Francie - jihozápad, jih a katarské hrady

Památky jihozápadní a jižní Francie

Fotografie k textu jsou na www.ceskykras-foto.cz

Chci se s vámi rozdělit o zážitky z 3 týdenní cesty autem po střední, jihozápadní a jižní Francii v září 2008. Byla to má první cesta do země, kterou jsem si trvale zamiloval. Není to fráze. Na této stránce se pokusím vysvětlit a v přiložené fotogalerii ukázat, co je ve Francii pro mne jedinečné. Jsem především obdivovatel přírody a znalost architektury není má silná stránka. Avšak během této cesty jsem obdivoval především středověké památky a při vzpomínkách na ně jsem jimi stále nadšen. Pokud se tedy při popisu památek dopustím neodborností, prosím o shovívavost.

Cesta začala 2.9. 2008 v Praze. Po přespání v Lyonu jsme přijeli do Le Puy-en-Velay.

Le Puy-en-Velay je středověké město postavené v jícnu vyhaslé sopky, z něhož vyčnívají 3 skalní vrcholy a na každém stojí kostel nebo socha. Město se stalo střediskem poutníků už ve středověku poté, co r. 962 místní biskup vykonal jednu z prvních křesťanských poutí do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Na památku oné pouti nechal biskup postavit na jednom lávovém vrcholu kapli, Chapelle St-Michel d'Aiguilhe. Největší církevní stavbou města je Cathédrale de Notre-Dame. Románská stavba z 11.století byla ovlivněna maurským slohem a dnes uchovává Černou madonu z Le Puy, fresky sv. Michala z 11.-12.stol. a Theodolfovu ručně psanou bibli z doby Karla Velikého. Na skále Rocher Cornelle stojí 16 metrů vysoká socha Matky boží Francouzské, postavená až roku 1860 a odlitá z 213 kanonů ukořistěných během krymské války. Socha je přístupná vnitřkem až ke koruně. Ke kapli Chapelle St-Michel d 'Aiguillhe vystoupáte po 268 schodech a poutníci, kteří k ní vystupovali často po kolenou, využívali k odpočinku umělé prohlubně ve skále. Jádro kaple je z 10.století a výzdoba průčelí nad vchodem prozrazuje také maurský vliv. Interiér kaple s pozůstatky nástěnných maleb z 10. století je velmi působivý.

Další fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Le Puy-en-Velay

Jihozápadní Francie je bohatá na historické a přírodní památky. Po celé období křesťanských dějin byla tato oblast dějištěm mnoha válek. Angličané zde válčili 100 let o Akvitánsko a pak přišly války katolíků s hugenoty. Dodnes těmto dramatickým dějinám odpovídá charakter zástavby. Na vyvýšeninách jsou opevněné statky, na pahorcích opevněné vesnice a na kopcích opevněná města. Stále znovu se návštěvník podivuje nad tím co způsobilo, nebo čemu máme děkovat za to, že se tyto památky zachovaly v tak čisté a nijak nenarušené komplexnosti. V oblasti je tolik památek, že se nelze o každé rozepisovat. V tomto textu odkazuji jen na ty nejvýznamnější nebo nejzajímavější. Ve fotogalerii je památek více, ovšem zdaleka ne všechny.

Z Le Puy-en-Velay jsme odjeli do města Auch, správního střediska departementu Gers, v Gaskoňsku. V městě Auch stojí pozdně gotická Cathédrale Ste-Marie z roku 1489 s pozoruhodnými dřevěnými chórovými lavicemi. Je na nich vyřezáno 1500 biblických, mytologických i historických postav. Velmi krásná jsou i okna z 15.století s biblickými náměty.

Za návštěvu jistě stojí zámek De Lavardens z 15.stol. a kostel Saind Piere De Barran.

Barran je opevněné město s typickou tržnicí na náměstí a Cathédrale St-Etienne, která má břidlicovou kroucenou věž. V Mirande stojí pozoruhodná Cathédrale St-Mary, příklad jižní gotiky 15.století, s jedinečným opěrným obloukem nad ulicí města. Před Bassoues je románská Bazilika Sain Fris nazvaná podle sv. Frise, který hrdině bojoval se Saracény r.732 při obraně Franské říše. V Bassoues je zachovalá dřevěná tržnice, staré dřevěné domy na náměstí a především Donjon De Bassoues, obranná věž ze 14.stol. vysoká 43 metrů.

