Cesta Středozemím

S německou cestovkou, která má zastoupení v Čechách jsem se vypravila na poznávací zájezd Středozemním mořem. Paráda, celý půlrok jsem se nemohla dočkat, až konečně pojedu. Cesta se uskutečnila lodí Costa Magica, dlouhá je 272m a vysoká 66 m. Pro klienty je k dispozici 13 palub, divadlo je přes 3 paluby a vejde se do něj kolem 1000 lidí. Klientů je přes 3000 a k tomu 1000 členů posádky. Před odjezdem jsem si dávala dohromady všechny možné informace a zajásala jsem, když jsem v jednom časopise zahlédla foto lodi a začetla se do recenze. Nevím zda to psala náhodná turistka nebo redaktorka. Zcela mi zkazila radost z cesty, protože vše líčila "dovolená hrůzy", jak bloudily, kulturu stravování apod. Nic z toho nebyla pravda a pokud bloudila ještě poslední den, tak její IQ muselo být na úrovni opičky. Všude jsou mapky lodi, v kajutě na dveřích, v prospektu, který jsme obdrželi, na chodbách. Takže je dobře hledat informace, ale nesmí se všemu hned věřit, jak jsem to udělala já. V podstatě první dny jsem pořád chodila a porovnávala tento článek se skutečností, místo toho abych se na vše vybodla a užívala si. Dovolená začínala tím, že jsme na Florenci nastoupili do autobusu, který nás měl dopravit do přístavu. Každý obdržel reklamní tašku se svačinou, noviny a kávu zdarma. Večer jsme dojeli do Verony a v 4*hotelu přespali. Romeo za námi teda nepřišel, nejspíš proto, že náš pokoj neměl balkon. Ráno jsme vyrazili do Savony, historického městečka nedaleko Janova. Do této doby jsem neměla ani ponětí, že něco tohoto jména vůbec existuje. Po návratu jsem se pustila do hodně tlusté knihy Inkvizitor - je i o Krištofu Kolumbovi- kde myslíte, že žil? Z Janova se rodiče přestěhovali do sousední Savony.

Přes noc jsme pluli a přes den courali po městě do kterého jsme připluli. 1. zastávka byla v Itálii přístavu Civitavecchia. Krásná pevnost hlídající přístav. Kdo chtěl mohl na výlet do Říma, ale protože jsme kdysi v Římě byli, courali jsme raději starým přístavním městem, našli i místní rybí a zeleninové trhy. Příští noc nás dopravila naše lodička na Sicílii a to rovnou do Palerma. Zase jsme pohrdli pořádaným výletem a courali městem sami. Bylo to velice jednoduché, protože servis byl perfektní. Každý večer jsme na kajutu dostali místní časopis (vycházel v italštině, AJ, FJ, NJ a španělštině, vybrala jsem si AJ) se všemi potřebnými informacemi, z které paluby se vystupuje, v kolik je nástup a odplutí, dostali jsme i mapky. Také kdy vychází a zapadá slunce, kolem čeho a v kolik poplujeme. Rychlost naší lodi byla cca 45km/hod.Další zastávka měla být Tunis, jenže to tam akorát vřelo takže operativně byla změněna trasa směr Korsika a přístav Ajaccio. Já to teda uvítala, protože v Tunisu jsem už dříve byla, ale tady ne. Městečko je nádherné, čisté, je znát, že patří k Francii. Potkali jsme u kostela živou sochu. Jakmile slyšel češtinu, zapoměl na nehybnost a asi půl hodiny jsme si chlapcem z Hodonína popovídali. Další přístav, který na nás čekal byla Palma de Mallorca. Nádherné počasí na leden až neuvěřitelné teploučko. Katedrála je stále krásná, Nic se za těch 15 let, co jsem tam byla naposled, nezměnilo, jen jsem se těšila na černé labutě a už tam plavaly jen bílé. Další zastávka byla Barcelona, i když tu bylo 15°C, foukal dost studený vítr, tak jsem si koupila čepici a šálu. Z přístavu jsme šli po molu a přes padací most až k monumentu Kolumba a po Ramble až nahoru. La Rambla je něco jako náš Karlův most - plno malířů a prodejců obrazů, živé sochy, růzé stánky. Protože bychom nestihli včas odplutí, už jsme pěšky k Sagradě nešli, otočili jsme cestu přes starou část města ke katedrále a zpět k moři. U večeře jsme se dozvěděli špatnou zprávu a to že dokaři v Marseille stávkují a tudíž jsme odkloněni do Toulonu. Toto mě velmi mrzelo, protože jsem měla naplánováno navštívit ostrov IF, který jsem při poslední návštěvě nestihla. Toulon se mi nelíbil, město Nic moc a na vojenské námořní lodě jsme také nenarazili. No a pak už nás čekala jen cesta zpět do Savony.

