Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 17.den - odpoledne: Kamenice nad Lipou - pivovar Kamenice a Kokeš a cesta domů

Dopoledne jsme si prohlédli Jihlavu i s jejími pivovary. V jednom z nich jsme si výborně naobědvali. Naplánovaný program máme téměř vyčerpaný, venku řádí vichřice. To je další důvod, proč jsme se rozhodli ukončit tuto studenou dovolenou a jet domů. I v autě cítíme poryvy větru.
Poslední zastávku však musíme udělat ještě v Kamenici nad Lipou. To je další místo, kde jsme už byli, ale kde pivovar otevřeli až později. Ota všude čte, jak dobré pivo tam vaří a neustále hlásí, že tam musíme. Dokonce vloni, když jsme jeli z Českých Budějovic, mne zkoušel přemluvit, abychom sem zajeli. Ale nakonec tehdy dopadlo vše jinak. Stejně by to byla zbytečně velká zajížďka.
Nyní ho máme téměř na trase. První písemná zmínka o zdejším vaření piva je z r. 1462. Po třicetileté válce r. 1623 odebral nový majitel panství měšťanům várečné právo a u zámku postavil první panský pivovar. Pivovar pravděpodobně prosperoval. R. 1841 si ho pronajal Johan Linek, bratr matky Bedřicha Smetany. V letech 1860–1861 prošel mohutnou přestavbou - byly vyhloubeny prostory, kde byly sklepy, spilka a lednice. Pivovar přežil obě světové války i hospodářskou krizi. Jenže r. 1945 se mu stal osudným. Po válce byl vyvlastněn, přešel pod národní správu a na podzim 1947 byl uzavřen. Po stavebních úpravách si tam Jednota udělala velkosklad ovoce a zeleniny.

Na lepší časy se zablýsklo až 25. dubna 2016, kdy ho v dezolátním stavu zakoupila společnost Pivovar Kamenice s.r.o.. Hned se pustili do oprav s cílem obnovit ve zdejších prostorách vaření piva. Chuť do vaření piva byla tak velká, že nejdřív zprovoznili jen menší prostory, kde vybudovali minipivovar. První várku uvařili 1. 3. 2017. Tam je i bar pro 30 osob. Dne 28. října 2017 zprovoznili druhý - větší pivovar. Ale ani ten první nezahálí. Tam vyvíjejí své nové druhy piva, ale mohou ho využít i létající pivovary, které zatím nemají své prostory. Prostory se využívají i pro akce uzavřených společností.

Brzy pak zprovoznili v nádherném prostředí s klenbami pivnici, kde si můžete dát nejen pivo, ale také se najíst.

Před pivovarem je velké parkoviště. Pivovar je velký, velká je i nabídka piv. Prodávají ho ve skleněných lahvích 0,5 l i v petkách tuším litrových. Ota zvolil sklo, kupujeme vše, co nabízí: světlou 10, 11, 12, tmavou 12, Svatomartinskou světlou 12 a polotmavou 13, také svrchně kvašené: IPU 15, New Zealand Pale Ale 12 a Imperial Stout 22. Na čepu mají ještě novinku - svrchně kvašeného Koubka ALE 11, kterého v lahvi ještě nemají. Toho si necháváme natočit - ale musíme si dojít pro vlastní petku. Než se Ota vrátil, prohlížím si pivnici. Je tu moc hezky, klenby jsou fakt nádherné. Překvapivě je tu i hodně lidí, tak raději ani nefotím.

Nedaleko - v ulici V Oboře je ještě minipivovar Kokeš, který na starou tradici vaření piva tady navázal jako první - již r. 2013. Když jsme tudy jednou projížděli, hledali jsme ho, je v rodinném domku, jenže to jsme se nedozvonili. Podle informací na jeho stránkách mají otevřeno dnes až od 17 hodin. Tak tam ani nezajíždíme. Teď jsem zjistila, že hlavní varnu přestěhovali do obce Drahouš na Rakovnicko, kde 29.4.2021 začali vařit pivo v nových, ale hlavně větších prostorách. Zatím se zdá, že budou prodávat pivo na obou místech.

Víc se nezdržujeme, sedáme do auta a jedeme domů. Zhruba ve 4 hodiny bylo venku ještě 15 stupňů - sluníčko má přece jen ještě sílu. Jak zapadá, ochlazuje se, při průjezdu přes Brdy teplota padá dokonce pod 4 stupně. Stále jsme čekali, jak se teplota zvedne, ale padá mlha a teplota zůstává mezi 4 a 5 stupni. Domů přijíždíme před 7. hodinou - v mlze a zimě. Bylo nám jasné, že nikde v blízkosti už nezaparkujeme. Vyndali jsme tedy jen to nejpotřebnější a Ota odjel hledat nějaké vhodné místečko pro to naše spací autíčko. Ostatní vyndáme, až zaparkujeme před domem. Tím, že jsme právě ukončili letošní sezónu, musíme to z auta vystěhovat všechno. Také musíme ještě vynést slivovici, jablka a další zahradnické výpěstky naší zlaté Hedy, které nám v Přerově dala. Je tam toho docela dost.

Jednu autosezónu jsme ukončili, ale už se na tu příští těšíme.