CONFICIO VIAE

Přípravy na dnes již dvanáctou pouť mezi dvěma poutními místy na Moravě je v plném proudu.Věřím,že se dnes všichni poutníci tajně modlí,aby je na jejich noční pouti provázelo příznivé počasí,aby vydrželi útrapy cesty,strávili noc plnou rozjímání nad svým životem a svými lidskými prohřešky.Vždyť tato noční poutní cesta k takovým věcem přímo vyzívá.

Je pátek 27.března 2009,čtrnáct dní před velikonočními svátky.V 16.30 přichází prudký déšť,který zanedlouho doprovázejí kroupy.Bouře se přehnala,mračna se roztrhala a sluníčko se na chvíli přišlo podívat na scházející se poutníky,které svolávají zvony Basiliky Minor na bohoslužbu před začátkem poutě.Duchovní otec těchto procesí Marian ještě připomíná,že význam těchto procesí není dosáhnout nějaký sportovní výkon,ale že se jedná především o duševní očistu člověka na kterou se v poslední době zapomíná,možnost kolektivních modliteb a rozjímání.

Po skončené bohoslužbě se poutníci shromažďují před bazilikou.Někteří tuto pouť absolvovali již několikrát.Jsou ze poutníci z Charvát, Hulína,Shrbeně,Prahy,Zlína,Znojma,Brna,Přáslavic,Nového Města na Moravě,Žárova,Havlíčkova Brodu,Jihlavy,Vidnavy,Opavy,Šternberka,Prešova a místní z Kopečka,Samotíšek Tovéře i Dolan.

Celkový početpoutníků je něco přes sto.Jsou mezi nimi i děti,které si podle svých možností zvolí sami jak dlouhou cestu půjdou.Poslední letmý pohled na osvětlenou Hanáckou metropol Olomouc a vyrážíme. Vzhledem k tomu,že po silném dešti jsou polní cesty rozblácené vynecháváme kapličku u Bukovan a naše cesta klesá dolů po silnici ze 375m n.v.do Droždína,Bukovan a Velké Bystřice na 250 m n.v.Je právě 20hodin 20minut.Míjíme policejní hlídku,která dává veřejně svůj údiv nad procházejícími poutníky.Máme za sebou zhruba 5km a cesta se začíná pomalu zvedat ke Svésedlicům,začíná mrholit.Tak jak přibývají kilometry,přibývá i deště.Teď již docela prší.Někde za mnou je slyšet nesmělý dotaz“Co budeme dělat,když bude pršet ještě víc?“ Odpověď je poměrně pohotová,usuzuji,že pochází z úst nějakého duchovního,kteří doprovázejí toto procesí.“Poutník si nestěžuje,poutník se modlí a rozjímá“Pokračujeme dál a procházíme přes Vacanovice do Tršic.Okna ve vesnici svítí svým modravým světlem,které prozrazuje co asi jejich obyvatelé zrovna dělají.Blížíme se k Tršicím,někde předemnou odříkává ženský hlas růženec a skupinka kolem se připojuje,pomyslím si,“Pane vyslyš jejich prosby,zhlédni na naše provinění,které si neseme sebou,slituj se nad námi a ulehči nám naši cestu,alespoň tím,že přestane pršet.“Tím jak silnice mírně klesá,objevuje se místní osvětlení,objevují se první domy i radostný pocit z toho,že déšť přestává.První krátký odpočinek.Průměrná rychlost pochodu se pohybuje kolem 5,7km v hodině,za námi je 15,5km cesty.Po 15 minutách se všichni zvedáme a pokračujeme směrem do obce Lazníky.Procházíme lesíkem,z něhož je cítit vlahý jarní vzduch.Dostáváme se nad obec Tršice asi do 300m.n.v.a v dálce se objevují hostýnské vrchy a v nich světélko menší než vyzařuje světluška je to sv.Hostýn.Tento malý světelný bod nás bude doprovázet až na konec naší pouti.Obec Lazníky,za námi 20km pochodu,čas 23.00,rychlost se mírně zvyšuje na 6,8km za hodinu.Za obcí silnice mírně klesá vede přes obec Buk a dál do Prosenic,první delší zastávky v místním kostele Je půlnoc,v místním kostele nás již očekává místní farář se svou typickou srdečností,ale k našemu překvapení i česká televize.Po krátké modlitbě a požehnání naší cesty a dobrým úmyslům,nás zve k místnímu pohoštění,které pro nás připravili místní farníci k posílení těla.Teplý čaj a výborné domácí pečivo nám všem dodává nejen potřebnou sílu k dalšímu putování,ale zanechává v nás příjemný pocit,že na tomto světě nejsou lidé zvyklí jen brát,ale i rozdávat.Bůh jim tedy požehnej.Dvacet čtyři kilometry nás dělí od sv.Kopečka a na některých je vidět mírná únava Ta náročnější část cesty nás teprve čeká.Někteří z nás si již podruhé mění zvlhlé ponožky,zapudrují si nohy a jsou připraveni na další putování.Cesta pokračuje přibližně v 220m n.m.do obce Radslavice.Mírné stoupání se střídá s klesáním,následují Pavlovice u Přerova,Hradčany.Jsou 2,20 ráno,ale v některých oknech ještě blikají obrazovky televizorů. Nahošovice,poslední úsek mírně klesající cesty do Dřevohostic.Jsou tři hodiny deset minut,jak přibývá únava,snižuje se průměrná rychlost a je asi 4,8km za hodinu Od sv.Kopečka jsme vzdáleni asi 37 km.

V dálce jsou již patrné dvě typické věžičky baziliky na sv.Hostýnu,obloha se protrhala a jsou vidět jasně zářivé hvězdy.Začíná poslední část cesty,která již vede jen vzhůru.Řady poutníků prořídly,kolem projíždí modře blikající vůz profesionálního záchranáře se zdravotní sestrou.Telefonní číslo tohoto záchranáře,které každý poutník dostal ještě před poutí musí být v těchto chvílích hodně frekventované.U cest zůstávají ti,kterým došly síly,nebo je potkaly zdravotní potíže.Procházíme Lipovou u Bystřice pod Hostýnem,obcí Křomil.Kosi začínají svoji ranní koncerty.Lidé se pomalu probouzejí.Mezi ty první zcela jistě patří lidé doručující zásilky,pekaři a řidiči autobusů.Cesta pokračuje dále přes Rychlov do Bystřice pod Hostýnem,přes náměstí kolem parku na Vinohrádek,Císařskou cestou ,Pod vodní kaplí,Pod Valy k Bazilice.Je krátce před šestou hodinou ranní,tělo je značně unavené závěrečným stoupátkem k Bazilice.Závěrečné převýšení je kolem 380m.Čeká nás vyhřátá místnost ubytovny s připraveným pohoštěním a dost velká únava.Přesto jsme všichni našli ještě tolik sil,abychom se účastnili ranní bohoslužby v Bazilice sv.Hostýna.Na každém z nás bylo vidět,že jsme obětovali hodně.Ptám se záchranáře „Jaká byla dnešní noc?“ „Náročná,opravdu náročná,ale přesto jsem to dělal rád“Díky všem,kteří nám umožnili tuto pouť.Díky všem,kteří nás rozvezli do našich domovů .Díky za vaše modlitby a vaše pohoštění“Bůh vám všem žehnej.Díky všem,co navštívili za jednu noc dvě Baziliky.Díky všem co zdolali těch 50km noční pouti a pomáhali druhým

Závěrem doporučuji všem znesvářeným“ Běžte spolu alespoň 30km a teprve potom začněme řešit svoje problémy „

WANDERER

Fotogalerie