Fjällbacka, Stockholm, Tännforse, Grönklitt Björnpark, NP Hamra

Po šťastném nálezu dvou ztracených  účastnic  - nešťastnic -  v  ne příliš bezpečné krajině (zároveň s pětihodinovým zpožděním) jsme z norského  ledovce  Svartisen  pokračovali  (silnicí E6 asi 500 km ) dál směrem na jih. Těsně  před  Trondheimem jsme odbočili  doleva  a zamířili ke švédským hranicím.

Z tohoto  místa bych se ráda  na chvíli vrátila   o 10 dnů  zpět a 700 km jižněji.

Naše vůbec  první skandinávská zastávka  proběhla ve Fjällbacce. Kdysi osada (existující od 17. stol.), závislá na  lovu sleďů, je nyní rekreační oblastí. Kouzelné  přístavní městečko s necelou tisícovkou stálých obyvatel, prošpikované turisty, nás přivítalo se vší parádou. Svítilo slunce, vládla příjemná atmosféra. Průvodce upozornil na  bustu Ingrid  Bergman. Slavná filmová hvězda  zde trávívala  od  roku 1958 letní dovolené. Po  smrti  herečky (1982) byl její popel převezen z Londýna a téměř všechen rozptýlen v moři kolem  ostrůvku  Dannholmen, nacházejícímu se  poblíž tohoto rybářského městečka. Vydali jsme se  po dřevěných schodech   vzhůru na Vetteberget  -  70m vysokou skálu, tyčící se v centru města. Skála je rozdělena trhlinou Kungsklyftan, ve které jsou zaklíněny obrovské kamenné kvádry, na malou a velkou (Lilla  a Stora). Rozštěp byl dříve nazýván Ramneklovan. Své současné  jméno získal po návštěvě krále  Oscara II. (1887), který nechal na skalní stěně u severního vchodu vyrýt své jméno.  Na tomto místě se natáčely záběry filmu  Ronja dcera loupežníka.

Z vrcholu  útesu se nám naskytly (v úhlu 360°)  pěkné výhledy na městečko, moře a bezpočet ostrůvků, roztroušených do velkých dálav. Kdybych bývala tušila, že   bude  následovat mnoho ufňukaných dnů, určitě bych si Fjällbacky více  užila. Seskákali jsme zpět  k moři a  ještě  chvíli se procházeli dlážděnými uličkami  jednoho  z nejhezčích míst  západního pobřeží jižního Švédska.

Zpět nahoru před Trondheim…

Asi po 50 km jsme přejeli švédské hranice a mířili  dále na východ  k Tännforse, největšímu  vodopádu Švédska, nacházejícímu se v západní části krajiny Jämtland.  Řeka Indalsälven zde spojuje  jezera Tännsjön  a Östernoren. Oblast je zahrnuta do sítě  Natura 2000. Množství  protékající vody je během roku  různé. Nejvíce bývá zaznamenáno  ve druhé polovině května (200 - 400m³/s). Největší množství  vody vůbec (800 m³/s)  tudy  proteklo  při povodních v roce 1995. Díky vysoké vlhkosti má kraj neobvyklý charakter -  rostou tu hlavně  mechy a lišejníky.

K vodopádům jsme se dostali po  pár desítkách metrů  od parkoviště. Hřmící vody  švédské Niagáry (šířka 60 m) padaly  do hloubky 32 metrů a vytvářely  parádní mokrou pokoukanou.

Pokračovali jsme dále na východ  (E14) a kopírovali proud  řeky Indalsälven. Míjeli jsme Åre, obec zasazenou v horském údolí (cca 1000 stálých obyvatel), v jejíž blízkosti se nachází stejnojmenné velmi významné lyžařské   středisko (1909). Už  v roce 1954 se  zde konalo světové mistrovství v lyžování. Některé sjezdovky jsou tu nejstrmější a  nejdelší z celého Švédska.

Bezprostředně  u Åre se do výšky 1 420 m.n.m.   zvedá Åreskutan, jedna z nejznámějších švédských hor, na kterou  vede lanovka.

Neviděli jsme za dobu našeho putování  Skandinávií  ani vodní obludu, ani velrybu, ba ani sobíka a losíka… škoda.

