Irsko

Cestopis Irsko

Místo: střední a jižní Irsko

Termín: 27.12.2012 – 3.1.2013

Doprava: Bus (Polskibus z Praha-Florenc) / Letecky (Wizzair z Vratislavi) / Auto (půjčené v Corku přes net)

Půjčovna aut: cca 40e/den, +10e/ den za mladého řidiče do 25let, +cca 10e/den pojištěni bez spoluúčasti, www.enterprise.ie

Ceny: Bus Praha-Wroclaw, Polskibus.com 197 Pln (dvě osoby, tam a zpět)

Mhd Wroclaw centrum – Wroclaw letiště (bus 406, 249 - 4zl/os 1směr)

Wizzair (2 osoby, Wroclaw-Cork,1 zavazadlo, tam a zpět) 175 euro

Hostely – 22e až 30e/2osoby a noc, podle místa

Hotel Ibis 31.12. – Dublin, 40e/2 osoby,noc

Dálnice – mýtné brány na některých úsecích, v Dublinu na okruhu je na vybraných úsecích snímací zařízení a následně musíte na www.eflow.ie zaplatit poplatek za průjezd

Benzin, cca 40 Kč/l

Pivo 4-6e

Najeto km: cca2200 km

Cestování: výborné značení a postačí jednoduchá mapa Irska, celkem málo čerpacích stanic daleko od sebe, výborné silnice, velmi ochotní lidé

Počasí: 0-10°C, velmi proměnlivé počasí s častými krátkými dešťovými přeháňkami a silným větrem, především na pobřeží

Ubytování: Cork (Bru Bar & Hostel), 2x Tralee, Doolin (Rainbow Hostel), Dublin (hotel Ibis), Kilkenny (Backpackers Hostel), Cork (Bru Bar & Hostel)

Hostely: pokoje nejčastěji pro 4-6 osob s palandami, wc a sprchou; v ceně je vždy snídaně (toastové chleby, cornflakes, marmeláda, nutela, mléko)

Naše stravování: nejčastěji připravené tousty, bagety ze supermarketů. Jídlo je v Irsku dost drahé stejně jako všechno ostatní; některé věci dovezené z ČR.

Odhadovaná cena: nejdražší část bylo půjčené auto, které pro dva vyšlo velmi draze. Při započtení letenek, MHD, jídla a pití, ubytování, benzinu, vstupenek, poplatků atd. vyšlo na 8 dní cca za 27 tis. pro dva lidi.

Trasa:

Praha, Vratislav, Cork, Blarney (hrad), Killarney (Mucross house, národní park), Kenmare, Ring of Kerry (útesy), Waterville, Valentia island (útesy), Tralee (chrtí závody), Fahamore, Ballydavid North (vyhlídka), Lough doon (jezera, výhledy), Dingle, Ventry, Dunquin, Ballyferriter, Dingle, Tralee, Limerick (hrad, most), Bunratty (hrad), Ennis, Ennistimon, Lehinch, Cliffs of Moher, Doolin (bary), Doolin, Burren (národní park), Kinvara (hrad), Loughrea, Kinnegad, Trim (hrad), Navan, Slane (Newgrange), Dublin (muzea, bary), Enniskerry (Wicklow mountains, Powerscourt house, Glendalough), Kilkenny (hrad, centrum), Cashel (Rock of Cashel), Kinsale (rybářské město), Cork, Vratislav, Praha

1.den:

Trasa: Praha, Vratislav, Cork

Z Florence vyrážíme busem společnosti Polskibus. Ceny jízdenek se liší podle termínu rezervace, čím dříve tím levnější. Po 4 hodinách cesty jsme na hlavním autobusovém nádraží ve Vratislavi v blízkosti vlakového nádraží. Deset minut chůze je bus zastávka na letiště bus (406, 249), cesta trvá do 40 minut a autobus staví přímo u nového terminálu.

