet za 42 rupi a dokonce nachazim solidni misto v general second class - ktery je vetsinou preplnen nizsi tridou lidi. sedim vedle mladeho muslima a jeho asi 7 letym synem - ktery je krasnej kluk s obrovskyma cernyma ocima a ostrymi rysy akorat hodne unavenej a ospalej. Tata ho ma na sobe chvili nakline chvili v naruci a hladi ho a objima - je pekne videt takovou otcovskou lasku a peci. Umi celkem slusne anglicky a vysvetluje ze cestujou uz 15 hodin a pres noc na tvrdym s mnoha lidma a mladej uz toho ma plny kecky ale ze za hodinu jsou doma - je to moc prijemnej chlapik a je zvedavej tak mu vysvetluji co jsem zac a ze jsem Krishna bhakta a ze toto je japa a ze zpivam mantru a je videt ze je rad a ja se ho ptam na jeho vztah k panu - alah agbar God is great - a rozumime si a ze v mecce jeste nebyl ale ze vsichni jeho predkove byli a ze urcite pujde ale ze je jeste mladej az se kluk ozeni tak potom - asi je to dost narocny ta pout no a tak jedem a jedeme a pomale se rozedniva a uz je asi 6.30 a my jsme v cili Hospet - vystupovat. Jsem rad ze to vsechno tak vychazi a jak jdu z nadru hledat autobusove nadrazi davam se do reci s moderni mladou Indkou - nebo ona se mnou - uz si nevzpominam :) a ona ze je z Goa ale ze pracuje tady v hotelu a umi perfektne anglicky a ze pry je stastna a jestli nechci bydlet u nich v hotelu a ja ze diky ze to neni muj rozpocet navic chci byt primo v hampi, ktere je odsud 11 km - no a tak prochazime riksakama a ja nakonec jednoho beru za dvacku an nadr a tam cekam 15 minut a bus me za 9 rupi veze do Hampi.
A uz jsem tam je 9.00 a tusim a citim a vidim, ze to je velice velice specielni mistecko teto planety a jak vychazim z busu uz jsou tam nahaneci - dva se me chytnou a ze za 150 pokoj a ja rikam ok ale musi tam byt rovna strecha na jogu a pitna voda a ten jeden odpada ze ma na strese restaurant - tak jdu k tomu druhymu - je mladej - tak do 30. a jmenuje se Jagadish - to je dobre znameni. A prichazime do jeho skromneho Guest Housu a je to vlastne jejich dum, kde zije se svou zenou Palikou a 6 mesicni dcerkou Gitou a vzdy je okolo jeste snacha a brachove a tak – zijou ve dvou malych pokojich – a dalsi tri pronajimaji turistum – jednoduche pokoje ale ciste – spolecny zachod a kooupelna pro vsechny – takovy maly indicky rodinny pension J
Libi se mi to tak to beru a sepisujeme a ja zjistuji ze prede mnou tu spala nejaka hanka z Ostravy se svym urugvajskym pritelem a teprve vcera odjeli – tal zase krajanek na dosah – no a pak musime na mistni policajty se zapsat do knihy a uz mam klidu a tak rychle varim nudle  na svem lektrickem varici a pripravuji zeleninovy salat a jak to snim tak si vybalim a jdu se dospat a ve 12.00 se probouzim a trochu zacvicim na strese a vyhrivam se na teplem slunci a koupel a jdu to obhlidnout – Boze jaka je to krasa – Hampi.

Fotogalerie