Klostermannova cesta - Vacov

Náš výlet, který bude mít dohromady cca 15km, začínáme ve Vacově na parkovišti nebo o 200m dál na autobusovém nádraží (dle toho, jak se na Vacov dostaneme).

Dominantou Vacova je Kostel sv. Mikuláše. Původní, románský Kostel sv. Vavřince v polovině 18. stol. vyhořel a byl obnoven až po 20 letech. Koncem 19. stol. byl kompletně zbořen a na jeho místě vystavěn Kostel sv. Mikuláše v dnešní podobě. Proto se zde také konají dvě poutě. V létě vavřinecká, v zimě mikulášská.

Ve Vacově se lze občerstvit a najíst ve 2 restauracích (obě několik metrů od kostela), nakoupit na cestu nápoje a svačiny v několika potravinových obchodech, nechybí tu ani kopečková a točená zmrzlina.

Cestu vzhůru si můžeme rozdělit na 4 části:

1. 1. Vacov – rozcestí „na Sušině“ (cca 2km)

Z Vacova se vydáváme po modré, kolem autobusového nádraží.

Po odbočení vpravo vidíme před sebou cíl naší cesty – Javorník i Klostermannovu rozhlednu.

Zatím se nic neděje – jdeme po rovině a pozorujeme krásné výhledy směrem k Rohanovu a kopci Na Hradě hned za ním. V údolí pod lukami a poli vidíme shluk stromů a keřů – nikdo by neřekl, že skrývá poetické přírodní koupaliště, kde se (pokud budeme mít dostatek sil a nálady, a pokud je sezóna) zastavíme na zpáteční cestě. A právě u odbočky k tomuto koupališti máme za sebou první část cesty.

1. 2. rozcestí „na Sušině“ – rozcestí za Milíkovem, před hlavním stoupáním (cca 1,5km)

Pokračujeme stále po rovině směrem k romanticky položené a osamělé vesničce Milíkov. Projdeme celou vísku a začínáme pomalu stoupat, až dojdeme na lesní rozcestí, kde máme za sebou polovinu cesty.

1. 3. rozcestí za Milíkovem – Javorník (cca 2km)

Z mého pohledu nejnáročnější část - stoupání lesem k Javorníku. Je lépe šetřit silami, stoupat pomalu a kochat se okolím. Je co pozorovat – lesy, fauna, flóra i houby, kterých je tu značné množství, popř. dle ročního období lesní plody, jako jahody, borůvky, ostružiny atp.

V létě pozor na zmije!!! Je dobře na Slunečných úsecích nedělat rámus, jen hodně dupat. A pokud přeci jen na hada narazíme, obejdeme ho nebo zaženeme, ale necháme naživu! Jsou chránění a za nic nemohou!

Tento úsek cesty končí u fotbalového hřiště, které máme po levé ruce.

1. 4. Javorník – Klostermannova rozhledna (cca 1,5km)

Po „vyfunění“ na hlavní silnici Strašín – Javorník se dáme vlevo a jdeme po silnici. Asi po 300 metrech narazíme na křižovatku (vlevo na Vacov, rovně na Stachy), na níž lze pozorovat hned 3 zajímavosti: uprostřed krásný strom, vpravo socha Karla Klostermanna na okraji malého lesíka, kde žije spousta veverek a vlevo restaurace se zahrádkou, skvělým pivem i dalšími nápoji a s dobrou kuchyní. Totéž lze říci o penzionu hned naproti.

Po občerstvení pokračujeme po modré značce vzhůru na vrchol. Krátký od počinek si dopřejeme u rotundy Sv. Antonína Padovského, která byla postavena v roce 1939, v níž bylo pokřtěno značné množství místních obyvatel, od níž se nám nabízejí krásné výhledy směrem k Budějovicku a Prachaticku a jsou zde i informační tabule.

Nyní už nás čeká poslední úsek stoupání (již nás hned tak něco nerozhází, máme za sebou horší části), který je poměrně krátký. Po chvíli chůze lesní cestou a loukou (opět pozor na zmije) vyjdeme na asfaltku, po níž se již pohodlně dojde k rozhledně.

Ocitáme se ve výšce 1066m n.m., a pokud jsme výstupem unavení, odpočíváme u dřevěných stolů na lavicích z otesaných kmenů stromů. V pokladně lze zakoupit kromě vstupenek i teplé a studené nápoje, cukrovinky a slané chuťovky, suvenýry, pohlednice, razítko, t uristickou známku atp.