Letiště ve Vratislavi a v Corku si je velikostí velmi podobné. Zastávka bus i taxi do centra Corku je přímo u východu z terminálu. Autobus je nejlevnější varianta a jízdenky se dají zakoupit v automatu u zastávky nebo u řidiče (www.buseireann.ie cca 6e/osoba) a do centra jezdí dvě linky, jedna přímá a jedna pomalejší přes předměstí. Po příjezdu na hlavní autobusové nádraží jsme měli hostel (Bru&bar hostel) asi200 metrů přes řeku. Na recepci se vstupuje přes bar, v kterém hraje živá hudba, asi jako v téměř každém baru v Irsku. Na pokoji není hluk z baru slyšet. Překvapením pro nás je pozdější příjezd dvou spolubydlících, o kterých po velmi krátkém anglickém rozhovoru zjišťujeme, že jsou také z ČR.

2.den:

Trasa: Cork, Blarney (hrad), Killarney (Mucross house, národní park), Kenmare, Ring of Kerry (vyhlídky), Waterville, Valentia island, Tralee

Po odchodu z hostelu jdeme na bus, kde se vydáváme směr letiště „pomalejší linkou“, která jede směrem na letiště přes město a domlouváme se s řidičem, jestli nám nezastaví mimo zastávku u půjčovny aut. Jak zjišťujeme i později, tak Irové jsou neuvěřitelně ochotní a vstřícní. Po pár podpisech, kontrole kreditní karty atd, si půjčujeme po 8. hodině auto (www.enterprise.ie) a vyrážíme směr Blarney. Obavy z řízení na druhé straně byli obrovské, ale překvapivě to nebyl až takový problém, pouze křižovatky a poutání byl problém. Omlácenou pravou ruku od dveří kvůli hledání řadící páky jsem naštěstí neměl a řazení levou rukou šlo bez větších problémů. Značení je v Irsku výborné, proto i bez navigace jsme se dostali za chvilku do městečka Blarney, zaparkovali přímo u vstupu do parku, kde kolem deváté nikdo ještě nebyl a po zaplacení drahého vstupné (10e/os), jsme se vydali za klasického deštivého počasí parkem k hradu. K hradu se jde 10-15 minut a vstup do hradu už není nijak zpoplatněn. Hrad je jeden z nejzachovanějších v Irsku a lze vystoupat až nahoru, kde je vtipná atrakce „kissstone“, s kterou Vás seznámí starší pán. V parku i v samotném městě Blarney se nachází ještě několik zajímavých domů, které jsou vidět z vrcholu hradu. Po asi dvouhodinové prohlídce parku, hradu a okolí sedáme do auta a vyrážíme směr Killarney. Na začátku Killarney se dáváme na Kenmare a kousek za výjezdem z Killarney je odbočka na Mucross house. Zajímavá vila u jezera, kde je zdarma parkovné i zámecké zahrady s výhledem na jezero. Odtud nás vyhání silný vítr a vyrážíme dál do národního parku k Upper lake, kde je i v zimních měsících pěkná příroda s výhledy na okolní kopce. Od města Kenmare vede silnice podél oceánu a začíná známá část Ring of Kerry, plná útesů, vyhlídek a několika malých přístupných pláží na západní straně poloostrova. Doporučení o nedostatku čerpacích stanic jsme nebrali vážně a tak na rezervu dojíždíme k malinké pumpě u cesty, kde natankujeme a až poté vyleze pán a zeptá se nás za kolik jsme natankovali aniž by se na starou pumpu podíval. Dáváme mu peníze podle toho co jsme řekli a jedeme dál už bez nervů. Na západě odbočujeme na silnici R565 směrem na Portmagee a Valentia island. Přejedeme most na ostrov a odbočujeme doleva směrem k útesům, mezi soukromými pozemky se po úzké cestě za chvilku dostaneme na krásnou vyhlídku, kde jsme úplně sami a fouká neskutečně silný vítr, který nám dělá problémy i stát na nohou nebo otevřít dveře od auta.

