Kačák stále romantický

Letní počasí přímo svádí k výletu do nějakého krásného kousku přírody. Jeden takový se nachází i v našem regionu – Přírodní park Povodí Kačáku. Jde vlastně o území kolem stejnojmenného potoka Kačáku, který prý dostal svoje, poněkud domácky znějící jméno podle divokých kachen, které si ho velmi oblíbily.

Na starých mapách se však označuje jako Loděnický potok nebo Loděnice. Kačický se mu začalo říkat až poté, co na jeho horním toku vznikla začátkem 14. století obec Kačice.

Kudy teče?

Potok Kačák pramení na východním úbočí návrší Džbán ve vrchovině stejného jména, přibližně kilometr na jihozápad od obce Kroučová. Postupně na něm byla vybudována celá řada rybníků. Některé z nich, například Bucký, se staly oblíbenými rekreačními místy, chatovými osadami a tábořišti.

Zajímavou lokalitou – Přírodní rezervací Záplavy – protéká potok mezi KAMENNými ŽEHROVicemi a Srby. Zaplavil zde místa propadlá následkem těžby uhlí a poskytl tak útočiště mnoha druhům ptactva. Vyskytují se tu například různé druhy kachen a bahňáků, orlovec říční, ledňáček říční, pelikán bílý, čáp černý, volavka stříbřitá, husice liščí, polák malý, vodouši nebo dudek chocholatý.

Za Záplavami se potok vine lesnatými údolími a v úseku od Srb až po obec Loděnice protéká Přírodním parkem Povodí Kačáku. Na dolním toku, U Svatého Jana pod Skalou a u Hostimi, se zařezává v několika zákrutech do vápencových útesů a vytváří podmanivé soutěsky. Do Berounky se Kačák vlévá asi kilometr a půl severozápadně od Srbska. Celkem Kačák měří 61 km a jeho povodí zabírá 271,1 km 2..

Ze Ptic do Unhoště

Na území našeho regionu se můžeme podél vody vydat po trase, která obloukem spojuje Unhošť a Ptice. Když se vydáme ze Ptic nejprve po zelené a potom po modré značce, dovede nás turistická trasa vedoucí kolem památného stromu – Svárovské lípy – do obce Dolní Podkozí, která leží přímo na Kačáku. Odtud lze dále pokračovat po červené a posléze opět po modré podél jeho přítoku, Černého potoka, až do Unhoště. Celkem tato cesta měří asi jedenáct kilometrů, lze ji však projet i na kole anebo si ji zkrátit a začít (nebo skončit) v Dolním Podkozí. K vyjížďkám si ji také oblíbili jezdci na koních.

Pokud byste se rozhodli neodbočit po modré na Unhošť a pokračovat dále po červené, dovede vás tomto značení do Malé Kyšice a posléze k Proškovu mlýnu v Poteplí, který si po dohodě s příslušným pracovníkem Melicharova vlastivědného muzea v Unhošti můžete prohlédnout i zevnitř. V nejbližším okolí Poteplí pak lze ještě dojít k léčivé studánce Žlábek anebo vyšplhat na Vysoký kopec na volně přístupnou rozhlednu. Do Unhoště vás z Poteplí bezpečně dovede žlutá značka.

Zajímavosti na cestě

Ptice

První písemná o obci pochází z roku 1328. Ve středověku se v okolí těžila železná ruda – krevel. Na návsi stojí zajímavá kaplička a u silnice do Úhonic barokní opuková stodola.

Svárovská lípa

Mohutná, asi 250 let stará lípa srdčitá roste asi kilometr od Ptic hned na kraji lesa. Pod stromem vybízí k odpočinku dřevěný stůl s lavicemi. Dříve zde ochotníci hrávali divadlo.

Dolní Podkozí

Malá obec v údolí potoka Kačák, písemně poprvé doložená v roce 1566. V místě možnost nákupu čerstvých ryb.

Zázračná studánka ve Žlábku

Podle pověsti její léčivá voda vrátila zrak slepé dívce, Sabině Pěnkavové, dceři unhošťského primase.

Rozhledna na Vysokém vrchu

Jednoduchá, asi deset metrů vysoká trámová konstrukce ve tvaru pyramidy byla vystavěna v roce 2007 na místě dřívějšího triangulačního bodu. Za dobré viditelnosti z ní lze dohlédnout až na hřeben Krušných hor.