Historie rozhledny:

Na myšlenku postavit rozhlednu na jednom z nejvyšších vrcholů Šumavy (za protektorátu to byla dokonce nejvyšší hora Čech) připadl Karel Klostermann, ale do realizace zasáhla I. světová válka a později, těsně po otevření rozhledny, i II. světová válka. Sám Klostermann se tedy výstupu na rozhlednu nikdy nedočkal. Postupně ji přerostly nejrychleji rostoucí jehličnany - smrky (dle pověsti je zasázeli místní skřítci na pokyn „můr“, které žijí v nedalekých Kránkotách a nemají rády lidi).

Před několika lety byla tedy rozhledna „nastavena“ a z původních 18,5m se stalo 39,5m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 30m.

Zahajujeme výstup do této výšky. Abychom netrpěli závratí, námahou nebo motolicí z točitých schodů, počítáme je. V okamžiku, kdy napočítáme 197, jsme nahoře a zjistíme, že všechna ta námaha stála za to.

Dokonce i za lehkého oparu, nebo za podzimní inverze rozeznáme bez problémů nejmohutnější kopce Šumavy: (bráno zleva doprava) Boubín, Bobík, Libín, za ním Kleť (mezi Budějicemi a Krumlovem), Trojmezí a Třístoličník na hranicích Čech, Německa a Rakouska, bavorské hraniční vrcholy Luzný, Roklan, Falkenstein, Javor, Ostrý, dále pak směr Brdy (při velmi jasné viditelnosti je – ale spíše dalekohledem - matně k zahlédnutí Cukrák nad Prahou, při běžné viditelnosti Temelín). A otáčíme se znovu: Sv. Máří, Zadov, Churáňov, Antýgl, Popelná hora, Obří hrad, Královský kámen, Ždánov, Poledník i s rozhlednou, Svatobor u Sušice, Strašín i s růžovým kostelíčkem Panny Marie, hrad Rábí, Vrbice, kterou jsme míjeli cestou sem i Vacov, start a cíl naší cesty.

A další a další…Popisu vlastně není třeba, protože podrobný popis i s obrázky je umístěn kolem dokola vyhlídkové plošiny.

Nyní, když jsme se dostatečně pokochali výhledy, nafotili si krajinu, můžeme sejít dolů a naplánovat zpáteční cestu.

Je zde několik možností. Buď stejnou cestou nazpátek a zastavit se i u Měsíčního kamene, který se nachází cca 50m od silnice, asi 250m směrem k Zuklínu od odbočky u hřiště, kterou jsme přišli. Poté se vrátíme a jdeme stejnou cestou zpět. Můžeme však sejít i po silnici (od křižovatky, kde se nachází restaurace a strom uprostřed) směrem na Vacov a ve Lhotě nad Rohanovem, v ostré pravé zatáčce nezatočit po hlavní, ale rovně sejít dolů po cestě, pak lesem a navázat na cestu k Milíkovu, kterou jsme původně přišli.

Dle počasí a sezóny můžeme udělat krátkou odbočku ze „Sušiny“ na přírodní Koupaliště Rohanov (květen – září). Kromě úžasně průzračné vody zde nalezneme i občerstvení v kamenné budově i ve dřevěném srubu, venkovní i vnitřní posezení, teplá jídla do 19.00 a kemp. Do Vacova doporučuji vrátit se stejnou cestou, kudy jsme přišli.

Většina obchodů má ve Vacově otevřeno ve všední den do 17.30, jen lékárna a pošta pouze do 16.30.

Na Javorník lze cestovat i na kole – od Vacova jsou možné cca 4 cesty, včetně výše popsané, ale za sebe mohu říci, že to vždy znamená pěší výlet nahoru, jelikož jsem líná a na kole se bez námahy a rychle dostat dolů.

Verze pro méně pohyblivé, unavené, děti a líné:

Na Javorník vyjet autobusem, vystoupat k rozhledně a buď pěšky dolů nebo autobusem dolů.

Autobusy však jezdí o prázdninách pouze brzy ráno, v poledne a odpoledne. Doporučuji nejprve naplánovat pomocí jízdního řádu a mapy.

Tento výlet patří na Šumavě k našim nejoblíbenějším, ať pěšky, autem, autobusem nebo na kole. Pokud je člověk pojízdný, zvládne pochopitelně více památek a přírodních krás. Nevyčerpán výstupem, může se porozhlédnout po poznávací trase od vesnice Javorník, přes rozhlednu, na Královský kámen, kde byl loni znovuvysvěcen kříž na vrcholu této Hory, na kole se lze dostat až na Ždánov a Hrad Kašperk atd.atd.