Hřejivý SEVER část 1.

Hřejivý sever „

Zeť mne a manžela veze autem noční Prahou. Přijíždíme na Černý most a hledáme parkoviště,na kterém nás má čekat autobus, který nás poveze na dovolenou. Po menších problémech se nám to daří.Rozhlížím se kolem. Očima hledám své přátele,kteří mají cestovat zároveň s nám.Ukládáme svá zavazadla,sedáme do ne zcela plného autobusu a pomalu vyjíždíme.Všichni mí přátelé jsou na svých místech.Podařilo se jim dojet včas.Opouštíme noční Prahu. Za chvíli budou hodiny odbíjet půlnoc.Míříme na SEVER.

….Ústí nad Labem,hraniční přechod Petrovice a už jsme za hranicemi naší vlasti.Žádné celní či pasové kontroly.Žádné vyplňování kdysi známých formulářů,na kterých bylo nutné kromě snubního prstýnku napsat vše,co člověk převážel.Jsou 4 hodiny ráno. Stavíme a všichni vystupujeme z autobusu.První delší zastávka za hranicemi.Město BERLÍN. Všude tma,neznámé prostředí,mnozí bez znalosti cizího jazyka,vzájemně se taky většinou neznáme. Neztratíme se?Nezabloudíme?Vyrovnáme se všichni chůzi mladé sympatické průvodkyně

Jdeme tmou neznámým prostředím. Zastavujeme u historické berlínské budovy-Reichstag. Sídlo německého parlamentu, které je jedním z nejvýznamnějších historických památek v Berlíně.

Nachází se v blízkosti Brandeburgské brány.Tato budova byla postavena v letech 1884-94.

V roce 1933 byla poškozena požárem.Následně ještě ke konci války ,kdy do Berlína vstoupili Sověti.Po válce zůstal Reichstag v Západním Berlíně,přímo u berlínské zdi.

V letech 1958 a 1972 byl přestavěn.V roce 1995 zde proběhla velká rekonstrukce,která byla ukončena roku 1999.Od dubna 1999 byl Reichstag opět sídlem Spolkového sněmu.

Prohlížíme si Braniborskou bránu,symbolický hřbitov z mramorových kvádrů .

Pomalu nastupujeme do autobusu a jedeme dál.

Po prohlídce Berlína nastupujeme do autobusu a pokračujeme v cestě. Většina z nás usíná. Probouzí nás hlas průvodkyně Soni. „Dobré ráno, blížíme se k Rostocku, zde nastoupíme na trajekt, který nás převeze do Dánska.
Trajekt je obrovský, postupně do něj najíždí řada aut a autobusů. Vystupujeme a vydáváme se na palubu. Plavba potrvá přibližně dvě hodiny. Na palubách je řada místností k pohodlnému usazeni, obchod s parfémy a suvenýry a samozřejmě lodní restaurace. My však míříme na horní, otevřenou palubu. Láká nás pohled na širé moře a vzdalující se Roztock. Míjíme i pláž na roztockém předměstí Warnemünde. Někteří vzpomínají, že kdysi na této pláži trávili dovolenou. Teď je již opuštěná, je po sezoně.Svítí sluníčko, ale najednou začíná drobně mžít. Nad Rostockem se objevuje duha. Okolo lodi poletují rackové. Před námi na moři se kolébá velké množství plachetnic.Vyjíždíme z přístavní laguny, Roztok pomalu mizí v dáli a nás obklopuje širé moře. Usedáme na zádi lodi a vyhříváme se na slunku. Pozorujeme pruh rozvířené vody za naším trajektem, odrazy slunečních paprsků a později i objevující se mraky. Za necelé dvě hodiny se ozývá gong a hlášení, že máme nastoupit do svých aut a busů. Trajekt přistává v dánském přístavu Gedser. Autobus vyjíždí a dává se na cestu přes několik dánských ostrůvků. Míříme na okraj Kodaně,kde byla vybudována spojnice mezi Dánskem a Švédskem. Poprvé od doby ledové se lze z Dánska do Švédska dostat po souši. Tento tranzit spojuje dánskou Kodaň a švédské Malmö. Začíná vjezdem do podmořského tunelu na dánské straně. Tunel končí na uměle vybudovaném ostrově, z kterého cesta pokračuje po Oresundském visutém mostě.
Prvním místem ve Švédsku, se kterým se seznamujeme, je multikulturní město Malmö. V současné době v něm žije jen asi 60 % Švédů. Velkou další skupinou obyvatel jsou Dánové. Levné bydlení ve Švédsku a dostatek pracovních příležitostí v Kodani byly hlavním důvodem pro výstavbu oresundské spojnice. Po výstavbě se řada Dánů přestěhovala do Švédska a do Kodaně dojíždí za prací.
Projíždíme třetím největším městem Švédska a zastavujeme u městského muzea Malmöhus. Je umístěno v bývalém vodním zámku z roku 1536. Skrývá expozice z dějin města a expozice přírodovědné. Navštěvujeme také nedaleké Technické muzeum. Asi nejzajímavějším exponátem zde je ponorka U3.Překvapuje mě zde i další věc.Na vše je dovoleno si šáhnout.A nejen to.Je zde spousta dětí.A ty máme možnost vidět všude.Na co je možno jen trochu vylézt,tak tam vylezou.Kam je možné vlézt,tož tam vlezou.Nikdo je neokřikuje,nic nezakazuje .Pozoroji trpělivého tatínka,jak sleduje své dva velmi živé chlapce.Ti jsou ve svém živlu.Nechápu.U nás už by byli vyvedeni nebo posláni z budovy ven.Jde-li naše učitelka s celou třídou dětí na takové místo na exkurzi,má už předem "nervy v kýblu".Tam je veškeré takové "podrobné "zjišťování jádra věci" považována za zájem dětí.Všichni jsou rádi,že to děti baví a že je jim to k něčemu pro momentální čas i do budoucna -užitečné.Zajímavé poznání

Pokračujeme dále do univerzitního města LUND. Je to starobylé město, založené Dány v desátém století. Pyšní se románskou katedrálou Domkyrkan. Díky monumentální katedrále se kdysi stalo sídlem největšího evropského arcibiskupství.
V katedrále je hezký orloj a také zajímavé krypty. Po prohlídce katedrály máme jen malou chvilu na prohídku okolí.lČeká nás ještě dlouhá cesta do středního Švédska. Náš penzion se jmenuje Annaberg a stojí na břehu jednoho z mnoha jezer, mezi městy Jöngöping a Götebork. Přijíždíme o půl deváté večer dost unaveni z cesty.. Čeká nás první švédská večeře, seznámení s programem a průběhem stravování. Po téměř 24 hodinách strávených převážně v autobuse se všichni těšíme na sprchu a postel .