Středa 20. 10. 2021
V noci se skutečně zatáhlo, ale nepršelo. Vstáváme v půl deváté do polojasna, jen to trochu studeně fouká. Je dokonce 14 stupňů, takže za větrem je docela příjemně.
Když jsme včera přijeli, už se šeřilo, moc jsme toho neviděli. Až teď ráno vidíme na severu hezké kopečky. Na spaní jsme si skutečně vybrali hezké místo.
Než jsme se najedli, sluníčko se prosazuje stále víc. Zajíždíme na jižní okraj Moravské Třebové, parkujeme nedaleko čerpací stanice Prim a jdeme na rozhlednu.
Po červené je to necelý 1,5 km poměrně do kopce. Je docela horko, dokonce i vítr se mění na teplý jižní a slábne. Nakonec jdeme jen v krátkých rukávech. Když se podíváme na cestu zpátky, je pod námi západní část města jak na dlani. Z rozcestí Na Boršovem - vyhl. je to k vrcholu už jen kousek.
První rozhlednu zde postavil r. 1906 - německý Horský spolek. Z tehdejší dřevěné 23 metrů vysoké věže byl hezký rozhled na všechny strany Třebovské kotliny. Když 15. července 1916 propukla silná bouře, doprovázená vichřicí, rozhledna se zřítila, vzrostlé lípy v blízkých alejích byly vyvráceny. Všechno přišlo tak najednou, že lidi z rozhledny nestačili ani sejít. Bylo jich tam v té době sedm. Mladá dívka to bohužel nepřežila.
Léta byl kopec bez rozhledny. Až 18. října 2008 byl položen základní kámen k nové rozhledně a 20. června 2009 byla rozhledna Pastýřka slavnostně zpřístupněna.
Je vysoká 27 metrů, na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výši 25 metrů vede 111 kovových točitých schodů. Jsou vidět Orlické hory, Buková hora, Jeseníky, Králický Sněžník, Zábřežská vrchovina i Hřebečský masiv. Nahoře jsou dokonce panoramatické tabule a to je vstup na ní zdarma. Dnes to prostě nemá chybu. Dokonce ani na rozhledně není zima, moc to nefouká, sluníčko svítí, výhledy máme konečně skoro dokonalé. Jak svítí sluníčko, je to vše daleko veselejší.
Kousek se vracíme na rozcestí pod kopcem a pokračujeme po červené, tentokrát z mírného kopečka. Na rozcestí Nad Peklem se překvapivě červená rozděluje. My jdeme po té, co odbočuje vlevo. Přicházíme na zpevněnou cestu, skoro silnici, ale vjezd sem není povolen.
Tady je přístřešek a chatka s kamennou podezdívkou - Občerstvení v Pekle. Dnes je samozřejmě zavřeno. Chvilku se rozhlížíme, je tu hezky. Najednou naši pozornost upoutá stojan - kde lze zdarma dofouknout kola jízdních kol, kočárků i invalidních vozíků. A aby byl servis dokonalý, je tady volně přístupné i základní nářadí na opravu. To jsme skutečně překvapeni. Určitě to řada lidí uvítá.
Teď zatáčíme a pokračujeme po zelené a po cyklo přes rozcestí V Pekle - studánka. Jediné, co tu chybí, je informace, zda je voda pitná. Ale pokud bych měla žízeň, asi bych se klidně i trochu napila. Na trase jsou pro děti připravené různé úkoly, ať se také pobaví.
Sem se bohužel sluníčko přes stromy moc nedostane, ale stejně je dnes nezvyklé teplo. Na jednom neznačeném rozcestí zelená s jednou cyklotrasou vede rovně. Původně jsme to po zelené chtěli projít na Křížový vrch, jenže je nám horko a máme plné ruce oblečení. Proto tady po jiné cyklotrase odbočujeme vlevo. Jen kousek jdeme do mírného kopečka. V závěru se napojujeme na naši ranní červenou a po ní klesáme až k autu.
