Sobota 13. 6. 2020 - odpoledne
Ze
Zruče nad Sázavou zajíždíme do
Zbraslavic, kde je kostel, tvrz, zámek a v něm pivovar.
Kostel sv. Vavřince je nejstarší zdejší stavbou. To však bylo zjištěno až r. 1947, kdy po odkrytí omítky byla objevena dvě románská okna. Podle způsobu zdiva pochází z 12. století. Zajímavostí kostela je raně gotický presbytář s žebrovou klenbou a raně gotický portál v jižní boční zdi, pozdně gotické dveře z lodě do sakristie a gotická věž, která byla zvýšena r. 1767 o cca 5 metrů.
Gotická tvrz byla postavena ve 13. století. Prvním známým vlastníkem byl Rudolf ze Zbraslavic, který byl r. 1260 jedním z purkrabí na pražském hradě. V 2. polovině 16. století byla upravena renesančně, ale obranné příkopy nebyly zasypány a jsou částečně vidět i nyní. Po požáru r. 1809 nebyla již tvrz obnovena. Na základech severního a západního křídla byly postaveny hospodářské budovy, které existují dodnes a jsou v soukromém vlastnictví.
V 18. století byl nedaleko tvrze na místě původního poplužního dvora postaven zámek, kde bylo sídlo správy panství. Po požáru r. 1809 byl opraven a byly přistavěny arkády.
První
pivovar tu vznikl pravděpodobně při renesanční přestavbě tvrze v 16. století. Písemné zmínky jsou až z r. 1662 a z r. 1704. Posledními vlastníky pivovaru byli Schebkové, kteří vlastnili zámek ve
Zruči nad Sázavou. V 19. století začal být provoz pivovaru nerentabilní, proto byl r. 1904 uzavřen. Na zdejší tradici pivovarnictví navázal r. 2015
Zámecký pivovar Zbraslavice. Pivo vaří v původních prostorách. Hospodu tu však nehledejte. Pivo se čepuje v hotelu Svatý Hubert poblíž nádraží. Je tu pouze prodejna. Samozřejmě v sobotu zavřená. To jsme předem věděli, stejně jako to, že petky se nechají koupit ve městě ve Večerce. Jdeme se sem však podívat. Za neustálého hřmění prohlížíme celý zámecký areál se zbytkem tvrze, která se opravuje. V kostele sv. Vavřince se opravuje interiér. Celý areál působí hezkým dojmem, je tady klid, nikoho nepotkáváme. Petky skutečně mají ve vietnamské prodejně na náměstí, takže s prázdnou neodjíždíme.
Dnes už chceme dojet jen k rozhledně Bohdanka, která je severovýchodně od obce Bohdaneč. Až nahoru k rozhledně se dojet autem nedá. Z parkoviště, které je stranou od silnice, je to nahoru kousek. Je těsně pod kopcem, takže na rovině. Nejsou tu ani žádné stromy, které by na nás mohli spadnout. Tady určitě můžeme přespat, dokonce v blízkosti zastřešeného odpočívadla. Je však malé, neochrání ani před sluníčkem, natož před deštěm. Je hrozné horko, téměř bezvětří. Rozhledna s občerstvením je naštěstí otevřená, tam je i možnost posezení ve stínu.
Je to naše nejvyšší dřevěná rozhledna o základně 8 x 8 m. Je postavena z kulatiny s ocelovými spoji. Její výška je 52,2 m, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 42 m vede 216 schodů. Uprostřed je ještě odpočinková plošina. Jsou vidět Orlické hory, Blanicko, Česká Sibiř, Posázaví, při dobré viditelnosti i
Říp, Krkonoše a Šumava. Co vidíte, si můžete na dřevěné tabuli přečíst. Rozhledna vznikla v rámci projektu "Rozhlédni se okolo Bohdanče". Jeho součástí bylo i vybudování dvou cykloturistických okružních naučných stezek -
Putování po vodních plochách (19 km se 16 informačními tabulemi) a
Z historie sklářství (9,3 km s 9 informačními panely). Slavnostní otevření bylo 14. května 2011. U rozhledny jsou i dřevěná vyřezávaná zvířata, na kterých se děti docela dobře vyřádí.
Pracně stoupám vzhůru. Nejen že mne bolí koleno, ale od včerejška mám ještě puchýř zespoda na palci. Místo aby se zahojil, tak to bolí víc. Ale času mám dost, nemusím spěchat, tak jsem to zvládla. Je to hezká rozhledna, ale úplně skvělé výhledy nebyly. Krkonoše jsme neviděli ani s dalekohledem. Je vidět, že dálce prší.
Po sestupu jsem se odměnila výbornou čokoládovou zmrzlinou. Vedro je neskutečné, v dálce to bouří, okolo se zatahuje, ale po chvíli to vše odezní. Takhle se to opakuje až skoro do tmy. Jen ovzduší je příjemnější. Trochu se ochlazuje a protahuje to. Asi někde nedaleko sprchlo.
Během té doby jsme se stačili navečeřet a vyndat každému jedno klíště. Večerním zpestřením byla návštěva policajtů, kteří na rozhlednu přijeli s houkačkou. Trochu v nás zatrnulo, jestli po vyřešení problému na rozhledně nebudou jako další problém řešit nás, ale naštěstí okolo nás projeli, aniž by s námi ztratili řeč. Trochu jsme si oddechli, to musím říct.
Večer začalo pršet, je však stále příjemné teplo. Co budeme dělat
zítra, uvidíme ráno - počasí je nejisté. Okolo 22. hodiny déšť ustává, jdeme spát. Venku je stále 20 stupňů. Opět odkládám peřinu do pohotovostního stavu a usínám pod tenčí dekou.
Poslední aktualizace: 17.8.2020
Jedeme na Posázaví - 12. den/2. část - Zbraslavice - kostel, tvrz, zámek a Zámecký pivovar, rozhledna Bohdanka na mapě
Diskuse a komentáře k Jedeme na Posázaví - 12. den/2. část - Zbraslavice - kostel, tvrz, zámek a Zámecký pivovar, rozhledna Bohdanka
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!