 Obec  Östersund, nacházející se kousek od bydliště „vodní příšery“,  se stala naším   útočištěm.  Hlavní město   provincie Jämtland (vzniklé sloučením Östersundu s pěti okolními  venkovskými obcemi) je známé pořádáním soutěží v rychlobruslení a  biatlonu. Městečko žilo, hrála hudba,  prodávaly se pamlsky a pivko. Prošli jsme se,  ale po  nedávném navštívení  úchvatných Lofot a  ledovce  Svartisenu nám nepřipadalo tolik zajímavé. Přesunuli jsme se do kempu, abychom nabrali sil na další den.

Vydali jsme se   jedním (kratším) ze dvou možných okruhů na 800 m dlouhou procházku. Chvílemi jsme  šlapali po cestě, chvílemi  pouze po  dřevěných chodnících. Vyfotit si kytičku mimo  chodník znamenalo bahenní koupel. Procházeli jsme územím lesnatého a zároveň bažinatého kraje, plného mechů, vřesu a obrovských ploch různobarevných lišejníků. Nejstarší stromy byly staré  asi 400 let. Byl tu znázorněn přirozený vývoj jehličnatého lesa. (tedy spíše „pralesa“).

Mířili jsme dále na jih po silnici E 45. Asi 16 km před obcí Orsa jsme zastavili v Grönklitt Björnpark (v největším evropském predátorském parku).  Lyžařské středisko Orsa  se nachází pár km severně  od  obce  Vasa,  v jejímž okolí se  (na památku útěku švédského šlechtice Gustava Erikssona Vasy před Kristiánem II., dánským králem) každoročně v březnu koná Vasův běh -  90 km dlouhý  závod na lyžích.

Zvířata se tu na rozdíl od klasických ZOO pohybovala v obrovském  a poměrně   přirozeném prostředí.  Shlédli jsme tygry, levharty, leopardy, vlky, rysy, lišky a  rosomáky. Největší atrakcí byli medvědi a jejich hraví potomci.  Zvířátka  ročně spapkají  14 tun masa, 4 tuny chlebů, 12 tun jablek,  6 tun zeleniny, 3 tuny koncentrátů a  1 tunu lososů. Bylo možné zde navštívit  i různé výstavy. Myslím, že zastávka by  bývala byla vhodná spíše pro rodinky s dětmi. Park (o rozloze 325.000 m²) je otevřen denně  po celý rok,  ale v zimě  se méďany potkat nepodaří, spí a  spí a spí…

Oblastí  Dalarna  jsme směřovali  dále na jihovýchod  k nedalekému jezeru Siljan.  Vodní plocha s několika ostrůvky  o rozloze 290 km² a max. hloubce 134 m  je   v severní části spojena s jezerem Orsasjön. Siljansringen  je  největším známým místem dopadu meteoritu v Evropě. Před 365 000 000 lety v této  oblasti dopadlo kosmické těleso  o obvodu 4 km.  V kráteru o průměru 52 km leží  i mnoho  dalších jezer.

 V obci Leksand  jsme  našli naše  poslední útočiště na skandinávské pevnině.  Ještě nikdy jsem neviděla tak obrovský kemp. Na večerní procházce   jsme se  s děvčaty velmi pobavily  rozdílností ubytování. Ti nejmajetnější  přebývali v supervilách. Evidentně jim  unikal význam kempování.

 

Stockholm -  hlavní město švédského království, sídlo Říšského sněmu, katolického biskupa i Nejvyššího soudu… zároveň politické, kulturní  a ekonomické centrum – se rozkládá na 14 ostrovech, propojených s pevninou  57 mosty. 30% území se skládá ze zelených ploch  a parků a 30% území města tvoří vodní plochy. Nejstarší písemná zmínka o Stockholmu pochází z roku 1252.  Zárodkem města byl ostrůvek Helgeandsholmen. Původní centrum – Galma Stan (Staré Město) -  tvoří ostrůvky tři. Hlavním městem švédské říše se  stal Stockholm v roce 1634. Protože Stockholm nepoznamenaly světové války, architektura je zde zcela  nepoškozená. V současné době je švédská metropole  považována za jedno z nejčistších a nejpěknějších evropských měst. Nachází se zde více než 100 muzeí, chrámy, zámky.

Stejně jako Norové, i Švédové jsou milovníky kávy. Kavárničky stojí na každém rohu.

Vydali jsme se na  krátkou vycházku.

