Ledovec Perito Moreno - vítejte v ledovém království

Zatímco argentinská Patagonie, nacházející se ve srážkovém stínu And, je suchou pustinou bez konce, chilská Patagonie vypadá úplně jinak. Díky převažujícím západním vlhkým větrům, vanoucím z Pacifiku, jsou tu mimořádně vysoké srážky. Prší tady skutečně velmi často. Ve vyšších polohách však spíše sněží. A sněží hodně. A tak není divu, že se v Patagonských Andách, na hranicích Chile a Argentiny, vytvořil obrovský ledovec, zvaný Campo de Hielo Sur (anglicky Southern Patagonian Ice Field). Je to jeden z největších ledovců na světě, který leží mimo polární oblasti, a zaujímá rozlohu téměř 17 000 km2, což je o něco více než pětina rozlohy České republiky. Z tohoto ledového království pak odtékají na všechny strany desítky mohutných ledovcových splazů, které transportují led směrem do nižších poloh. Splazy se většinou vrhají střemhlav do celé řady jezer, rozkládajících se na chilské i argentinské straně.

Jednotlivé splazy mají své vlastní názvy. Splazů je spousta. Jenže pro turisty není vůbec snadné se k nim dostat. Patagonie je prakticky neobydlená a silnic je zde pomálu. A to je ještě slovo „silnice“ často dosti nadnesené, někdy se jedná jen o širší zpevněné cesty. Tak například jeden z těchto splazů, Glaciar Grey, leží v chilském národním parku Torres del Paine. Abyste se k němu dostali, musíte se sem nejdříve přepravit z nejbližšího městečka, Puerto Natales, vzdáleného 112 kilometrů, a poté jít mnoho hodin (či několik dní) pěšky či lodí přes jezero, abyste se k vysněnému ledovci nakonec dostali. A to je jeden z nejsnadněji přístupných ledovců v této oblasti. K mnoha dalším, jistě stejně impozantním, se prostě nedostanete, pokud nejste ochotni vláčet se patagonskou divočinou stovky kilometrů pěšky, s krosnou na zádech.

Existuje však jedna významná výjimka, a tou je ledovec Perito Moreno, který proto nevynechávají žádné zájezdy do Argentiny a Chile. Tento ledovcový splaz ústí do velkého jezera Lago Argentino, které, jak již napovídá jeho název, leží na argentinské straně And. Tento ledovcový splaz je dlouhý 30 kilometrů a v průměru dosahuje šířky 5 kilometrů. Ústí ledovce do jezera se nachází 80 kilometrů západně od městečka El Calafate, v národním parku Los Glaciares, který je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. El Calafate má pouhých 8 000 obyvatel, kteří žijí především z turistů. Kdyby totiž Pánbůh nerozesel po jeho horském okolí takovou nádheru, těžko by tu žilo víc než pár desítek lidí, zvláště když nejbližší větší město, Río Gallegos, leží 320 kilometrů na východ odsud. Díky blízkému ledovci ale najdete v El Calafate spousty hotelů, restaurací a cestovních kanceláří, u nichž si můžete pořídit výlet k nedalekému ledovci. Tak jsem učinil i já.

K ledovci se jede autobusem po celkem obstojné silnici. Na konci již na Vás čeká veliké parkoviště. Neboť k ledovci jezdí spousty turistů, zahraničních i argentinských. To platí zvláště pro leden a únor, kdy zde vrcholí léto a tudíž turistická sezóna. Ledovec můžete zhlédnout i z lodě. Vyjížďku, trvající asi hodinu, jsem absolvoval, ale celkem ji nedoporučuji. Přitom nebyla špatná! Ale z lodi v zásadě neuvidíte více, než ze břehu. Na břehu byl totiž vybudován systém zábradlí a vyhlídek, odkud se Vám naskytne překrásný pohled na tu ledovou nádheru. Čelo ledovce se tyčí několik desítek metrů nad jezerem. Každou chvíli se kus ledu dolomí a spadne do jezera. Jelikož se může jednat o kru o rozměrech několik desítek metrů, není radno se přibližovat velmi blízko k ledovci. Však zde také v minulosti zahynuly tři desítky neopatrných turistů. Pak ale byly vybudovány již zmíněné chodníčky, zábradlí a vyhlídkové plošiny, takže pokud se budete řídit pokyny na výstražných cedulích, nebezpečí vám v žádném případě nehrozí.

Ledovec Perito Moreno je v současnosti hodnocen jako stabilní. To znamená, že na rozdíl od převážné většiny světových ledovců, které díky globálnímu oteplování ustupují směrem do hor, leží čelo ledovce Perito Moreno zhruba stále ve stejných místech. Ledovec se ve skutečnosti pořád sune směrem dolů, jenže zároveň se z něj neustále odlamují menší kry a právě díky tomuto „odtoku“ čelo ledovce zdánlivě stojí. Asi tak jednou za pět let se však stane, že čelo ledovce postoupí více než jindy a podaří se mu zcela přehradit jednu menší zátoku na jezeře. Jelikož je ovšem tato zátoka napájena místními potoky, voda za takto vytvořenou ledovou přehradou pozvolna stoupá. A stoupá tak dlouho, až tlak vody přeroste kritickou hranici a ledovcová bariéra rupne. Rána se nese na míle daleko a vznikne obrovská vlna, která se rozlije po jezeře. A boj ledu a vody může pokračovat na novo.

Samotný ledovec Vám popisovat nebudu. Je nádherný, podívejte se na fotky. Připravte se na to, že pokud sem pojedete v hlavní sezóně, potkáte tu stovky turistů. Ale přesto se mi ledovec moc líbil. Málokde máte totiž možnost pozorovat modrou ledovou masu přímo z čelního pohledu, jako tady. Jinde stojíte pod ledovcem, ale zde jsou pozorovací plošiny umístěny na protějším svahu, ve stejné výši, jako je výška ledovce. Pokud se tedy chystáte zajet do Patagonie, ledovec Perito Moreno určitě nevynechejte!

Autor: Petr Daubner, spolupracovník cestovní kanceláře Mundo