K poutnímu místu na Křížovému vrchu popojíždíme autem. Nechá se dojet až na parkoviště hřbitov na východním okraji města, které je zhruba uprostřed Křížové cesty, která byla postavena r. 1723. Původně měla začít ve městě u farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, pokračovat přes kamenný most a stoupat ke Kalvárii na Křížovém vrchu. Jenže nakonec byly postaveny jen 4 barokní kaple a Kalvárie, kde jsou tři kříže a barokní sousoší s postavami Panny Marie, svatého Jana a dvou andělů. Nedaleko kamenného mostu je ještě sousoší Loučení Krista s Pannou Marií z r. 1722 a pod kopcem barokní sousoší Kristus na Hoře Olivetské z r. 1718.
Ve svahu Křížové hory je od r. 1499 hřbitov. Současně se založením hřbitova byl postaven kostel Povýšení sv. Kříže, původně byl dřevěný. V letech 1602-1604 byl postaven zděný, který byl v 50. letech 17. století upraven barokně. V interiéru se zachovaly renesanční lavice, barokní sochy, obrazy a fresky. Za hlavním oltářem jsou tři dřevěné kříže, které tam byly přeneseny z Křížového vrchu.
Ve východní zdi hřbitova stojí bývalá hřbitovní kaple, dnes lapidárium R. 1912 sem byly umístěny náhrobní desky, které musely být při rekatolizaci odstraněny a které byly objeveny převážně v dlažbě kostela. Nejhodnotnější jsou náhrobky z r. 1618. Některé náhrobky jsou také ve venkovní zdi kostela. Na jednom ze zastavení Cesty od renesance k baroku se lze dočíst, čí dané náhrobní desky jsou. Lapidárium je volně přístupné ze hřbitova.
Na hřbitov se jde od kamenného mostu. Renesančním portálem se projde na Schody mrtvých - ty byly vybudovány již r. 1575. Jsou kryté šindelovou střechou. Pak již pokračuje cesta ke hřbitovu.
Téměř vše jsme si prošli, ale pouze od parkoviště vzhůru. Moc nás to zaujalo. Ale ke schodům a kamennému mostu a dalším památkám jsem už nešli. Hlavně proto, že jsme o tam umístěných zajímavostech nevěděli.
Už je čas oběda, ale tady vařit se nám nezdá vhodné. Dáváme si trochu ovoce, ať ještě chvíli vydržíme a odjíždíme.
Původně jsme se ve městě už zastavit nechtěli, ale když jsme byli na rozhledně, zaujal nás zámek. Ota ho pamatuje z dob, kdy byl v dezolátním stavu, dnes vypadá nádherně.
Na místě zámku byl již někdy v pol. 13. století hrad. Byl postaven na mírném návrší nad říčkou Třebůvkou, kolem které vedla obchodní stezka. V letech 1485 - 1492 proběhla přestavba na renesanční zámek. Je to jedna z nejstarších renesančních památek nejen u nás, ale dokonce ve všech zemích Evropy na sever od Alp. Mimořádnou stavební památkou je zachovaný renesanční portál. Další největší přestavba byla v letech 1611 - 1616, kdy byly přistavěny tři rozsáhlá arkádová křídla v manýristickém stylu, které dodnes patří k nejikoničtějším symbolům zámku.
Po bitvě na Bílé hoře zámek získali Lichtenštejnové, kteří ho využívali již jen jako letní sídlo v době honů. Sloužil ke stálému bydlení úředníků a správce panství. Kdyby zámek i s městem na konci dubna 1840 nevyhořel, asi by si zachoval svoji původní podobu. Po požáru byla nová část zámku opravena podle původních plánů. Starý zámek byl zbourán, zůstalo jen východní křídlo s rytířským sálem a pozdně gotická sklepení. Další budovy pak získaly empírovou podobu. Renesanční portál byl přenesen na jižní bránu.
Lichtenštejnové zámek vlastnili až do r. 1945. Po znárodnění v něm byly kancelářské prostory a sklady lesního závodu.
Zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí, nádvoří jsou volně přístupná, v zámku je možno si vybrat tuším ze čtyř okruhů.