Naše  první kroky  vedly  na nábřeží Riddarfjärden ke švédské radnici (Stockholms stadshus) se 106 m vysokou věží.  Informaci průvodce o  každoročně konaných banketech k poctě nových nositelů Nobelovy ceny v sálech této budovy, ani o dalších zajímavostech tohoto z nejvýraznějších symbolů Stockholmu jsem příliš nevěnovala pozornost. Upoutala totiž ceremonie svatebního obřadu, probíhající v  prostorách před  radnicí. Své ANO polibkem stvrdili  dva  postarší,  nesourodí pánové. Následoval hod kyticí a  srdečné gratulace svatebčanů.  Pro   české oči byla tahle podívaná lehce  šokující,  Švédsko se však řadí  z hlediska nazírání na homosexualitu mezi velmi tolerantní země. Stockholm  je pro lesbičky a gaye pravým rájem.

Přešli jsme na ostrůvek Riddarhomen a zhlédli Riddarholmen Church. Pokračovali jsme  spletí uliček  do Starého města (Gamla Stan) a na   náměstí Stortorget si  prohlédli  kašnu a  budovu někdejší burzy, ve které je umístěno Nobelovo muzeum. Stortorget je proslulý každoročními vánočními trhy. Na náměstí se odehrál v listopadu 1520  stockholmský krvavý masakr. Na Stortorgetu nechal dánský  král Kristián II. popravit  82 Švédů, kteří byli proti  připojení Švédska  k Dánsku. Údajně tyto nešťastníky symbolizují kameny, vložené (v roce 1628) do fasády červené budovy Ribbinska Huset, stojící na  tomto náměstí.

Naše  další kroky vedly  do  Storkyrkan,  nejstarší katedrály ve Starém městě Gamla Stan, kde  nám byla průvodcem  zdůrazněna socha  sv. Jiří s drakem. Navštívili jsme  také  Královský palác (The Royal Palace).

Začínala jsem  mít architektury docela plné kecky. Shodou náhod   se nám po návštěvě  královské rezidence podařilo  stopnout  náš (právě projíždějící) autobus. Posunul nás k nejvíce navštěvovanému muzeu celé Skandinávie. Základem Vasamuseet  je vrak lodi Vasa, který byl  v roce 1961 (tedy 333 let po jejím potopení) vyzvednut z mořského dna, seskládán z 14 000 dřevěných objektů a nakonzervován. Ač nejsem zapálená do plavidel,  do detailu propracovaná válečná loď, jedna z největších své doby  (o délce  62 m, šířce  11,7 m a výšce  52,5 m) nadchla.  Bitevní loď Vasa se měla stát pýchou vojenského námořnictva. Vyplula v srpnu 1628 na svou první plavbu. Protože bylo na palubě umístěno více děl než bylo původně naplánováno, během několika minut  plavidlo kleslo do  zátoky Saltsjön.

http://www.vasamuseet.se/film/filmer

 

Ve zbývajícím čase  jsem  nasávala  atmosféru švédských kavárniček, roztroušených u vody poblíž muzea.

Posvačili jsme a rozjeli se do Nynäshamn, kde jsme se nalodili  na trajekt, který nás (kvůli kolapsu trajektu do polského Gdaňsku) vyplivl až  v zemích pobaltských. Domů jsme  to tedy "prodlužkou"  vzali přes Lotyšsko a Litvu.  Následovalo Polsko a konečně naše  Česko. V Hradci Králové si nás rozebraly menší dopravní společnosti. Plná zážitků jsem se v pořádku vrátila  na  Moravu.

 

FOTOGALERIE SKANDINÁVIE

Články a výletem do Skandinávie související:

* Ledovec Svartisen, Narvik, Vesterály, Lofoty - Svolvær. Laponci

* LOFOTY - Reine, Å, Vikten, Nusfjord, Henningsvær a Borg. VIKINGOVÉ

* Severní polární kruh, Trondheim - Nidaroská katedrála, Saltstraumenský malström,vodopád Slettafossen

* Dalsnibba, Geirangerfjord, Orlí cesta, cesta Trollů, stěna Trollů, údolí Romsdalen

* Briksdalsbreen, Lærdalstunnelen , železnice Flåmsbana, Sognefjord, Stryn, Trollové a Huldry

* OSLO

Čerpáno z Wikipedie, průvodce Norska a Skandinávie a poděkování za informace Ing. Pavlu Ondrovi, CSc., průvodci

Poděkování prima bandě za společnost !!!!

http://www.go-service.cz/

 

 

 

Fjällbacka, Stockholm, Tännforse, Grönklitt Björnpark, NP Hamra na mapě