Historickou jachtou SILVA k ostrovům Vis, Biševo, Hvar a Brač.

Fotografie (24) • Foto: natur

Jednou z tras, které jsem již mnohokrát absolvoval na palubě historické jachty SILVA (viz samostatný článek zde na "rady") je i trasa z Omiše směrem k ostrovu Vis a zpět, tzv. "Střední trasa".

Vzhledem k tomu, že nerad pospíchám a potřebuji být na Jadranu v pátek večer, tak podle volného času odjíždím z Česka již ve středu nebo ve čtvrtek, zastavím se cestou v termálních lázních Banovci u Veržeje, příp. na Plitvičkách, projedu si celý NP Krka (klášter-samostan, Rošski slap, Skradin-Skradinski buk) a v pátek v podvečer dojedu před Omiš a přespím v některém ze zdejších penzionů. Do pátečního odpoledne je bavíc jízda po chorvatské dálnici naprostá pohoda - moje auto, další auto tak kilometr před a za mnou.
Samozřejmě - cestu z Česka k Jadranu lze absolvovat nejen autem non-stop až do Omiše, ale i vlakem (nádraží Kolodvor Split) nebo letadlem do Splitu (Zračna luka Split) a odtud dále místními linkovými nebo městskými autobusy.

V sobotu ráno už mířím i já do Omiše, kde odstavím auto dle dohody do místního autokempu a nalodím se v přístavu na jachtu SILVA. Sobotní dopoledne je věnováno na mé straně výměně valut na Kuna, nákupem ovoce a zeleniny na místním trhu. A samozřejmě zastávkou v některé ze zdejších kavárniček na prvním cappuccinu a štamprdli, nejlépe koňaku Vecchia. Posádka jachty zatím uklízí, povléká ložní prádlo, nakládá zásoby (potraviny, ovoce, zeleninu, nápoje, sudy s pivem, ...) na celý týden. Postupně přijíždějí i moji spolucestující a v poledne jachta opouští přístav v Omiši a míří do Splitu, kde je plánován prvý nocleh. Samozřejmě - zastávka na první koupání musí být a tak kotvíme ještě před tím nějakou chvíli u pobřeží. Podvečer a večer je věnován prohlídce Splitu, jehož centrum, Diokleciánův palác, je pod ochranou UNESCO. A samozřejmě je nutno počítat i nějakou chvíli na procházku místním velkým trhem.
Brzy ráno jachta opouští Split a míří k ostrovu Vis, který byl dlouhá léta pro zahraniční turisty "zakázán", byly zde jugoslávské vojenské základny, jak na kopcích (radary, rakety), tak na hladině moře (kryty pro rychlé čluny). Před vjezdem do městečka Vis je několik pěkných zátok, kde je možno věnovat hodně času koupání. Můžete se třeba koupat u tzv. "Českého domu", který údajně patřil našemu prezidentovi Masarykovi nebo na dohled od bývalého krytu pro jugoslávské rychlé čluny, dnes již zcela opuštěném. Navečer pak jachta vpluje do přístavu v městečku Vis, který je jedním velkým jachetním přístavem ("zachycuje" jachty připlouvající z Itálie). V městečku je několik pěkných parkových zahrad, většinou s romantickými restauracemi, je zde hned u přístavu i velice pěkně umístěný kostelík s místním hřbitovem. Brzy ráno musí SILVA vyplout podél západního pobřeží ostrova Vis dále na volné moře, aby se co nejdříve dopoledne dostala k ostrůvku Biševo, kde je nádherná Modrá jeskyně, údajně lepší než na ostrově Capri. Podmínkou návštěvy této jeskyně je ovšem klidné moře, vjezd do jeskyně je dost nízký a nejlepší světelné podmínky jsou právě dopoledne. Do jeskyně je možno se dostat pouze na lodičkách místních převozníků, poplatek činí cca 40 Kuna/os. a hradí se v "přestupním" minipřístavečku před jeskyní. Následuje dlouhé koupání v některé ze zátok u ostrova Vis a navečer připlutí do městečka Komiža na tomto ostrově. Přístav hlídá mohutná pevnostní věž, vše ostatní je ale přizpůsobeno turistům, atmosféra je zde skutečně jadranská - městečko není dosud podstatně poznamenáno masovou turistikou.
Další den pokračuje jachta v plavbě okolo východního pobřeží ostrova Vis, zastaví se u Zelené jeskyně (do které je nutno doplavat) a odtud zamíří přímo do města Hvar na stejnojmenném ostrově. Následuje prohlídka města s renesanční katedrálou, klášterem a benátskou pevností nad městem. Městečko Hvar je turisticky značně přitažlivé, pro pobyt však, z mého hlediska, poměrně nevhodné. Přelidněno, téměř žádné pláže (je nutno dojíždět lodičkami na protější Pakleni otoci), vedro ve dne i v noci (je umístěno v zátoce s vysokými horami okolo, domy fungují jako akumulačky) a z hlediska jachty s dost špatně řešeným přístavem (malý, frekventovaný a nechráněný). Proto SILVA, po opětovném nalodění nás "plavců", město ještě před obědem opustí a odpluje do blízké zátoky Grčka, kde zakotví jak na odpolední koupání, tak na celonoční pobyt, tzv. na kotvě. Romantika, koupání za svitu měsíce, pokud je na palubě hudebník - pak písničky při kytaře, ranní koupání hned po probuzení - prostě absolutní pohoda.
Další den, to už je středa, jachta pouze obepluje západní konec ostrova Hvar, mnoho času je věnováno koupání a navečer pak zakotví ve Stari Gradu, známém městečku s historickým centrem, kde je unikátní zejména dům Petara Hektoroviče. Pěkná vyhlídka na tuto část Hvaru, ale i na ostrov Brač a na pobřežní pohoří Biokovo je od velkého kamenného kříže na kopci nad městem. Nelze ho přehlédnout.
Ve čtvrtek je opět hodně času na koupání, pluje se pouze okolo členitého poloostrova v západní části Hvaru do městečka Jelsa, s vyhlášenými zmrzlinovými poháry. Oblékneme naše jednotná trička a obsadíme "naši" slastičárnu - foťáky s sebou, je to nejen zážitek chuťový, ale i optický.
Poslední odpočinkový den, pátek, je věnovám plavbě z Jelsy k velice známé pláži na ostrově Brač, k pláži Zlatni rat u městečka Bol. Jeho "kosa", měnící vlivem větru a mořských proudů svůj tvar, je nejkrásnější "zhora", z horní paluby - tak vynikne právě její tvar a spouště fotoaparátu jen cvakají a cvakají. Jak na jachtě, tak na Zlatni ratu - proplutí takové lodi těsně okolo pláže se každý den nevidí a tak i turisté na pláži se činí. Po závěrečném, posledním odpoledním koupání jachta zamíří do přístavu Milna na ostrově Brač, kde nás čeká "kapitánská" večeře, poslední "rána z milosti" našim dietám, žlučníku a nadváze. Jinak předkrm (pařížský salát, pašski sir a vyhlášený pršut), hlavní jídlo (slavnostní "pašticáda", něco obdobného naší svíčkové, ale s noky) a palačinky - to se prostě nedá sníst (ale je to tak dobré, že se vždy překonáme).
Ještě za šera zamíří jachta v sobotu ráno do Omiše, poslední snídaně a ... loučení a cesta domů. Tak zase za rok nashle. Nejen já jsem tu už po x-té (já již od roku 1982, tehdy ještě se Sportturistem), ale i mnoho mých "spoluplavců" zde tráví dovolenou již po desáté, patnácté, ale i po dvacaté.