Další možnost projet Valentia island jsme nezvolili, protože nevíme kdy jezdí přívoz z Knight’s town na pevninu a tak se vracíme opět přes most na silnici N70. Pak už cesta vede dále od oceánu a pouze občas se objeví útesy a vyhlídky. Za tmy přijíždíme do Tralee, kde bloudíme a hledáme kamarádku, která nám sehnala v centru levnější ubytování v bytech pro studenty, kteří tam přes svátky nejsou. V Irsku je velmi drahé topení, většinou elektrické přímotopy, proto v chladnějším počasí se většina Irů doma spíš více oblékne, aby ušetřila za topení. Takže některé noci nebylo zrovna příjemně.

3.den

Trasa: Tralee, Fahamore, Ballydavid North (vyhlídka, útesy), Lough doon (jezera, výhledy), Dingle, Ventry, Dunquin, Ballyferriter, Dingle, Tralee (chrtí závody)

Ráno vyrážíme na okruh po poloostrově Dingle. Vyjíždíme z města při odlivu, kdy je koryto řeky/zátoky úplně prázdné. Jedeme po N86 a R560 na výběžek Fahamore, kde se procházíme po volně přístupné pláži. Poté se držíme na hlavní silnici a sjíždíme na Cloghane, projedeme vesnicí a jedeme po úzké cestě do kopce až na konec silnice na vyhlídku Ballydavid North, kde jsme opět úplně sami. Přelézáme všudypřítomné ploty oddělující soukromé pozemky a jdeme do kopce pro lepší výhled z útesů. Opět nás vyhání nečekaná přeháňka, která mění cestu z kopce k autu na klouzačku.

Při odjezdu překonáváme překážky na silnici v podobě koní, ovcí a jedeme dále směr na Dingle. Vyjíždíme do kopce a zastavujeme na odpočívadle u malého vodopádu Lough doon uprostřed skal a pod námi se objevuje výhled na několik jezer v oblasti Coumeenycorraun. Kousek dál po silnici už vyšplháme na nejvyšší bod s výhledem na obě strany poloostrova Dingle. Z města Dingle se vydáváme po R559 na Ventry, Dunquin a silnice vede opět přímo nad útesy se spoustou možností k zastavení. Jedeme dál na Ballyferriter a vracíme se do Dingle a pak po N86 zpátky do Tralee. Večer vyrážíme na populární chrtí závody. Za vstupné asi 4e/os vcházíme do areálu a prohlížíme si menší stadion, chrty a nakonec si jdeme vsadit (od 2e). Celkem se běží asi deset závodu a zábava na 1-2 hodiny. Pro Iry je to tradiční zábava, na kterou chodí celé rodiny.

4.den

Trasa: Tralee, Limerick (hrad, most), Bunratty (hrad), Ennis, Ennistimon, Lehinch, Cliffs of Moher, Doolin (bary)

Z Tralee vyrážíme přímo do Limericku, projíždíme městem a zastavujeme u St Mary’s cathedral. Procházíme okolí a dostáváme se k místnímu hradu King’s John, který je bohužel v neděli zavřený a přecházíme aspoň kamenný mostu přes řeku, což jsou největší památky ve městě. Po krátké obhlídce sedáme do auta vyjíždíme směr Ennis.

Přímo u dálnice se po chvíli objevuje hrad Bunratty, ke kterému sjíždíme. V okolí je několik ubytovacích komplexů a samotný hrad je typický pro celé Irsko. Jednoduchý čtvercový půdorys, malá okna a 4-5 pater. V Irsku jich je rozesetá spousta a liší se hlavně podle zachovalosti. Prohlídneme okolí a jedeme dál podle cedulí Cliffs of Moher na Ennis a po N85 na Ennistimon. Přes město Lehinch se dostaneme po silnici R478 k parkovišti u asi nejpopulárnějšího irského místa. Není možné zaparkovat nikde jinde než na vyznačeném placeném parkovišti. Parkoviště se platí za 6e/os a lístek dále slouží i jako vstup do muzea a k útesům, který není nijak kontrolovaný. Ale nejbližší město je dost vzdálené na to, aby člověk šel pešky a nemusel platit parkovné. Oproti jiným místům, kde jsme nepotkali žádného turistu byly Moherské útesy i přes velmi ošklivé počasí plné lidí. Mezi parkovištěm a útesy je vybudované rozsáhlé informační a výstavní centrum. V pláštěnkách, které nám po chvilce roztrhá vítr, se vydáváme k útesům, které jsou vysoké až200 metrů. Parádní výhledy nám kazí hlavně počasí, proto vidíme pouze na pár nejbližších skalních výběžků, které jsou i tak fascinující. Po prohlédnutí výstavy se vydáváme na druhý pokus k útesům, z kterých nás záhy vyhání silný vítr a déšť. Ale zážitek opravdu úžasný. Odjíždíme do Doolinu a po ubytování se vydáváme po vyhlášených okolních pubech. V každém hraje živá hudba. Je v nich parádní atmosféra a úplně plno všemi věkovými kategoriemi.

