Dánsko 2011, 3. den - Odpočinek v Kodani

Po dvou náročných předchozích dnech máme naplánován hlavně odpočinek. Hotel opouštíme až někdy okolo poledního. Naší první zastávkou je kostel Vor Frelsers Kiele, respektive jeho zajímavá točitá věž, která je zpřístupněna veřejnosti. Útrobami věže nejdříve vystoupáme na vyhlídkovou plošinu, ze které se pokračuje po točitém schodišti vzhůru. Schodiště se postupně zužuje, zábradlí snižuje až to prostě dál nejde. Seshora má člověk celou Kodaň jako na dlani. Od kostela se přesunujeme ke královskému komplexu – zámku Amalienborg.

Tvoří ho čtyři téměř totožné budovy vystavené v rokokovém stylu mezi nimiž se nachází velké kruhové náměstí s jezdeckou sochou krále Frederika V, která bohužel v době naší návštěvy procházel celkovou opravou. Krlovský komplex hlídají příslušníci královské gardy. Na dohled od královského paláce stojí kostel Frederiks Kirke. Pokud by vám připomínal kostel sv. Petra ve Vatikánu, tak máte pravdu, Frederiks Kirke je jím inspirován. Interiér kostela je bohatý na nástěnné malby. Kopuli zevnitř zdobí portréty všech dvanácti apoštolů.

Od kostela popojíždíme autobusem na stanici S-Bahnu, kterým se přesouváme na předměstí Kodaně. Z vlaku vystupujeme na zastávce Emdrup a již z dálky vidíme náš cíl. Tím je kostel Grundtvigs Kirke. Tato stavba je pozoruhodná především svým západním průčelím kostela se stupňovitým štítem, který připomíná chrámové varhany se svislými píšťalami. Autorem je dánský architekt Jensenem-Klintem, jenž byl autorem i okolního prstence budov. Ty mají obdobné architektonické prvky jako kostel. Díky tomu působí tento architektonický soubor kompaktně a je velice působivý.

Nedaleko kostela nás zaujala kruhová stavba s velkým komínem zahalená do lešení. Nejdříve jsme jenom tak z legrace nadhodili, že se jedná o krematorium. K našemu překvapení se tato naše domněnka potvrdila. Podle informačních cedulí se toto, dnes již bývalé, krematorium přestavuje na kulturní centrum se zkušebnami baletu a podobně. Za budovou se rozprostírá rozsáhlý hřbitov, jehož hlavní cesta je plná kondičních běžců. Je vidět, že Dánové mají velice pozitivní přístup k životu.

Na blízké autobusové zastávce nastupujeme do autobusu, který nás po krátké vyhlídkové jízdě odváží až před budovu hlavního nádraží. Po večeři míříme k budově Radnice, kde si mí spolucestující prohlíží interaktivní výstavu o historii Kodaně. Já se zatím zkouším pořídit nějaké noční fotografie budovy radnice a okolí. Když jsem s výsledkem dostatečně spokojen, můžeme se odebrat zpátky do hotelu a na kutě.