Přibližně 35 km východně od Auch je městečko Cologne s krásnými hrázděnými domy na náměstí a funkční tržnicí. Přes městečko Mauvezin vede silnice do oblasti města Condom (které leží asi 40 km severně z Auch). V okolí Condomu je několik zajímavých památek. Mezi ty nejcennější jistě patří Abbaye de Flaran, cisterciánský klášter založený r.1151. Součástí stále funkčního klášterního komplexu je románský kostel, gotický klášter ze 14.stol. a zahrada s léčivými bylinami. Condom je střediskem obchodu s armagnacem, který lze ve městě a okolí nakoupit a město má i Musée de I´Armagnac. Překrásně bílá Cathédrale Saint-Pierre de Condom, postavená v letech 1506-31, je příkladem okázalé jižní gotiky.

Nejraději vzpomínám na Larressingle, nejmenší zachovalou kompletně opevněnou vesnici ve Francii. Při pohledu na její hradby si člověk uvědomí jakým nebezpečím museli její obyvatelé od 13.století čelit. Před branou Larressingle je zřejmě trvalá expozice středověkých zbraní a obléhacích strojů.

La Romieu je městečko asi 10 km východně od Condomu, jemuž dali jméno 2 mniši vracející se r.1082 z Říma. V místě jsou význačné památky UNESCO, jimiž jsou klášter Coleégiale de la Romieu z r. 1312 a kostel Saint-Pierre la Romieu. Klášter stojí za návštěvu. K La Romieu se váže i legenda o dívce, která svými kočkami zachránila město před myší pohromou. Na mnoha místech na náměstí a i jinde ve městě uvidíte sošky nebo obrázky koček jako připomenutí legendy. V blízkosti města je arboretum a vyhledávaná zahrada léčivých bylin Les Jardins de Coursiana.

Další fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Gaskoňsko

V departementu Lot-et-Garonne, na sever od dept. Gers, jsme navštívili především Auvillar a Moissac. Auvillar je místo osídlené již římany, má osobitou keramiku vystavenou v místním muzeu, leží na poutní cestě do Santiaga de Compostella a je vesnicí umělců. Polorozbořený kostel je Cathédrale St-Pierre, vzácná památka jejíž historie sahá do 11.stol. Návštěvníka překvapí především trojúhelníkové náměstí, kruhová sýpka a domy postavené v 17. a 18. stol. z červených cihel. Na náměstí se příchází branou Clock Tower z doby Ludvíka XIV.

Moissac je znám díky Abbay Saint-Pierre de Moissac, benediktínskému opatství zal. v 7.stol. s dochovanými památkami z 11.století. Stavba je směsí románské a gotické architektury a uvnitř je řada vzácných středověkých uměleckých děl. Jižní portál kostela je mistrovským sochařským dílem. Klášter byl již ve 12.století nejvýznamnějším klášterem jihozápadní Francie. Střecha jeho ambitu je nesena 76 mramorovými sloupy s vytesanými přírodními motivy, zvířecími a lidskými postavami, biblickými výjevy a legendami. Skoro zázrakem přežil tento komplex staveb obléhání v r. 1212 během tažení proti katarům, revoluci, kdy v ní vojáci skladovali střelný prach, stavbu železnice v roce 1830, které stála v cestě a naposledy katastrofální povodeň v roce 1930.

Fotografie jsou ve fotogalerii: Francie - Auvillar a Moissac

Město Albi nad řekou Tarn navštěvují turisté především pro krásnou Cathédrale Ste-Cécile, založenou r.1282 a dokončenou r.1482. Je to nejmohutnější stavba z pálených cihel na světě. Z dálky vypadá spíše než kostel jako pevnost. Však také byla postavena po výpravě proti katolickým odpadlíkům, albigenským (katarům), která se uskutečnila v roce 1265. Její mohutnost a velkolepost měla věřícím připomínat velikost boží, velikost církve a malost člověka. V 16.stol. byla ke katedrále přistavěna 78 m vysoká věž.

Vnitřek katedrály je vyzdoben freskami italských raně renesančních umělců. Věřící při modlidbách mají stále na očích velkolepou fresku Poslední soud, namalovanou na průčelí chrámu. Nádherná je chórová přepážka postavená ve stylu flamboyantní gotiky a zdobená gotickými ornamenty. Součástí výzdoby chóru je 200 polychromovaných soch. Chrámové varhany jsou z let 1734-1736.

