Jedeme na Posázaví - 8. den – zhruba 8 km dlouhý výlet podle Sázavy: Zlenice – Hvězdonická lávka – pozůstatky městečka Odranec - Zlenice

Je to týden, co jsme na cestách. Včera první den nepršelo. Sice pořád nadávám na déšť, ale měli jsme štěstí, že největší lijáky jsme přečkali v noci a večer v autě nebo třeba na zámku. Oblečení i boty zůstávají relativně suché. Na noční zimu si zvykáme, ale chybí mi to příjemné venkovní posezení za vlahých večerů, které to naše cestování dělá ještě příjemnějším.

Původně jsme měli v plánu udělat tady asi 16 km dlouhý výlet, kdy bychom si prošli 2 ze tří naučných stezek Vodnické vycházky - podél potoka Mnichovky bychom došli do Ondřejova a po druhé NS sešli k Sázavě a podle ní se vrátili. Když to teď píšu, tak už se těším, jak si to někdy snad projdeme.

Jenže po včerejší mé krizi jsme se rozhodli dát pohodový den u Sázavy. Také koleno potřebuje trochu odpočinku. Počasí už zase vypadá všelijak, ale vybaveni proti dešti i zimě vyrážíme na procházku - 4 km po červené proti toku Sázavy a po druhém břehu zpátky.

Cesta tam, resp. okolí bylo skutečně perfektní. Vpravo rozvodněná, tedy nádherná široká Sázava, vlevo les a skaliska, na kterých je zřícenina hradu Zlenice. Po 1,5 km jsme došli k outdorovému centru U Bořka, kde je možnost ubytování i občerstvení. Dopoledne bylo zavřeno a vše vypadalo, že se na sezónu teprve připravují.

Dál jsme šli mezi chatami. Jak jsme vyšli z lesa, udělalo se teplo, dokonce i slunko chvílemi svítilo. Kdybychom na konci naší trasy nepodcházeli dálnici, nemělo by to chybu. Chudáci chataři, ti si té dálnice musí užít.

Kousek před dálnicí je obec Obec, kde je jez a bývalý mlýn. Když jsme se chtěli zkusit dostat k jezu, nepovedlo se, ale všimli jsme si pivních tanků v jednom domku. Tady musí být minipivovar. Však také na zvonku bylo uvedeno Rodinný pivovar Švihov s.r.o.. Zkusili jsme zazvonit, ale pivo prý ještě neprodává. Až později jsme zjistili, že je to začínající pivovar, který v červnu začíná vařit pivo a v červenci plánuje zahájit prodej - jsme tu tedy moc brzy. Ale zase jsme chytřejší.

O kousek dál jsme objevili další zajímavost, hlavně pro děti. V malém areálu jsou Rolnické památky z Poddubí, ale také atrakce pro děti. Možná je tu v sezoně otevřené i malé občerstvení. Každopádně větší je přes silnici.

Kousek za dálnicí je přes Sázavu Hvězdonická lávka. Původně tu býval přívoz, r. 1977 tady vybudovali tuto visutou lávku pro pěší. Stavbě sousedního silničního mostu prý tehdy zabránili ochránci přírody (zajímavé je, že dnešní dálnice už nikomu nevadí). Je dlouhá 131 metrů, na březích je podepřená, nad řekou je prohnutá, i když je betonová. Je to přesně ten typ, který v Praze v Troji spadl. Proto jsme přemýšleli, zda nemáme radši jít postupně, aby se aspoň jeden zachránil a mohl tomu druhému přivolat pomoc. Než jsme se dohodli, byli jsme na druhé straně, kde jsme odbočili vpravo a po chvíli se napojili na žlutou turistickou trasu, která od mostu vede nejdřív na žel. zast. Hvězdonice a pak až se stáčí naším směrem. Nám stačilo, že jsme nádraží zahlédli z druhé strany.

Už zase jdeme podle Sázavy, dokonce jsme se dostali i k jezu, za ním vidíme mlýn. Takže jsme ani o tuto podívanou nepřišli. Pokračujeme podle řeky, víc koukáme po vodě než po okolí a až pozdě jsme si všimli, že jsme minuli rozcestí Odranec, kde žlutá odbočila vlevo a po které se nechá dojít k odbočce ke zřícenině hradu Stará Dubá. Hrad na ostrohu nad řekou založili ve 13. století páni z Dubé a téměř celou dobu ho vlastnili. R. 1466 byl pobořen. Má být vidět torzo zdí a terénní nerovnosti, jenže je to do prudkého kopce. Otu to neláká, mně se tam samotné nechce. Navíc bych se ještě musela kus vracet.