5.den

Trasa: Doolin (muzea, bary), Burren (národní park), Kinvara (hrad), Loughrea, Kinnegad, Trim, Navan, Slane (Newgrange), Dublin (muzea, bary)

Vyrážíme se podívat nejdřív k oceánu a poté jedeme prozkoumat známou oblast Burren, které se přezdívá měsíční krajina. Opravdu všude se po chvíli objevují pouze kameny a nikde žádná tráva. Všechny „ploty“ oddělující pozemky jsou vyskládány pouze z kamenů, což je typické v podstatě pro většinu Irska a nejen pro tuto oblast. Projíždíme kolem několika polorozpadlých menších hradů uprostřed polí a projíždíme národní park po vlastní ose, mimo hlavní turistické trasy. Několikrát nás přepadne déšť, který opravdu nelze předpovědět a u nás vzácně viděná duha je zde na denním pořádku. Po projetí národního parku se dostáváme do města Kinvara, kde se na břehu rozkládá pěkný hrad Dunguire. Jelikož nás tlačil čas, tak jsme hrad obhlédli pouze z auta, ale projít se kolem hradu určitě stojí za to. Dále vyrážíme k městu Loughrea a odtud již po dálnici M6 směrem na Athlone a Dublin. Čerpací stanici jsme na dálnici nikdy nepotkali, takže je nutné vždy sjet kousek z dálnice podle ukazatele. Po dálnici jsme dojeli až k městu Kinnegad a za celý úsek od Loughrea jsme neplatili žádné mýtné. Odtud jsme vyrazili po silnici R161 k městu Trim, který je známý svým rozlehlým hradem. Hrad a jeho okolní hradby zachovalé přibližně z poloviny je krásný, bohužel na silvestra nemají otevřeno na prohlídku. Parkujeme bezplatně přímo u vstupní brány a přecházíme řeku a obcházíme hrad podél řeky, odkud je vidět celý přes rozpadlé hradby.

Pokračujeme po R161 na Navan a po N51 na Slane. Naším cílem je Newgrange, asi 5000 let stará stavba objevená náhodou zemědělcem někdy v 16.století. Jedna z nejznámějších památek Irska. Po chvíli bloudění po špatných cedulích v okolí zjišťujeme, že po příjezdu do Slane musíme zahnout na hlavní křižovatce Doprava na N2 a po asi 3-4 kmzahnout doleva již podle ukazatele Newgrange. Dojedeme na centrální parkoviště, odkud dojdeme k budově u řeky, kde se prodávají lístky (6e/os, 3e/student), je zde občerstvení a malé muzeum. Poté dojdeme po cestě přes řeku k autobusům, které nás dovezou přímo k Newgrange. Nebyli jsme jediní, kteří vymýšleli jak se tam dostat jinak než autobusem a vyhnout se placení a je pravda, že je možné dojet do blízkosti Newgrange autem, ale pro prohlídku musíte opět zaplatit vstup, protože objekt je oplocen asi ve vzdálenosti100 metrů, ale pokud někomu stačí pohled z dálky, tak lze k němu dojet, ikdyž všechno značení vede k centrálnímu parkovišti. Ve vstupném je cesta busem tam a zpět, vstup do areálu i do samotného Newgrange a anglický průvodce. Stavba se stářím podobá egyptským pyramidám což je dost fascinující. Podle průvodce se stále pořádně neví k čemu stavba sloužila. I přes počáteční odpor k této „obyčejně vypadající“ stavbě jsem byl poté opravdu ohromen.