Další fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Albi

Severoseverozápadním směrem, ve vzdálenosti cca 150 km od Albi, v oblasti Périgord a v departementu Dordogne, leží nad řekou Dordogne město Sarlat-la-Caneda. Jeho rozsáhlý historický střed je městskou památkovou rezervací s velkým počtem středověkých a renesančních fasád a průčelí ze 17.století. Sarlat se stal městem v 8. stol. Během 100leté války leželo město právě na hranici mezi válčící Francií a Anglií a za věrnost francouzské koruně bylo odměněno výsadami, které přispěly k jeho významu a bohatství. Hlavními památkami jsou katedrála St-Sacerdos s prvky románské, gotické a barokní architektury, kuželovitá věž "Lanterne des Morts" na místním hřbitově, která byla postavena ve 12.stol. na památku kázání a uzdravování sv. Bernarda během jeho návštěvy v Sarlatu r.1147 a také budovy opatství Cour des Fontaines založeného mnichy již v 9.stol. Ve vzdálenosti cca 10 km jihozápadním směrem od Sarlatu stojí na vysoké skále, 200 metrů nad řekou Dordogne, Chateau de Beynac. Silně opevněný zámek vznikl ve 12.stol. a byl několikrát přestavován. Přes svoji polohu a mocné hradby byl dobit například i anglickým králem Richardem Lví srdce. Uvnitř zámku jsou fresky z 15.stol. a impozantní schodiště ze 17.stol. Zámek byl opuštěn od poloviny 18.stol. do 2.poloviny 20.stol.

Fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Sarlat, Chateau de Beynac

Rocamadour v depart. Lot byl významným křesťanským poutním místem již před 1000 lety. Proslulým se stal po roce 1166 kdy tam byla objevena hrobka s neporušeným tělem křesťanského poustevníka sv. Amadoura. Na skále nad potokem Alza byla vystavěna svatyně Panny Marie a pod ní vznikla vesnice, jejíž jméno je odvozeno od jména sv.Amadoura a skály na níž byl nalezen. Nahoře, na samém vrchu skály, byl ve středověku postaven zámek k ochraně svatyně. Z vesnice se středověkými domy je možno vystoupat po schodišti Grand Escalier s 216 schody tak, jak po nich stoupali poutníci po staletí (po kolenou), ke svatyni Panny Marie. Svatyně zahrnuje Chapelle Notre Dame s uctívanou soškou Černé madony, Baziliku Saint-Sauveur s nádherným gotickým portálem a uctívanými ostatky světce, Saint-Michel kapli s freskami z 12.stol., palác biskupů a další tři kaple. Ve vzdálenosti 15 km severovýchodně od Rocamadouru je jeskynní komplex Gouffre de Padirac. Prohlídka jeho úžasné krápníkové výzdoby v délce 1,5 hodiny, z nichž část pojedete lodičkami, určitě stojí za návštěvu.

V sousedním departemantu, Gorréze, stojí za návštěvu vesnice Turenne. Ves i hrad nad ní jsou ze 13.-16.století a z hradu je krásný výhled. V témže depart., 23 km jihovýchodně od Brive, je kouzelná vesnice Collonges-la-Rouge. Byla postavena v 8. stol. z místního červeného pískovce. V místě založili mniši převorství, kolem něhož se usazovali rolníci a řemeslníci, kterým přinášeli trvalou obživu poutníci jdoucí do Santiaga de Compostela. V průběhu 19.stol. se vesnice vylidňovala a teprve začátekem 20.stol., s rozvojem turismu, došlo na její obnovu a prohlášení historickou památkou.

Fotografie : Francie - Rocamadour, Collonges-la-Rouge

Naším dalším cílem byla vyhlášená památka UNESCO, středověké opevněné město Carcassonne. Cestou po dálnici z Toulose do Carcassonne jsme se seznámili s další památkou UNESCO, kterou je Canal du Midi (Canal des Deux Merc), průplav v délce 240 km postavený v r. 1666 - 1681 z Toulose do Béziers u moře. Kanál byl součástí záměru spojit Atlantický oceán se Středozemním mořem což se podařilo a vznikla vodní obchodní cesta z Bordeaux do Béziers v délce 593 km. Dnes je cestování po kanálech a navazujících úsecích řek na této trase oblíbeným cílem vodních turistů.

