Labská stráň - Belveder

Výlet na Labskou Stráň – B E L V E D E R .

Vydáme se do obce Labská Stráň na Vyhlídku Belveder na pravém břehu Labe poblíž obce Arnoltice, které jsou vzdáleny cca 3 km od Hřenska v okr.Děčín.To, abyste věděli,kam Vás tentokrát zavedu!

Vláčkem motoráčkem jsme se dopravili do Děčína,kde jsme nastoupili zas do autobusu a pokračovali v další cestě na Labskou Stráň.Bylo nás pět + můj „minipes „ Max.Ten už byl celý natěšený,že někam pojede,neboť jak mu začnu dávat náhubek,který ale místo na papule, má nahoře na hlavě, kam mu jej přetočím, (stejně by si ho sundal) a takhle panu řidiči v případě potřeby vyhovím,a náhubek přetočím dolů…jak se říká,vlk se nažral a koza zůstala celá.Copak je pudl zabijácký pes?No řekněte?Ale nařízení je nařízení a je nutno je respektovat!

No,ale abych pokračovala……dojeli jsme do Labské Stráně, vlastně to byla konečná autobusu,na což nás i upozornila hospůdka s tímto názvem.Dali jsme si na posilněnou tvaroháčka /Míšu/,tedy jmenoval se jinak,ale to už jsem zapomněla jak.Skleroza holt kvete,ne-li přímo bují! Ale taky jsme pojedli od kolegyňky škvarkové placky, ty ale byly! Ňam ňam!!!Taky dělám,ale zase jiné,takže jsem si vzala recept a zkusím!!!! No a pokračovali dál.Po cestě jsme viděli krásné chaloupky.Ukazatel směru k Belvederu nás nenechal minout cestu,na kterou nás nasměroval. V dáli, řekla bych v nekonečnu se zobrazovaly stolové hory v Německu i hrad,název ale neznám.Dokráčeli jsme k objektu Belveder,který nám dával připomenout,že tu nejsme sami svými zaparkovanými auty.Zkrátka je to tu hezké výletní místo a tak o návštěvníky nemá nouzi.

Napřed jsme zamířili na malou terásku,pokoukali všude okolo a pak zašli na tu hlavní-velikou, pískovcovou vyhlídku,odkud je vidět do údolí řeky Labe.Terasa se nachází asi 130 metrů nad řekou.

Na místě se nachází i bývalá kaple s erbem pánů Clary-Aldringen, kteří tuto terasu kdysi nechali vybudovat a jimž patřil nedaleký letní zámeček v Bynovci.Ten ale v r. 1790 vyhořel , v r.1846 byl obnoven ale ve zmenšeném rozsahu a v r.1946 byl zestátněn. Po r.1990 přešel do soukromého vlastnictví.Nyní je tam pekárna a vinárna.

Ještě bych dodala ,že nahoře nad vyhlídkovou terasou vévodí restaurace s názvem Belveder,kde je možno se posilnit a uhasit žízeň s náležitým horským příplatkem.

No a my jsme pokoukali, rozhlídli se krásnou krajinou,výhledem na Labe,na okolní skály a pomalu se obrátili na zpáteční cestu zase jinou trasou.

V dálce po levé straně nás doprovázel dlouhou dobu skalní masiv Hřenska, napravo vzadu se nám zas zjevovala stolová hora v Německu, příroda nám zkrátka ukazovala své skvosty a navíc nám přálo i počasí,kdy předtím každý den pršelo a nám zrovna v den,kdy jsme se vydali na výlet jako z udělání svítilo celý den slunce. Což byla krása!

S vidinou oroseného pěnivého moku, na nějž jsme se všichni těšili, jsme došli pomalu mezi poli,lukami a lesem do obce Arnoltice. Vítala nás na kraji snad stoletá-dvěstěletá lípa, neumím to odhadnout,ale holka už měla něco za sebou.Byl to nádherný strom.A vypadal zdravý! A nedaleko zase rybník celý porostlý žabincem – fuj! Vždyť musel zapáchat lidem do oken! Domy byly okolo něj.

A zase nádherné chaloupky, jak sestřičky vedle sebe,nemeškala jsem si je vyfotit.

Míjeli jsme pozdně barokní kostel P.Marie a………

HURÁ !!!!!!!! Hospůdka ! Náš vytoužený cíl!!!! Vidina jednoho oroseného se nám vyplní! Zasedli jsme ke stolům, koupili jsme si pívečko , posvačili a vychutnávali letní podvečer do zpátečního odjezdu autobusu do Děčína.Z Děčína jsme již jeli zase vlakem a domů dorazili před 18 hodinou.

Byl to prima den! A tím končím své vyprávění .