Po prohlídce se vydáváme autem po N2 do Dublinu, najíždíme na městský okruh M50 na sjezdu č.9 sjíždíme k hotelu Ibis, kde máme rezervované „novoroční“ ubytování. Na jedné části okruhu (asi kolem sjezdu 7) je jak jsme byli upozorňování snímací zařízení, které sejme Vaši SPZ a vy musíte do druhého dne do 18h zaplatit mýtné na eflow.ie, nic extra drahého. Po ubytování se vydáváme na tramvaj směrem do centra. V Dublinu mají pouze asi tři linky protínající celé město. Lístky si musíte zakoupit v automatu na zastávce. Centrum bylo kvůli silvestrovskému koncertu téměř celé uzavřeno, proto jsme se nedostali k hlavním památkám, kterých ale moc není. Vydáváme se na O’Connel Street, kde se tyčí 120m vysoký sloup Spire of Dublin. Najít místo na Silvestra v přilehlých barech je problém, ale na nábřeží se do pár z nich dostaneme na pivko. Na oslavu Nového roku vylézáme ven, jak je v ČR celkem zvykem. V Irsku očividně takový zvyk nemají, protože jsme byli venku jediní. S námi vyšel ven už jen vyhazovač, který nám radil ať láhev sektu raději schováme nebo nás odveze policie.

Hromadná Doprava v Dublinu je dost zmatená, po nábřeží jezdí desítky linek autobusů a opravdu jsme se v nich nevyznali a ani místní nám nedokázali moc poradit, kterou linkou kam jet. Navíc noční Doprava v Dublinu asi neexistuje, takže jsme se museli vydat poslední tramvají zpět (cca v 1 ráno) na okraj města do hotelu.

6.den

Trasa: Dublin (muzea, bary), Enniskerry (Wicklow mountains, Powerscourt house, Glendalough), Kilkenny

Dopoledne se vydáváme opět do centra, již autem a bloudíme po centru. Hlavním lákadlem je několik vyhlášených muzeí, kde je vstup většinou zdarma. Nevýhodou je vzdálenost mezi nimi. Parkujeme vždy v některé z bočních uliček, kde se buď nemusí platit nebo doufáme v novoroční shovívavost. Centrum Dublinu se nám moc nelíbilo, pouze jsme se zastavili ve třech muzeích a vyrazili jsme směrem do Wicklow mountains do města Enniskerry. Krátká vzdálenost od Dublinu láká spousty lidí na návštěvu známých míst v okolí města Enniskery, kde se nachází nejvyšší vodopád Powerscourt waterfall (130m), kam je ale vstupné asi 5-6e/os a na jinou přístupovou cestu , kde bychom neplatili jsme nenarazili. Vydáváme se k Powerscourt house, který je vyhlášený především svými zahradami. Plné parkoviště, spousty lidí a vstup 8e/os nás odrazují od návštěvy. Projdeme akorát Powerscourt house, kde se přes restauraci dostaneme na restaurační zahrádku s výhledem do zahrad, což nás neohromilo natolik, abychom šli na prohlídku zahrad.

Odjíždíme po R760 a R755 na další známé místo Glendalough, kde je neplacené parkoviště a ani vstup se neplatí. Zde je místo, kde se ukrývali mniši a zůstalo po nich malé kamenné městečko s malým kostelem a hřbitovem. Odtud vede pěší stezka ke dvěma jezerům, které se dají obejít a na nejvzdálenějším místě se nachází vodopád, který je zdálky trošku vidět. Po stezce se dá vyjít i na okolní Hory.

Kvůli tmě vyrážíme k autu a vyjíždíme po R756 přes Hory, kde musí být krásné výhledy, které se nám bohužel ukryli do tmy. U vesničky Hollywood najíždíme na N81 a přes Baltinglass se po R726 dostáváme na dálnici M9. Po ní přijíždíme až do Kilkenny opět bez poplatku. Přijeli jsme do centra poblíž zámku, od něj jsme se vydali Doprava a po asi500 metrechbyl náš hostel, ikdyž jsme se museli zeptat jak se k němu dostat. Auto jsme zaparkovali asi sto metrů od hostelu ve stejné ulici.