Carcassonne patří k nejzachovalejším středověkým pevnostním městům v Evropě. Víme, že místo osídlili již v 6. stol. př.n.l. Keltové. Roku 122 n.l. oblast dobyli Římané, kteří původní keltské oppidium dále opevňovali. Do dnešních dob se zachovalo původní římské opevnění jako část vnitřního okruhu hradeb. Po Římanech město postupně ovládli Gótové, Arabové a Frankové. V 11.-12.stol. byl postaven uvnitř hradeb opevněný zámek. V té době carcassonnský šlechtický rod Trencavelů poskytl oporu a ochranu hnutí katarů, což bylo křesťanské náboženské hnutí rozšířené napříč Evropou s učením odmítajícím oficiální církevní učení i struktury. V roce 1208 vyhlásil papež křížovou výpravu proti katarům. Carcassonne bylo za pouhých 15 dnů dobyto a všichni jeho obyvatelé a obránci byli povražděni. Roku 1240 připadlo město francouzskému králi. Ludvík IX. se synem Filipem Smělým ve 13.stol. hradby města zpevnili, postavili vnější pás opevnění a začlenili Carcassonne do systému obrany jižní hranice Francie. V roce 1659 bylo dohodnuto příměří se Španělskem a pyrenejskou smlouvou byla hranice posunuta na jih. Carcassonne ztratilo svůj vojenský význam a začalo chátrat. Obnova začala v 19.stol. a je spojena se jménem architekta-historika Viollet-le-Duc.

Katarství bylo křesťanské náboženské hnutí rozšířené ve středověku napříč dnešní Evropou. Kataři odmítali Starý zákon, neuznávali oficiální církev ani její struktury. Měli své vlastní obřady a učení. Z pohledu oficiální církve byli kacíři. Na území dnešní jižní a jihozápadní Francie zapustilo katarství ve 12.stol. hluboké kořeny a mělo podporu místní šlechty. Papež Inocenc III. inicioval proti katarům ( také albigenským podle města Albi) v roce 1208 křížovou výpravu, která spolu s výpravou v letech 1226-1229 znamenala faktický konec volného šíření katarské víry a měla za následek založení tolik obávané papežské inkvizice v r. 1232. V oblasti kolem města Carcassonne a dále směrem na jih k Pyrenejím a na východ ke Středozemnímu moři se kataři bránilí pronásledování na mnoha hradech postavených na nepřístupných skalních vrcholech a hřebenech. Tyto hrady však byly postaveny ještě před začátkem 13.stol. a chránily oblast proti útokům ze španělského jihu. Pro zájemce o hlubší seznámení s katary přikládám odkazy na velmi pěkné stránky s odborným zpracováním jejich problematky.

http://www.david-zbiral.cz/Katari-prehled.htm

http://www.svetgralu.cz/svet-gralu/Kata%C5%99i%2C_kac%C3%AD%C5%99i_a_z%C3%A1nik_hradu_Monts%C3%A9gur

Fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Carcassonne a katarské hrady

Narbonne, město v blízkosti pobřeží Středozemního moře, by návštěvník oblasti neměl opominout. Nám se, vzhledem k okolnostem, podařilo navštívit jen minimum památek a vzhledem k počasí jich ještě méně vyfotografovat. Odkrytá římská dlažba na náměstí před radnicí je připomínkou přítomnosti římanů v 1.stol.n.l., kdy Narbonne bylo významným přístavem a hlavním městem Galie Narbonnské. Dům Tři vdovy z r. 1558, na rohu ulic Rue des Trois-Nourrices a Rue Edgard-Quinet, je krásná renesanční občanská stavba.