My nemáme v úmyslu jít na prohlídku interiéru zámku, ale trochu se tam porozhlédnout. Parkujeme v Piaristické ulici hned pod zámkem a malou brankou vcházíme dovnitř. Obešli jsme zámek zvenku, prošli si i kousek parku, zašli se podívat na historický renesanční portál, viděli jsme ta nádherná arkádová křídla a prošli na Zámecké náměstí, kde objevujeme Knížecí pivovar - tedy podle cedulky na domě. Dnes je tam hospůdka, ale do konce roku by chtěli uvařit svoji první várku piva. Je nám jasné, že se tu příští rok musíme opět zastavit.
Je krásně teplo, sluníčko svítí, ani se nám nechce odjet, když vidíme, jak je to tady vše pěkně opravené. Jdeme se ještě na chvíli podívat na náměstí T. G. Masaryka, kde je barokní morový sloup z let 1716-18. Je tu moc hezky, vše je opravené, čisté. Dál už ale nejdeme. Procházíme radniční věží ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Tady objevujeme budovu Latinské školy, kde se dochovalo nad okny 7 renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. V Bránské ulici jsme zase objevili goticko - renesanční měšťanský dům z r. 1527 s polokruhovým gotickým portálem a renesančním ostěním okna a měšťanský dům renesančního původu s portálem z r. 1568 a empírovým průčelím z doby po požáru 1844.
To už jsme na Zámeckém náměstí a okolo zámku procházíme k malé brance a k autu.
Až teď jsme si uvědomili, že jsme vlastně ještě neobědvali. Ale za půl hodiny jsme v
Lošticích, kde se vyrábí Olomoucké tvarůžky, tam se dobře jí. To už vydržíme. Na náměstí je
restaurace U Rytíře, tam jsme už minule jedli a moc si pochutnali. Tam dělají i speciality z tvarůžků. Dávám si vynikající bramborák plněný tvarůžky. Ota zůstává u klasiky - vepřový řízek - bez tvarůžků.
Během oběda jsme upravili plán. Původně jsme chtěli ještě zítra vyrazit na rozhlednu Velký Kosíř a dojet
do Přerova až zítra odpoledne. Jenže podle předpovědi se má zítra počasí silně zhoršit, má být dokonce vichřice a liják. Navíc Ota vždy jak se blíží k Přerovu, ke svému rodnému městu, tak se začne těšit a nejraději by už tam byl. A další důvod. Slíbili jsme dovézt i nějaké tvarůžkové dobroty, takže auto bude pěkně tvarůžkové a jak by se v tom spalo, těžko říct. Voláme Otovo sestře Hedě, ať se na nás těší už dnes.
Po pozdním obědě jdeme nakoupit do
podnikové prodejny tvarůžků. Tam je takový výběr, že nevíme, co si vybrat pro nás a co pro Hedu. Další povinná zastávka je za rohem v
Loštické cukrárně, kde kromě klasických zákusků mají i dortíky z tvarůžků. Už vloni jsme je do Přerova přivezli a sklidily maximální úspěch. Dnes to tedy musíme zopakovat. Tam necháváme další spoustu peněz, k tomu kupujeme ještě pivo z velkobystřického pivovaru Tvarg. Poslední loštické zastavení děláme na náměstí v další cukrárně, kde kromě tvarůžkové zmrzliny (tu dnes už nedáváme, ta nás nijak nenadchla) mají i piva dalších minipivovarů.
Doma u Hedy si uděláme bierfest.
Auto máme plné tvarůžků a piv - ještěže jsme zrušili dnešní nocleh v autě. To bychom se tam skoro už nevešli.
Za hodinu parkujeme u Hedy. Večer si pochutnáváme na loštických dortících a zapíjíme je dovezeným pivem. Ani zprávy, ani jiný televizní program jsme nepustili a povídali si dlouho do noci.
Poslední aktualizace: 27.3.2022
Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 8. den: Moravská Třebová - cca 4 km dlouhý okruh: rozhledna Pastýřka - areál V Pekle; Křížový vrch a křížová cesta, kalvárie, kostel Povýšení sv. Kříže, lapidárium, zámek; Loštice; Přerov na mapě
Kvalita příspěvku:
Diskuse a komentáře k Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 8. den: Moravská Třebová - cca 4 km dlouhý okruh: rozhledna Pastýřka - areál V Pekle; Křížový vrch a křížová cesta, kalvárie, kostel Povýšení sv. Kříže, lapidárium, zámek; Loštice; Přerov
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!