Přesto najednou u řeky vidíme nejdřív zbytky kamenné zdi a o kousek dál zbytky brány. Až když jsem koukla na mapu, zjistila jsem, že jsme u zbytků městečka Odranec, v předhradí zmiňovaného hradu. Dokonce tam byl obrázek, jak to dříve vypadalo. Vznik i zánik obce souvisel s hradem. Překvapivě se dochovala brána vstupní věže. Tak jsem nakonec ani o zříceninu nepřišla. Moc tu toho není, přesto si to užívám.

Když jsem si pomyslela, že by se nám hodila lavička, abychom snědli svačinu, tak u řeky najednou jedna byla, dokonce i s hezkým výhledem na řeku. Tak to je náhoda a hlavně paráda. Jen je škoda, že ta řeka je tak kalná. Jenže kdyby nebylo těch dešťů, nebude kalná, ale zase to nebude tak mohutný tok. Nemůžeme mít všechno.

Po neznačené cestě jsme došli až do Zlenic k hotelu Kormorán, kde je také restaurace, kemp a půjčovna lodí. Nám stačí, že tu točí pivo, které si hezky v teple na sluníčku můžeme vypít, a že tu je wifina. Nejsem závislák, jen jsem ráda, že mohu zjistit, jaké počasí nás čeká. Zda už konečně bude líp. Raději jsem se však neměla dívat. Dnešní pohoda skončí už v noci a zítra a snad i pozítří má zase pršet. Dokonce varují před bouřkami a přívalovými dešti, naštěstí zrovna ne v místech, kde se nacházíme. Nu což, třeba to nevyjde.

Sešli jsme k řece a přemýšleli, zda si nás převozník všimne. Ceduli "Hlasitě mávat" jsme se jen zasmáli. Chvilku jsme zkoušeli, zda ještě umíme pískat, samozřejmě jsme si ani jeden nevzpomněli, že na baťůžkách máme píšťalky. Převozník si nás všiml, sešel k řece, zamávali jsme na sebe a za 10,- Kč za osobu nás převezl. Voda tekla docela zprudka, ale on s bidlem se tvářil, jako kdyby plul na stojaté vodě. Jak jsme zjistili, tak Sázava má skoro o půl metru víc vody, než je běžný stav.

Ještě jsme se stavěli v občerstvení na naší straně řeky. Ota samozřejmě zatuploval, já dala nanuk a birella s pomelem a grepem. K tomu jsme si s personálem i hezky popovídali. Také jsme zjistili, že Sázava má prý 17,3 stupně. To je dost, jen škoda, že je po deštích tak špinavá. Potok je o něco čistší, ale zase mělký.

Nakonec jsme se rozhodli, že očistu v Sázavě uděláme. Už ráno jsme si vyhlédli cca 500 m proti proudu kámen na kraji řeky, vhodný pro vstup do vody. Ota to vzal s plnou parádou. Cachtal se tam, dokonce se i potopil. Já jsem se také pořádně umyla, jen to plavání jsem si odpustila. Počkám, snad to bude někdy čistší. Ale i tak to bylo fajn. Lepší než u auta. Dnes je docela teplo, o to to bylo příjemnější.

Pak jsme se společně pustili do přípravy teplé večeře. Sice se začíná zatahovat a zvedá se vítr, ale snad se to tak rychle nezkazí. Po večeři jsme se šli ještě podívat na soutok potoka se Sázavou. Je vidět, jak hladiny klesají. Už je trochu vidět, co je potok a co řeka. Snad si ráno vzpomenu a zajdu se tam ještě podívat a vyfotit to, o kolik to do rána ještě klesne.

Večer jsme poseděli u auta, tentokrát při lahvince vína. Piva bylo už dost. Konečně je skoro příjemně. Až v osm oblékám zimní bundu, i když by zatím stačilo přihodit mikinu. Ale takhle je to jistější. Už druhý den neprší a je to fajn. Musíme si to užít, než zase začne.

Dnes jsme venku vydrželi až skoro do půl desáté, pak už nás zima skutečně vyhnala. Přece jen to od řeky víc táhne.

Jedeme na Posázaví - 8. den – zhruba 8 km dlouhý výlet podle Sázavy: Zlenice – Hvězdonická lávka – pozůstatky městečka Odranec - Zlenice na mapě