Las Vegas v noci
Las Vegas je neobyčejné město, ale kdyby se nestavěla blízká Hooverova přehrada, asi by tato původní vesnice nedosáhla své proslulosti. Ovšem ve dne tvrdě pracující muži se také chtěli bavit a zúročit své těžce vydělané peníze. Pověst o divokých zábavách v kasínech a nevěstincích se šířila nejen celou Amerikou. Jsme v Las Vegas v proslulém centru zábavy, hazardu a všeho toho, co v jiných místech Ameriky není dovoleno nebo je dokonce zakázáno. Můžete zde klidně chodit s plechovkou piva, ze které upíjíte a nikdo si vás ani nevšimne. Do kasína prý chodil utrácet své peníze i Jaromír Jágr, ale kdo z Čechů, kteří toto město navštíví zde nevsadí alespoň dolar? Město se k životu začíná probouzet se západem slunce, kdy se otevírají restaurace, kasína, bary a v hotelích mají vystoupení umělci z celého světa, jako zpěvačky Madona a Cher nebo kouzelník Capperfield nebo se zde konají boxerské zápasy. Ale takové vystoupení by pro naše peněženky asi nebylo.
My se ale vydáváme na prohlídku nočního města. První delší zastávku máme v Benátkách s věrnou kopií náměstí sv. Marka, Dóžecím palácem a nezbytnou projížďkou na gondolách po kanálu. Odtud vidíme i výbuch sopky u hotelu Mirage. Na ten se později ještě půjdeme podívat zblízka. Z Benátek naše kroky vedou k ostrovu pokladů, kde je na lodi svedena bitva pirátů. Toto vystoupení asi bylo nejslabší, představovala jsem si ho trochu jinak. Jdeme kolem Forum Shop, podívat se na další atrakci hrající fontánu. Je to opravdu úžasná podívaná, fontána se pouští každou čtvrt hodinu. Dívali jsme se na to dvakrát a pokaždé to bylo jiné. Voda byla jen bílá, já jsem již ve světě viděla další dvě, nebyly sice tak velké, ale byly podbarveny reflektory různých barev.
Procházíme městem a vidíme nyní vše ve světlech neonů, co jsme viděli ve dne. Znovu Eiffelovku, sochu Svobody s hotelem New York, hotel Excalibur a MGM, egyptské památky a mnoho dalšího. To už vcházíme do kasína, jsou zde desítky stolů s ruletou, kostkami a množství různých výherních automatů. U vchodu nás vítá rocková hudba a na stolech tančící, spoře oděné děvy. Jednu z nich si fotografuji, někdo mi poklepává po rameni a já jen prohodím:"počkej chvilku, já si ji jen fotnu". Pak se obracím a vidím, že to nebyl kamarád Čech, ale ochranka kasína s upozorněním, že nemám fotit. Vydáváme se k hotelu a náhle zjišťujeme, že je po třetí hodině ráno. Čas v Las Vegas opravdu běží neúprosným tempem a i kdyby jste zde strávili delší dobu, nebudete se nudit. Come Back soon, ano opravdu by se zde člověk chtěl vrátit, už jen pro tu bláznivou, ale při tom báječnou atmosféru.