Eilat - únor 09

centrum města, vzadu Aqabský záliv a Jordánsko  •  Fotografie (15)  • Foto: individual

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

dolů k moři

restaurace The Red Sea Star

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

Před koncem svého pobytu v Izraeli v neděli 1.února 2009 jsem se rozhodl navštívit Eilat - město věčného slunce. Eilat leží na břehu Rudého moře a je to nejjižněji položené město Izraele. Nejbližší okolí města na izraelském území je poušť. Izrael zde hraničí s Jordánskem a Egyptem. Cesta autobusem trvala asi 3 hodiny. Většinu cesty byla nalevo i napravo poušť. Před městem je betonový zátaras, u kterého musí každé vozidlo vjíždějící do města zastavit a je zkontrolováno. Do Eilatu jsem přijel v 11:30h. I když jsem měl koupenou zpáteční jízdenku musel jsem si zde ještě zdarma zarezervovat místenku. Pak jsem již vyrazil k Rudému moře. Minul jsem Papaya beach, restauraci The red sea star a pokračoval po po břehu Aqabského zálivu směrem k egyptské hranici.Cestou jsem minul přístav a několik turistických atrakcí(Heineken Dekel beach, Dolphin reef,opuštěné westernové městečko a centrum vodních sportů s restaracemi nedaleko kterých byla dokonce i střelnice). Přístav jsem si vyfotil, načež ke mně přistoupil muž v civilu se samopalem na krku(v Izraeli je potkáte téměř na každém kroku) a ptal se mě odkud jsem, kam jdu, musel jsem mu ukázat, co jsem si vyfotil. Bezpečnost nade vše. Po asi 5km jsem přišel k Underwater observatory marine parku. Nejdříve jsem prošel kolem akvárií ke kinu. V kině promítali krátký film o životě v moři. Sedačky se během filmu různě nakláněli, ale nepřišlo mi to nijak úžasné. Pak jsem se přesunul po mostě do podvodní observatoře umístěné v Mrtvém moři. Nejdříve jsem sešel po schodech dolů, kde jsem si prohlédl přes skleněné stěny život v Rudém moři. Pak jsem vyšel do nejvyšší části observatoře, odkud je pěkný výhled. Když se postavíte zády ke břehu tak vpravo v dáli je Egypt, přímo před vámi Jordánsko a vlevo Papaya beach. V obchodě jsem si koupil suvenýr a zpět do centra Eilatu jsem jel taxíkem za 20 šekelů. Jel jsem škodou octávií, s níž zde jezdí většina taxikařů. Ještě jsem se zastavil na Papaya beach, kde jsem se vykoupal a z moře si vylovil dva kamínky na památku. Pak jsem již šel okolo letiště zpět na autobusové nádraží. Zpáteční cesta za tmy byla deprimující. Jedete tmou a vlevo ani vpravo není vidět žádné světlo, jen písek a tma. Za zmínku stojí snad jen u Mrtvého moře nedaleko Mt. Sodom v noci nasvícený solný sloup Lotova žena. Byl jsem rád, když autobus zastavil v Ein Bokek u mého hotelu Tsell Harim.

Autor: individual

Další články autora: 45

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli