Krnov a okolí v srpnu 2020, pt. 1 - diskuse

Jo, to je celkem jasný, nakonec Krnov v tom asi nebyl nijak výjimečný, platí to vlastně o všech městech s masivním textilním průmyslem. V Šumperku bylo taky textilek dost, takže potom ven vycházely ve větším počtu ženský. Navíc z ciziny sem jezdily i zahraniční pracovnice. Tady často Polky (v Krnově určitě taky, dost se jich i vdalo), pak dokonce nějaké Kubánky, těch moc nezůstalo. No a na sklonku socialismu přibývali Vietnamci i Vietnamky a ti už tady taky zakotvili(y). No a sovětská vojska jsme taky měli, ale lampasáci je moc ven nepouštěli.

Nejde ani tak o Rusáky, ale o to jak, se měli vojáci sloužící v Krnově asi desetiletí před Srpnem. V té době se zde zbudovaly či rozšířily obrovské textilní fabriky a postavily internáty pro textilní dělnice a Krnov byl opravdu „dámským“ městem. Stačilo se zajít podívat po druhé odpolední před bránu například největšího podniku Karnola. Jinak krnovská kasárna ležela poblíž nádraží u výpadovky na Albrechtice.

Zajímavý postřeh. Já si moc krnovská kasárna nepamatuju, do listopadu 89 jsem snad v Krnově ani nebyl, ovšem v blízké (a i nám šumperákům bližší) Bruntáli bylo spřátelených vojáků požehnaně, ono skoro doteď to tam je poznat. V Krnově jich muselo být celkem míň. Tam jsem občas vyrazil, tak to znám z vlastní zkušenosti.

Bylo to koncem šedesátých let (v pozdním podzimu 1967)

V Krnově jsem působil krátce koncem sedmdesátých let, kdy se tu tehdy tradovalo, že zde na jednoho chlapa připadá sedm ženských a to mezi mužskou populaci se měla počítat i místní vojenská posádka. Vím, že se často v hospodě vojáci základní služby chlubili, kolik piv za ně místní děvy zaplatily. Bohužel za necelý rok na to musela československá armáda kasárna opustit a místo nich se sem nastěhovala armáda sovětská, která zde dočasně pobyla téměř dvacet dva let.