Karviná

Význam Karviné v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století.

Moderní Karviná vznikla roku 1948 sloučením Fryštátu (německy Freistadt) dnešní historické centrum), Karviné (dnes Karviná-Doly), Darkova, Ráje, a Starého Města. Později byly připojeny ještě Louky nad Olší.

Karviná leží na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro pěší) v městské části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.

V minulosti patřila Karviná k oblastem s vysokým soustředěním průmyslu. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se Karviná stala vysokoškolským městem. Město přestává být vnímáno jako „černé město“ s typickými hornickými rysy.

Členění města

Karviná se člení na 6 katastrálních území:

• Darkov (místní část Karviná 3 - Lázně Darkov)
• Karviná-Doly (místní část Karviná 2 - Doly)
• Karviná-město (místní části Karviná 1 - Fryštát, Karviná 8 - Hranice, Karviná 7 - Mizerov a Karviná 6 - Nové Město)
• Louky nad Olší (místní část Karviná 9 - Louky)
• Ráj (místní část Karviná 4 - Ráj) po obou stranách Třídy 17. listopadu na okraji města směrem na Český Těšín. Nachází se zde nemocnice s poliklinikou a několik základních škol.
• Staré Město u Karviné (místní část Karviná 5 - Staré Město)

Historie a současnost

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od r. 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. stol. ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. a počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska.

Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město.

Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu.

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná.

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Českého Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak karvinští jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Karviné. Jenže kněžna na obchod přistoupila a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Karviné. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Karviné jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

Politika

Karvinské zastupitelstvo má 41 členů. Volby v říjnu 2006 opět potvrdily dominantní postavení levice ve městě. Nejvíce křesel získala KSČM (14), 2. místo obsadila ČSSD (13) a 3.místo ODS (9). Zbylé posty si rozdělily sdružení Naše Karvinsko (3) a KDU-ČSL (2). Vítězná KSČM se však na vedení města vůbec nepodílí. Koalici totiž po volbách uzavřely ČSSD, ODS a Naše Karvinsko. Tyto strany disponují v zastupitelstvu města výraznou většinou 25 hlasů. Primátorem je lídr ČSSD Tomáš Hanzel.

Sport

Nejznámnějším sportovním klubem ve městě je bezesporu HCB Karviná. Tento házenkářský klub, založený již v roce 1955, sbírá v posledních letech pravidelně tituly mistra republiky a od roku 2000 je každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže - Ligy mistrů. Dalším významným klubem je fotbalový MFK Karviná, který je v sezóně 2006/2007 účastníkem MSFL, tedy třetí nejvyšší soutěže hrané na území České republiky.
Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. let, ale současný klub SK Karviná byl založen roku 1993. V sezoně 2006/07 vyhrál krajský přebor Moravskoslezského kraje a poté postoupil do druhé ligy.

Školství

Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Město je totiž sídlem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity. Dále se zde nachází několik středních škol: gymnázium, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola, aj.

Slavní rodáci

• Dana Zátopková
• Jaroslav Bába
• Radek Štěpánek
• Petra Němcová
• Marek Dalík

Fotogalerie