Dovolená 08 - 1.Z Náchoda do Nového Města nad Metují

Naši dovolenou v roce 2008 jsme si naplánovali opravdu velkoryse : čekalo nás 11 dnů v Náchodském kempu s výlety do širého okolí + na 3 dny přejezd do městečka Králíky a "dobytí" vrcholu Králického Sněžníku ... Ale začnu pěkně od "Adama" . Celý týden před touto úžasnou cestou byl ve znamení dešťových přeháněk a takového ochlazení, že jsme v úterý vážně přemýšleli nad tím, že půjdeme do zaměstnání v zimních bundách ! Přišel ale čtvrtek, mraky se trhají a dál už má být podle předpovědí hezky ... no uvidíme - rádi se necháme překvapit !

V sobotu ráno na nás budík a oba mobily halekají už ve 3.30 !! Po ranní kávě odcházíme s těžkými krosnami - ( Jana už má sbaleno skoro měsíc ) - a s taškou s řízky a jiným proviantem na Zlínský Expres. Tento vlak kupodivu nestaví ani v Zábřehu. Za tímto městem z oken sledujeme nám dosud neznámé údolí Moravské Sázavy, tonoucí v ranní mlze. Ano, dneska má svátek Anna a lidová pranostika se rozhodně ani letos nemýlí - "svatá Anna, chladno zrána"... Projíždíme též několika tunely, zanedlouho jsme v České Třebové a zde si musíme vystoupit. Mají tu krásně opravené nádraží a před ním nové info tabule s fotografiemi města. Musí to tu být velice hezké... Bohužel - my máme čas pouze na vykouření jedné cigaretky a pak pokračujeme rychlíkem Matalík do Chocně. Zde supernové podchody se stanicí v přízemí. A protože nám další spoj jede až za hodinu, rozbalujeme řízky a k tomu si pak kupujeme kávu z automatu. Černý mok ale pijeme venku, neboť mlha se už protrhala a vytlačilo ji úžasně modré nebe se zářícím "Oskárkem" !

Sedáme do dalšího vlaku a ten nás veze přes Týniště nad Orlicí a Opočno do Náchoda. Přijíždíme tu už před 10.hodinou a nad městským centrem nás vítá silueta Náchodského zámku. Zatímco si ho Janka fotí, já si z jízdního řádu opisuju několik nejdůležitějších vlakových spojů. Autobusové nádraží tu mají hned vedle a tak ještě s blokem a propiskou tam. Odskakuju si na WC, kde nahlas hřímá rocková muzika a když jsem na odchodu, tak se mne sympatický vousáč, který tomu šéfuje, starostlivě ptá : " Je to Oukej ?"

Pak znovu ty proklatě těžké krosny na ramena a po hlavní výpadovce se plazíme okolo restaurace Sport do kempu v Bělovsi. Do "tábora" to řežeme zkratkou přes lávku přes říčku a po širokém chodníku lesem. Protože je manželka vzpurná a odmítá zlézt dolů po strmém chodníku, tak si musíme asi 1 km zajít po silničce oklikou přes okraj lázniček v Bělovsi. V kempu "vyfasujeme" na 11 nocí chatku, která ale není samostatná - každá má 2 pokojíky a tak budeme mít i sousedy. Vedle umýváren v kuchyňce chybí vybavení. Ještě že jsou nám od správců kempu zapůjčeny na dobu pobytu alespoň lžíčky a hrnky na kávu. Bufet, který tu kdysi dávno plnil funkci jakési společenské místnosti je zrušený, na jeho místě lze spatřit už jen jeho základy - škoda.. Poté si urychleně vybalujeme věci a vracíme se do centra Náchoda na busové nádraží. Po chvilce odjíždíme do neznáma na první náš výlet a tím je návštěva nového města nad Metují. Nachází se jen asi 10 km daleko a cestou máme z jednoho návrší překrásný výhled na obrovitou vodní nádrž Vášeň ... pardon, co to plancu - Rozkoš ...

