Jihozápadem USA 1. díl

Pátek 28.2.2014

Vydáváme se ráno směrem na letiště, odkud máme v 8:45 let se společností British Airways letadlem Airbus A320 nejprve do Londýna a odtud v 15 hodin do Los Angeles. Odlet je načas, takže v 10 hodin přistáváme na londýnském letišti Heathrow. Konkrétně tedy na Terminál 3. Odtud jsme převezeni letištním autobusem na Terminál 5, odkud v 15 hodin odlétáme do Los Angeles letadlem Airbus A380. Jedná se o dosud největší letadlo pro přepravu osob na světě. Má dvě paluby a v této konfiguraci pojme 47O pasažérů.

Během letu jsme mohli sledovat Island a poté Grónsko a Kanadu. Letová rychlost se pohybovala okolo 900 km/h ve výšce 11500 m. Za okny převládala teplota -50°C.

Přílet do Los Angeles ve státě Kalifornie byl také na čas, pouze nás zdržela velká fronta u imigračního úředníka, kde jsem strávili cca hodinu. Únava z dlouhého letu a z časového posunu byla na každém z nás znát, takže z letiště jsme spěchali do půjčovny aut pro náš vůz Chevrolet Malibu.

Do hotelu Hollywood Inn Express už to pak bylo pouze 1,5 míle a do postele lezeme po 25 probděných hodinách ve 22 hodin.

Sobota 1.3.2014 najeto 460 km

Vstáváme v 6:3O (ne že bychom chtěli, ale časový posun dělá své), dáváme si hotelovou snídani a v 8 hodin děláme nákup některých potravin v blízkém supermarketu. Z LA vyjíždíme za deště při 16°C směrem na Las Vages ve státě Nevada.

Zastávku cestou děláme ve "zlatokopeckém" městečku Calico, kde se zastavil čas. Město pochází z 19. století a některé stavby jsou původní. Bylo opuštěno ihned po vytěžení veškerého stříbra.

Po prohlídce městečka vyrážíme konečně do Las Vegas. Cesta ubíhá pěkně při rychlosti 70 mil/h (116 km/h). I když je to pomalejší než na našich dálnicích, tak zde nikdo (až na vyjímky) nepředjíždí a dodržují povolenou rychlost.

Do La Vegas přijíždíme v 16 hodin a rovnou se jedeme ubytovat do hotelu Stratosféra s vyhlídkovou věží. K recepci hotelu je nutné se prodrat kasínem mezi výherními automaty, stoly s ruletou či pokrem. Večer a vlastně celou noc to tu žije nejvíce.

Po ubytování míříme rovnou na věž, odkud je překrásný výhled na noční Vegas. Nacházejí se zde restaurace a adrenalinové atrakce, na které však nikdo z nás neměl odvahu.

Z věže si jdeme dát něco dobrého z místních Fast Foodů a docela ještě uplácaní z předešlého dne jdeme brzy spát.

Neděle 2.3.2014 najeto 470 km

Dnes opět vstáváme docela brzo a z Las Vegas odjíždíme okolo 7.hodiny. Návštěva krátká, ale my se sem ještě jednou vrátíme a možnosti, které město nabízí si užijeme během dvoudenního pobytu.

Asi 50 km od Vegas se nachází přehrada Hoover Dam z třicátých let 20.století. Hráz je vysoká 220 m a dlouhá 379 m. Nádrž se táhne 185 km a její hloubka je 180 m. Ve své době to byla největší přehrada USA. Na přehradní hrázi rovněž překračujeme hranici států Nevada a Arizona a jelikož přecházíme do jiného časového pásma, musíme si o hodinu posunout hodinky. Za slunečného dne se pěkně ohříváme při 16°C a nasáváme Jarní vzduch.

Po prohlídce přehrady míříme na matku silnic Route 66. Vybíráme si úsek, kde je tato silnice zachována ve své zašlé podobě. Nacházejí se tu staré benzinky, motely, restaurace, které pamatují Elvise Preslyho nebo Merrylin Monroe.

Dále pokračujeme pustou arizonskou krajinou do osady Tusayan, těsně před vstupem do národního parku Grand Canyon, ale ten si už necháme na další den a jdeme se ubytovat do hotelu Red Feather Lodge. Večer okolo 17. hodiny tu máme teplotu 8°C.