Dvoudenní výlet do Osvětimi a Krakova

Se školou jsme se vypravili na autobusový dvoudenní výlet do Polska.

První den jsme navštívili koncentrační tábor v Osvětimi. Uvítala nás brána s nápisem „Arbeit macht Frei“ – „Práce osvobozuje“. Poté jsme se začali seznamovat s celou smutnou historií.

Po příjezdu transportu do tábora byli vězni rozdělováni lékaři na dvě skupiny. Slabé, neduživé a zdatné, práceschopné.

Slabí a neduživí se šli hned „sprchovat“. Svlékli se do naha a všechny své věci odložili v šatně, přešli do velké místnosti, kde byla uprostřed „sprcha“, ze které byl pouštěn plyn Cyklón B. Poté byli spalováni v krematoriích.

Procházeli jsme baráky, kde byli ubytováni vězni. Původně spali na zemi na slamnících na zemi na boku, protože byly baráky přeplněné. Každý den museli ráno uklízet slamníky do rohu místnosti. Později byly postaveny třípatrové pryčny, původně pro tři osoby, ale tísnilo se jich tam víc. Byli vyhublí, měli různé parazity – vši, muňky, blechy, trpěli nekonečnými průjmy, střevním tyfem. Museli pracovat až do vyčerpání svých sil. Poté byli házeni na hromady a někteří ještě za živa páleni v pecích.

Jsou zde vystaveny hromady botů, dětských hraček, různé výrobky z lidské kůže a lidských vlasů.

Nepříjemná představa byla při představě, že vězně, kteří se pokusili o útěk, chytili a zavřeli do kobky velikosti 1 x 1 metr, a někdy se tam tísnili i čtyři. Protože nedostali nic jíst, údajně se pojídali za živa. Jednalo se o smrt hladem.

Shlédli jsme i film o osvobození osvětimských vězňů sovětskými vojáky.

Po shlédnutí těchto hrůz jsme se přesunuli do hotelu, kde jsme dostali oběd, polévku z červené řepy nikdo nechtěl jíst a brzy se ukázaly na ubruse červené skvrny. To byla ostuda! Druhé jídlo už nám chutnalo. Na závěr jsme ještě obdrželi sušenky.

Pojedli jsme, odpočinuli si po náročném dopoledni a šli na besedu s bývalými osvětimskými vězni, kteří nám vyprávěli o všech těch hrůzách, které zažili.

Druhý den po snídani jsme se vydali na prohlídku starobylého města Krakova. To již bylo něco jiného. Moc krásné město. Je to druhé největší polské město.

Krakov bylo původně důležité obchodní hradiště - první zmínka o něm pochází údajně z roku 966. Kolem roku 1000 bylo v krakově založeno biskupství. Za vlády krále Kazimíra I. Obnovitele, roku 1038 byl Krakov ustanoven polským královským hlavním městem. Konaly se zde korunovace polských králů. Až do roku 1734. V roce 1609 přenesl Zikmund III. hlavní město do Waršavy. Avšak Katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů. 1846 – 1918 byl Krakov převeden pod vládu Rakouska. Po 1. světové válce, roku 1918, byl přičleněn zpět k Polsku.

Kralovský hrad Wawel, v němž bývali korunováni a dodnes jsou pohřbeni polští králové, znamená pro Poláky totéž, co pro nás Hradčany.

Krakov je považován za centrum polské kultury. Je zde mnoho kostelů, divadla, muzea, jsou zde vysoké školy např. Jagellonská universita založená v roce 1364.

Prohlédli jsme si hrad Wawel, katedrálu, park a Dračí jámu, které se nacházejí na opevněném Wawelském návrší. Moc se nám líbily zrestaurované královské gobelíny. V katedrále jsou umístěny hrobky polských králů, biskupů, svatých a oběti polské katastrofy v Katyni s prezidentem Kaczynským a jeho chotí.

V hlavní lodi je umístěno mauzoleum sv. Stanislava, který je patronem Polska.

Po příkrých dřevěných schodech jsme vyšplhali na zvonici, kde je obrovský zvon Zikmund. Panny si na něj mohou sáhnout levou, ostatní pravou rukou a něco si přát. Do roka se má jejich přání vyplnit. Mně se splnilo.

Fotogalerie