7.den

Trasa: Kilkenny (hrad, centrum), Cashel (Rock of Cashel), Kinsale (rybářské město), Cork

V hostelu se trošku šetřilo na topení a tak po promrzlé noci se vydáváme po Kilkenny. Zjišťujeme, že místní tým je mistrem Irska v národním sportu hurlingu, o kterém jsem nikdy předtím neslyšel a je to opravdu zajímavý sport. Všude po městě visí vlajky a fotky mistrů. Kousek od hostelu je kostel se hřbitovem a s netypickou věží vypadající jak maják. Procházíme úzkými uličkami k dalšímu kostelu St Marry‘s Cathedral, který je vidět z každé části města kvůli své hranaté věži. Odtud pokračujeme k hlavní památce Kilkenny castle a jeho zahradám. Hrad nebo spíš zámek v půdorysném tvaru U má v zadní části zdarma zpřístupněnou jednu z věží, kde se promítá historie objektu. Projdeme kousek zahrad a poté vstupujeme přes silnici do objektu s půlkruhovým půdorysem, v kterém se skrývá několik muzeí.

Z Kilkenny pak vyrážíme po R693 a u Urlingdorfu najíždíme na dálnici M8 směrem na Cashel. Po objetí kopce, který je hned u sjezdu z dálnice se objeví krásný výhled na historickou pevnost a katedrálu Rock of Cashel. Komplex budov vystavěný na skále je ohromný, ale dochovali se u většiny budou pouze obvodové zdi. Při příjezdu parkujeme asi150 metrůod vstupu přímo v ulici Rock lane, kde parkují nejspíš místní. Vyhrazené parkoviště, které je v té samé ulici za rohem je zpoplatněné. Vydáváme se ke vstupu (dospělí cca 5,5e/os,student 2,5e/os), kde nám při objednání studentských vstupenek slečna sdělí, že dnes je vstup zdarma. Každou hodinu se promítá video o historii Cashelu a okolí, kde se vysvětluje důvod proč se kompletně dochovalo pouze minimum hradů, zámků a historických staveb. Procházíme budovami, které jsou částečně v rekonstrukci a je zde místnost s částečně dochovanými freskami, kde byla v roce 2011 i britská královna Alžběta II. Z kopce obhlížíme okolí a poté sedáme do auta a po dálnici M8 míříme do Corku. Poprvé potkáme na dálnici mýtné brány, kde platíme celkem nízké mýto a jelikož nám zbývá čas do vrácení auta, rozhodujeme se, že se vydáme do známého rybářského městečka Kinsale jižně od Corku. Město nemá žádné výjimečné centrum, ale je známé díky závodům na lodích a místní kuchyní. Procházíme po nábřeží a při návratu jsme opět svědky velmi značného přílivu. Vracíme se do Corku, auto odevzdáváme v půjčovně bez problémů a jdeme pěšky do centra a do hostelu.

8.den

Trasa: Cork, Vratislav, Praha

Poslední den procházíme město, kde je známá především ulice St. Patrick’s Street plná obchodů a kousek od ní je ukrytá známá tržnice, kde koupíte úplně všechno, nejčastěji ryby a potraviny. Vstupujeme i do muzea historického a moderního umění, které je zdarma. A dále bloudíme po centru. Odpoledne si vyzvedáváme věci z hostelu, které nám bez problémů schovali a z autobusového nádraží jedeme na letiště. Problém nastává když se odbavíme. Na informačních tabulích naskakuje zpoždění letadla hodinu a půl. Navazující bus z Vratislavi do Prahy jsme neměli s moc velkou rezervou. Naštěstí dosedáme půl hodiny po půlnoci na letiště v Polsku, bereme věci a sedáme do taxi, který nás doveze 15 minut před odjezdem našeho autobusu. Do taxi se k nám vnutila na letišti ještě polská starší paní, která nechtěla jet sama a tak jsme se férově rozdělili a dohromady jsme za taxi platili asi 20-22 euro. Poté už nás čekal pouze ranní návrat do zmrzlé Prahy.