Colonial Williamsburg 1781
Jako mávnutím kouzelného proutku jsme se najednou ocitli v bývalém hlavním městě Virgínie v červnu roku 1781. Anglie se snaží zmařit úsilí o osamostatnění kolonií, město je po deset dní okupováno vojsky lorda George Cornwallise. Před guvernérským palácem jsou připravena děla a jednotky v červených kabátech nastoupeny k dennímu rozkazu. Z okna domu Whyte House je může sledovat americký generál a budoucí první prezident USA George Washington.
Amerika prožívá své nejdůležitější období. Před pěti lety 4. čers prohlášení o tom, že "...spojené kolonie jsou a po právu mají i napříště tvořit svobodné a nezávislé státy: že jsou zproštěny jakéhokoli poddanství vůči britské koruně a že veškeré politické spojení mezi nimi a státem Velkou Británií je a má být naprosto zrušeno...".
Týž den se však na americkém pobřeží vylodili britští vojáci, kteří měli toto úsilí zmařit. Obyvatelé Nového světa vytrvale svou svobodu brání, takže po několika letech žádá Cornwallis 17. 10. 1781 v nedalekém Yorktownu o příměří. Americký kontinent může začít psát novou stránku svých dějin.
Klíčovou postavou je muž, kterého potkáváme na hlavní ulici Duke of Gloucester Street, guvernér Thomas Jefferson. Je autorem Prohlášení o nezávislosti a za dvacet let se stane třetím prezidentem. Nebudeme ho v jeho rozjímání rušit, stejně je špatným řečníkem. Je mnohem lepším spisovatelem, takže si asi zakoupíme některé z jeho děl v blízkém knihkupectví.
Zastavujeme se u nejdůležitějších budov - z kostela Bruton Parish Church právě vycházejí šťastní novomanželé, před soudní budovou diskutují úředníci o dnešních provinilcích, protější zbrojnice je bedlivě střežena hlídkou.
Život v koloniálním městečku běží také svým každodenním rytmem. Řemeslníci musejí tvrdě pracovat, obchodníci lákají kolemjdoucí do svých krámků, po ulicích spěchají ženy s nákupem a na tržišti právě probíhá dražba. Koupíte si vycházkovou hůl nebo košíček?
Vojenský tábor na Market Square nám opět připomíná revoluci. Proč se vlastně Američané bouří, co je obsahem Prohlášení, kdo jsou muži pod ním podepsaní...? To jsou otázky, na které živě odpovídá paní Martha Washingtonová, první První dáma (již za 8 let).
To, že si připadáme jako pan Brouček na svých výletech, je zásluha rodiny Rockefellerových, která se rozhodla na počátku minulého století toto historicky důležité město zrekonstruovat a vytvořit z něj živou učebnici dějepisu, ve které si denně listují stovky návštěvníků.