Vystupujeme na Rychtě a pak pomalu procházka do úžasně krásného historického centra města. Fascinující a v jednotném renesančním stylu sladěné štíty všech domů na náměstí září svou bělobou a nejednomu návštěvníkovi při pohledu na ně až zaskočí od úžasu v dýchacích trubkách !! I my si myslíme, že ten zdejší rynek zcela jistě patří k těm nejhezčím v naší vlasti a jako by to Novoměstským nestačilo, tak je třeba ještě uvést, že se nachází vysoko na malebném skalnatém ostrohu nad řekou Metují a ještě tu mají hned u náměstí nádherný zámek !!! Jana fotí jak o život a pak se jdeme podívat do Infocentra a vybíráme si tam i nějaké prospekty a brožurky ... Po prohlídce náměstí a části chodníku,klesajícího mezi skálami až dolů k řece - ( i tajemná dívčí socha je tu k vidění ) - spěcháme na zámecké nádvoří a kupujeme si lístky na velký okruh. Zdejší zámek vznikl na místě bývalé tvrze a největší dominantou jeho budov je masivní válcová věž zvaná "Máselnice" s vyhlídkovým Ochozem. Interiéry zámku prošly velikou úpravou na začátku 20.století, k nimž byl přizván slavný architekt Dušan Jurkovič. Myslíme si, že se mu tady podařilo vytvořit nejslavnější dílo jeho života. Při této přestavbě se mu podařilo propojit renesanci a baroko se secesí a dekorativismem tak, že se spolu žádný sloh "nebije" a navíc tomu všemu vtiskl svůj nezaměnitelný styl a rukopis !! Takové barvy a výzdobu, jakou jsme v zámeckých sálech viděli, by snad nikdo soudný k sobě nikdy nepřiřadil... Tady se to ale spolu všechno snese ! A navíc je to vše velice hezké a vkusné, ale už se to nachází na samé hranici toho, kam se dá ještě jít - stačilo by maličko a je z toho všeho jen jeden obrovský kýč !!! Krásných zámeckých sálů a komnat je tu k vidění dost. My dva s Janou ale budeme mít až do smrti před očima pohled na Žebrový sál, kterým se podle nás geniální Jurkovič zařadil do "Síně Slávy" těch nejlepších světových architektů !!!

Bohužel si tu krásu ale nemůžeme vychutnat v klidu - kromě několika jiných návštěvníků s námi jde i rodinka se dvěma kluky dvojčaty - ( jako by z oka vypadli těm raubířům z filmové série o rodince Homolkových ) - tito ale mají tak 5 let. Kluci chvilku nepostojí, podlézají šňůry, vymezující prohlídkovou trasu, sahají na vystavené předměty a ustavičně vyrušují. Kupodivu je nikdo - a zejména vlastní rodiče - ani jednou neokřiknou ! Když stojíme při závěru prohlídky na vyhlídkovém Ochozu nejvyšší zámecké věže a kocháme se vyhlídkou jak na město a okolí, tak na zámeckou zahradu pod námi, tak ti dva "lumpíci" běhají po Ochozu do kolečka, vždycky křiknou : "s dovolením" ... a běží dál okolo nás. Když ale zrovna fotím a jeden z nich do mne vrazí, tak už to nevydržím, chytím ho a něco mu pošeptám do ouška. Klučina běží za svým tátou a nahlas žaluje : "Tati, ten pán žíkal, že ještě raz, tak mi dá na prdel !" Podívám se na tatínka takovým "milým"pohledem, že událost radši ani nekomentuje ... Prohlídka končí a my scházíme dolů z věže. ( Myslím, že jsem to trochu přehnal - ne děti, ale někteří rodičové by potřebovali na "prdel", aby se už konečně naučili pořádně vychovávat svoje potomky !!)

Poté kráčíme přes unikátní krytý dřevěný most do zámecké zahrady, obdivujeme terasy s květinami a sochy trpaslíků a stavujeme se v jedné hospůdce na čepovanou kofolu, neboť už od žízně málem lekneme ! Při ní se shodujeme s Janou na tom, že ten zdejší zámek patří mezi 3 nejkrásnější, které jsme kdy viděli !! Vracíme se na Rychtu na autobus a v Náchodě se pak stavujeme v Lídlu, kde si dokupujeme nějaké potraviny a hlavně čerstvé pečivo. Následuje "průzkum" krásně rekonstruovaného hostorického náchodského centra. Je maličké, kromě hlavního náměstí s radnicí, polodřevěným kostelem s velkými báněmi na věžích a jinými historickými budovami tu najdeme už jen menší náměstí Karlovo. Další starobylé domy už kromě hlavní třídy a několika uliček nikde kolem nevidíme... Ale i to"málo" je moc krásné a opravdu je tu na co se koukat !

V restauraci Sport se pak stavujeme na velice chutnou večeři a je to moravský vrabec zapitý nealko pivečkem. A protože tu údajně mívají hotová jídla dlouho do večera a ty se pohybují v cenové relaci od 50 - 60 kč, jednoznačně od "teď "prohlašujeme Sport za naši domácí hospodu !! Pak už přesun do kempu a " první noc v novém meste" ...