Podrobněji vás mohu seznámit s třináct kilometrů vzdáleným opatstvím Abbaye de Fontfoide. Klášter vznikl r.1093 na pozemcích darovaných vikomtem Aymerikem II. z Narbonne. Roku 1144 se řád přihlásil k benediktinské řeholi. Po příchodu sv. Bernarda do Languedoku však v roce 1146 přijal cisterciáckou reformu. Klášter podporovala šlechta z Narbonne, Béziers i z Toulose a díky vlatnictví rozsáhlých pozemků se hospodářsky vzmáhal. Opatství Fontfroide se stalo významnou církevní autoritou středověké Evropy. Začátkem 13.století bylo duchovní hradbou oficiální křesťanské víry proti katarům. Vražda příslušníka řádu, papežského legáta Petra z Castelnou, se stala poslední kapkou, kterou přetekl pohár trpělivosti s katary. Následovaly křížové výpravy proti katarům, jejich porážka a zničení. Nejslavnější mnich kláštera, Jacgues de Fournier, byl zvolen opatem r.1311. Vedl inkviziční řízení proti katarům v Sabathes a r.1317 se stal papežem Benediktem II. Byl to on kdo nechal postavit Papežský palác v Avignonu. Během francouzské revoluce unikl klášter zničení. S přestávkou byl užíván cisterciáky do r.1901 kdy ho, pro tehdy platné proticírkevní zákony, cisterciáci trvale opustili. Roku 1908 klášter v dražbě koupili soukromí majitelé, kteří provádějí citlivé rekonstrukce. Návštěvníci mají do památky přístup a je jim podáván výklad.

Cestou do Perpignanu jsme projížděli rozsáhlou spálenou krajinou. Pohledy na takovou krajinu, obvyklé spíš na Korsice, jsme tady nečekali. Deprimovaný byl asi i náš navigátor. Zavedl nás na polní kamenitou cestu a tak nám nezbylo než se spáleništěm 15 km vrátit.

Další fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Narbonne, Abbaye de Fontfoide

V textu jsem použil, s laskavým svolením šéfredaktora p.Jakuba Turka, stránek http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=178

Perpignan je administrativní centrum departementu Pyrénés-Orientales vzdálené 14 km od mořského pobřeží. Také jeho historie sahá až do 10.století. Největší rozkvět město zažilo ve 13. a 14.stol. za králů Mallorky a Aragonie, kdy se stal Perpignan hlavním městem nového státu. Jejich Palais des Rois de Majorgue z 15. až 17.stol. je dominantou města. Mimo jiné má město i zajímavou radnici s oblázkovou fasádou a kovanými branami. Teprve r.1659 se stal Perpignan součástí Francouzského království.

Přístavní město Collioure založili Féničané a později ho ovládali Řekové, Římané, Vizigóti a Arabové. Bylo přístavem Perpignanu a spolu s ním připadlo r.1659 Francii. Má 3 oblázkové pláže kolem paláce Chateau Royal a je oblíbeným rekreačním místem v oblasti. Královský palác založili na římských základech templářští rytíři ve 12.stol. a o hlavní výstavbu v letech 1344-1376 se zasloužili hrabata z Roussilionu a aragonští králové. Dnešní vzhled paláce je z doby Ludvíka XIV. t.j. z II.poloviny 17.století. Kostel na pobřeží je Église Notre-Dame-des-Anges ve stavu ze 17.století. Jako zvonice kostela slouží bývalý maják. Uvnitř kostela je 5 barokních oltářů od katalánských mistrů. Nad zálivem se tyčí pevnost Fort Saint-Elme tak, jak jí nechal postavit císař Charles V. r.1538. Na jejím místě stála již v 9.století strážní věž na ochranu proti Normonům a barbarům. O vojenském významu města svědčí i historicky nová opevnění nad ním.

Další fotografie jsou ve fotogalerii : Francie - Perpignan a Collioure

Na závěr vyprávění o jihozápadní a jižní Francii jsem do fotogalerie přidal několik snímků holubníků. Holubníky jsou zajímavostí a raritou oblasti. Mají nejrůznější tvary a většinou to jsou vcelku rozměrné stavby. Jen část z nich je dnes užívána k pěstování holubů. Často stojí v krajině nevyužity, mohou být užívány jako skladiště a některé slouží k rekreaci. Pokud by se návštěvník věnoval především jim, našel by jich v oblasti stovky.

Po Francii se jezdí dobře. Silnice jsou kvalitní a dobře značené. Spali jsme v síti hotelů ETAP, kterých je ve Francii více než 100. Ubytování je skromné ale čisté a v cenách okolo 40 EUR za dvoulůžkový pokoj. V září je jihozápadní Francie stále vyhledávána turisty, často poutníky do Santiago de Compostella, přesto se nám nestalo že bychom nenašli v ETAP hotelech nocleh. Hotely jsou velmi dobře zásobeny turistickými materiály z oblasti. Francouzi, více než jiný národ, ocení vaši snahu mluvit francouzsky. Alespoň pozdrav a poděkování.

Děkuji vám za zájem a přeji šťastné cestování. Uvítám vaše zážitky a zkušenosti z krásné Francie.