JESENÍKY 2007 - 5. Vodní hrad v Jeseníku a lázně Lipová
Dopoledne děšť ustává. Kovově šedé nebe ale rozhodně k celodennímu výletu neláká a tak to dnes bude takový odpočinkový den. Všechno zlé je ale k něčemu dobré a tak máme konečně čas na průzkum města, které se stalo na osm dnů naším přechodným "domovem". Pro lepší trávení snídaně si pouštíme televizi, kde opakují další díl seriálu Šumná města od "šíleného" architekta Vávry. Ten dnešní díl je věnován Českému a Polskému Těšínu. Pak dobře naladěni do ulic a našim hlavním cílem je prohlídka jesenické vodní tvrze.
Ta zdejší byla vystavěna ve 13.století na rovinatém plácku a dodnes ji obklopují příkopy. Ty ale nebyly v minulosti suché, ale žbluňkala v nich voda z nedaleké říčky Bělé a znervózňovala útočníky v bojové zbroji. Jak známo, v brnění se plavat nedá a bez něj zase nelze bojovat ... Že byla tato středověká pevnůstka z lomového kamení postavena velmi důkladně, o tom nás přesvědčí několik Kamenných koulí, zarytých ve zdivu tvrze. Pocházejí z časů, kdy se ji snažila dobýt švédská vojska, ale nějak se jim při tom nedařilo ...V té době ale už byla tvrz přestavěna na renesanční zámek a tuto podobu si zachoval až do dnešních časů. Zvenčí má ale stále podobu menšího, ale mohutného vodního hradu.
V jeho zpřístupněných interiérech čeká návštěvníky nejedno překvapení. V sálech můžeme shlédnout výstavky o historii města Jeseníku a jeho lázních. Mimochodem - jen velmi málo se ví o zdejších "čarodějnických" procesech, které tu, jako ve známějších Velkých Losinách, probíhaly déle než půl století a to v letech 1622 - 1684. Dále zde uvidíme velmi bohatou sbírku hornin a nerostů s ukázkami kamenických prací a o patro výš nádherný sál s ukázkou flóry a fauny Jesenických hor. Uprostřed místnosti je umístěna ohromná skleněná krychle, vevnitř pak dokonalá napodobenina lesa a na zemi a ve "vzduchu" vycpaná zvířátka a ptáci. Člověku se ani nechce věřit, kolik druhů opeřenců lze v okolních překrásných jesenických horách spatřit ! Kolem krychle visí na stěnách sálu perfektní fotografie zdejší přírody a živočišstva ... Dole na nádvoří se ještě nachází Rytířský sál s výstavou o Zlatohorsku a poté velmi spokojeni odcházíme do města. ( A to jsme ještě neviděli výstavu naivních obrazů nějaké malířky ...)
Procházíme si hlavní náměstí s radnicí, navštěvujeme prodejnu knih v prodejní pasáži vedle opravovaného hotelu a pak už míříme do jídelny na oběd. Tak dnes je to 1 x uzený bůček se zelíčkem a knedlíčkem a 1 x kuřecí kousky se žampióny a rejží. Pak ještě na nákup poživatin do Alberta a poté po obědě "povinný", dvouhodinový spánek. ( No a co - šak sme na dovolené !!!)
Venku už je odpoledne mnohem líp a tak busem do blízkých Lázní Lipová. Tyto lázně nejsou tak známé, jako ty nad městem Jeseník. Jsou také mnohem menší, ale to neubírá jejím secesním pavilonům a umělým jezírkům a fontánkám kolem nic na kráse ! Všechna půvabná zákoutí si tu procházíme, fotíme a necháváme se též vyfotit od párku českých důchodců. Děda má berle a při pózování babičce nad jezírkem do něj spadne i s nimi a pořádně si natluče ! A bábina s foťákem v ruce nahlas podotýká: "No - když už tam jsi, tak tam můžeš zůstat !!"
Zdejší lázně založil Priessnitzův kamarád a pak "rival" Johan Schroth, který zde používal poněkud odlišné metody léčení než jeho slavný kolega. V lázních se léčí kožní onemocnění, poruchy látkové výměny a hlavně - ( a tím straším Janu, že když bude zlobit, tak ji tady nechám ) - obezita !! Nahoru přes Lipovou pak odcházíme na vlak. Rychlík má ale více jak půl hodiny zpoždění a tak si zatím dáváme v nádražní hospůdce kafé a kofču. Do Jeseníku se pak vezeme krásným moderním vagonem, škoda jen, že cesta trvá tak krátce.
Pak ještě procházka podvečerním městem a do naší "domácí" hospody na večeři - vynikající maďarský guláš a vepřovou plec se zelím - MŇAM - "doma" ještě koukáme na Šumné Hranice a pak už spinkat ...