Dinkelsbühl město a vánoční trhy

O městečku Dinkelsbühl, jsem se dozvěděl teprve nedávno v jedné krátké zprávě ohledně vánočních trhů, a vlastně jen o tom, že trhy tam mají takovou komorní povahu. A protože velká města v Bavorsku, mám už před vánoci zmapována,o předvánočním výletě bylo rozhodnuto.

Jelikož téměř všude používám hromadnou Dopravu, vydal jsem se na cestu vlakem a autobusem. Dopravní spojení z Čech, vyrazíte-li z Chebu v 6.26 ráno, pak s přestupem v Marktredwitz, a Norimberku dorazíte do Ansbachu, odkud Vám do Dinkelsbühlu jede autobus linky 805 a v 10.20 jste na místě. Na celou cestu po německém území můžete použít Bayern-Ticket (o jeho použití jsem už psal v jiném článku). Tuto jízdenku lze koupit i v Čechách (např. V ČD travel v Praze hl.n., nebo v některých pobočkách Student Agency) a výhoda je pak i v tom, že pak místo mezinárodních jízdenek kupujete jízdenku vnitrostátní jen na hranici (např Cheb – Cheb st.hr), a nebo jedete na jízdenku síťovou (např. víkendovou) a dále rovnou na Bayern Ticket.

Koncové spojení z Ansbachu je v intervalu každé 2 hodiny, to samé platí o cestě zpět. Nejlépe je vystoupit na stanici ZOB Schwedenwiese (což je autobusové nádraží) a pokud mohu požít to přísloví „je to co by kamenem dohodil“, tak tady si troufám tvrdit, že řada z Vás by trefila minimálně hradby města, které kompletně obepínají celé městečko. Už při prvním pohledu jsem si vzpoměl na papírové stavebnice hradů, které byli u nás velmi populární, a jak jsme se lepili se střechami a hradbami....tak nějak vypadá městečko, za jehož opevněním vykukují hrázděné domy se sedlovými střechami, a řadou věží a bran, které museli každému dobyvateli v dávných dobách vytvořit pocit nedobytnosti.

Jen pro úplnost hned vedle autobusového nádraží se nalézá jedno z parkovišť, rozhodnete-li se přijet „po svých čtyřech kolech“. Po krátkém chodníku mezi loukami a překonání vodního toku pronikám do města malou brankou mezi Dreigangsturm a Henkersturm. Jak už jsem psal hradby se dochovaly podél celého města, existují i 4 brány pro vjezd, nejstarší je Wörnitz Tor, na východní straně. Kousek od ní je ve staré radnici zřízeno infocentrum. Oproti některým IC je toto otevřeno celoročně celotýdenně min do 17 hodin. Lze tu nakoupit pohlednice a za 30 centů dostanete i neocenitelného pomocníka, mapku s vyznačením hlavních památek ve městě a historií. Z té se také dozvíte, že první osídlení zde bylo už kolem roku 730, pevnost s hradbami v 10 století, a také to, že zákaz demolice věží a hradeb ve městě vydal roku 1826 král Ludvík I Bavorský.

Ve městě je v podstatě vše blízko, tak po doslova několika metrech zastavuji u katedrály svatého Jiří z konce 15 století. Vstup je volný, je před Vánoci, a tak v chrámu je poměrně rozsáhlý model jesliček, zasazený do typických místních hrázděných domů. K hlavnímu oltáři se ale nedostanete, jednak pohybovat se můžete jen po půli chrámu a před oltářem je velký vánoční strom, takže vidět není nic. I tak stojí památka za zhlédnutí. Od chrámu pokračují po „vinném trhu“ což je ulice s 5-ti historickými domy, kde rovněž nocovali významní panovníci, při návštěvách města. Pokračuji směrem k Rothenburské bráně, ale ještě před ní mě ukazatel směruje na vánoční trhy.

Ty se nachází na dvoře bývalého špitálu. Ano, je pravda, že jsou to ve srovnání, třeba s těmi drážďanskými v podstatě „minitrhy“, ale kdo nehledá hlavu na hlavě, ale spíš klid a pohodu, bude spokojen a svařáček a místní speciality jsou tu k dostání taky. Můj první záměr byl jen jet na vánoční trhy, ale už po těchto pár metrech prohlídky městečka jsem se rozhodl pokračovat, a to podél hradeb, střídavě z jedné a druhé strany.

Celé město tak obejdete cca za 1 hodinu, jak už jsem psal, narazíte na 4 brány, ale také na 15 věží a věžiček chránících město před nájezdníky. Zelená věž, Tříkrálová věž, Berlínská věž, Bílá věž, některé svým válcovým tvarem připomínají Kokořín. Za hradbami na západní straně se nachází příkop, dnes již volné průchozí, a celá cesta podél hradeb trochu stoupá, aby Vám ukázala městečko z pohledu střech místních domů. Na jižním okraji města vedle brány Nördlinger Tor stojí budova „městského mlýna“, ve kterém je dnes 3 D muzeum a mimochodem, privilegium provozovat ve městě 2 mlýny udělil městu Karel IV. Další věží na mé obchůzce je domimanta na břehu říčky Wörnitz a to Bäuerlinsturm. Má sedlovou střechu a název dostala po místním koželuhovi.

Vracím se zpět do středu města. Za zmínku stojí dále klášter karmelitánek a barokní zámek,který leží na západní straně města a je vidět při obchůzce hradeb. K vidění je toho samozřejmě více, v podstatě skoro každý dům, díky nimž jsou ulice krásně barevné, a řada z nich má rovněž reklamní štít nebo domovní znamení.

Loučím se pomalu s městem, kam se určitě ještě někdy v budoucnu podívám, návštěvu doporučuji nejen před vánoci , ale v podstatě během celého roku. Jediná vada na kráse je to, že celé město je volně průjezdné a parkující a jedoucí auta trochu degradují krásy tohoto místa.

Ještě mám chvíli čas, takže se jdu podívat kousek za autobusové nádraží, hned vedle supermarketů leží malé nádražíčko, jeho budova byla nedávno zbourána. Pravidelné vlaky sem bohužel už několik desetiletí nejezdí, několirát v roce se dá přijet zvláštním parním vlakem, ale snahy spolku pro záchranu a obnovení tratě ještě nekončí...tak snad někdy příště...Auf Wiedersehen.