Dobrodružství v Bosně a Hercegovině II.
Noční Sarajevo. Náš příjezd očekávají dva sympatičtí chlapíci s tranzitem, kteří nás vezou do objednaného hostelu. Řítíme se nocí městem, co nám bude pro tři dny příjemným domovem. Zatím však můžu říci jediné-zima. Ježto se metropole nachází v kotlině obklopena hlubokými lesy a ježto se píše konec října, nedivíme se. S postupujícím večerem však najdeme zaručený recept, jak vyzrát na chlad.
Stylový pokoj o desítce lůžek jest naší ložnicí. Odpočívat nechceme, jsme hladoví a hledáme něco k snědku. Napřed však bankomat pro kýžené konvertabilní marky. Pro přepočet jednoduchá rovnice-1 marka rovna je půl euru, tedy kol 12 korun. Nápad, jenž je vyvážen zlatem. Oslovit policistu! Nedaleká hlídka se nám okamžitě věnuje a vybízí jednoho ze skupiny, aby nastoupil k nim do vozu. Trochu zdráhavě se této úlohy chopí jeden z Poláků. Dovážejí jej k penězům a potom zpět k naší partě. Věru přátelský přístup.
Ve starém městě nacházející se pekárna, překvapivě otevřená, poskytuje chutnou příležitost zbavit se hladu a nedaleký stánek zase nakoupit nějaká ta piva. S našimi domácíme popíjíme a vyptáváme se na poměry. Oba Muslimové nejsou nějak ortodoxní ve své víře. Nedbajíc svatých knih vydatně nám pomáhají se sarajevským. A aby byla družba zpečetěna, vytahují rakiji. A že nás teda hřeje! I další s díky přijímáme. Jejich angličtina naprosto stačí. Upřímně, nečekali jsme takovou jazykovou kompetenci. Tím lépe! Rozradostněni uvítáním spokojeně usínáme. Zítra to Sarajevo pořádně prozkoumáme, těšíme se.