Život na lodi je rušný, plný dojmů a cestování je velmi pohodlné, proti cestě autem, autobusem i letadlem nesrovnatelný. Je to město na vodě. Sportovní vyžítí od venkovních bazenů, vířivek a tobogánu, vnitřních bazenů, běžecké dráhy, fitka (vše zdarma) až po různé masáže. Nákupní centrum. Kulturní - každý večer divadlo, na 3 palubě živá hudba, 11 barů a v některých také živá hudba, taneční parket, internetová kavárna, diskotéka, nezbytné kasino, ale také pro věřící kaple.

Stravování začínalo v 7.00 ráno, různě se přesouvalo do dalších restaurací, dá se říct, že plynule přešlo v oběd, odpolední svačinu a večeři a poslední jídlo bylo ve 2 v noci, ale to jsem nevyužila. Časy a místa byla každý den v časopise, včetně všech kulturních akcí. Můžete si vybrat od servírovaného jídla po bufetovou formu. Servírovaná snídaně mi nevyhovovala, byla na mě moc nobl, přece jenom je to 5*hotel. Oběd, pokud jsme připlouvali v poledne byl skvělý servírovaný, jinak jsme využívali švédské stoly na 9 palubě s krásným výhledem. Večeře to byla společenská akce. nádhera. Každý měl určený svůj stůl, svého číšnika přes jídlo a jiného přes nápoje. Pokaždé byli jinak oblečeni-občas pro nás připravili překvapení. Večeři jsme si vybírali z mnoha chodů - studený předkrm, polévka, teplý předkrm, hlavní jídlo, salát, sýrová mísa, desert. Vše mistrovsky připravené a všechno moc dobré.

Každá kajuta měla také svého stewarda, který o vás pečoval.Např.2x denně doplňoval led k chlazení nápojů. Mimo jiné jsme dostávali další noviny týkající se politiky, kultury a sportu ve světě, takže jsme věděli co se děje v Tunisu i Egyptě.

Přístup na loď byl kontrolován stejně jako do letadla včetně rentgenů, k tomu nám sloužila "kreditní karta" na kterou byl nahrán i portrét. Zároveň nám sloužila jako klíč do kajuty, peněženka - vše se platí až na konci. V televizi jsem si mohla podle čísla peněženky kontrolovat, jestli moje nákupy souhlasí. Také jsme si mohla nastavit mapu, kde zrovna plujeme, teplotu vzduchu, rychlost lodi a vše o příštím městě. Na internetu se naši blízcí mohli v přímém přenosu podívat, kde zrovna jsme protože nahoře na přídi i na zádi jsou neustále v provozu kamery.

V katalogu rejdařství Costa jsem našla další jejich zájezdy a jeden byl pro mne velkou inspirací, bohužel jsem nikde nenašla, že by jej některá česká cestovka měla ve své nabídce a tolik svým jazykovým schopnostem nedůvěřuji, že bych si to dokázala vyřídit přímo sama. Takže uvidíme, zatím se mohu těšit a snít.