Letošní zářijové německo-polské putování – pokračování

*

Předchozí část: https://www.turistika.cz/cestopisy/letosni-zarijove-nemecko-polske-putovani-zacatek-povidani/detail

055

Den čtvrtý – Wolinský národní park a Přírodní park Údolí Dolní Odry

056

Vesnice Żabnica a naše první setkání s řekou Odra, která tady má dvě ramena. Obě jsou však polská, jelikož hranice je v těchto místech až za řekou. Pozorujeme nejenom Odru, ale také krásnou a tichou přírodu. Rozkládá se tady totiž Park Krajobrazowy Dolina Dolnej Odry, který má pokračování i na německé straně. Nationalpark Unteres Odertal je navíc jediný německý lužní národní park.

057

Ve zmíněné obci si také všímáme modernějšího římskokatolického kostela „Kościół pw. Świętego Jana Marii Vianney´a.

058

Západopomořanské vojvodství a město Chojna. Plné parkoviště u zdejšího kostela napovídá, že se vše chystá na polední mši.

059

Kościół pw. Najświętszej Maryi Panny i Świętego Jana Chrzciciela se nám líbí, a tak si ho důkladně prohlížíme.

060

Místní informační středisko se nachází v přízemí gotické radnice a má otevřeno. Obdrželi jsme tady zajímavé mapy a informace pro naše další cestování.

061

Za městečkem Cedynia zastavujeme na jednom malém parkovišti a přesedáme na kola. V nedaleké obci Osinów Dolny si prohlížíme hraniční most, který se klene přes řeku Odru.

062

Polsko – německé hranice to je také komerční zóna neboli velké polské (vietnamské) tržiště. Vidíme jedno německé auto za druhým. Někteří jedou nakupovat, jiní na oběd.

063, 064

Pokračujeme po silnici proti proudu řeky. Pomník, který označuje nejzápadnější bod Polska, sice míjíme, ale o kousek dál sjíždíme k řece a jsme tudíž také nejzápadněji, jak to v Polsku jenom jde.

065

Na okraji obce Stary Kostrzynek odkládáme kola a jdeme pěšky na vyhlídkové místo. A ty pohledy stojí za to.

066

Kousek pod námi vytváří řeka Odra záliv nebo slepé rameno, ale proti svému toku. Hlavní rameno řeky je současně hranicí mezi Polskem a Německem. Na polském území vyhlásili Cedynňski Park Krajobrazowy, Němci mají Oderwiesen Neurüdnitz.

067

O kousek dále si ještě prohlížíme Kościół pw. Miłosierdzia Bożego. Je však zavřeno. Následuje krátká porada u mapy a na základě jejích závěrů volíme zkratku po červené turistické značce. Nejprve stoupáme, aby nás posléze cesta pokračující v polích přivedla do borovicových lesů. Místo zpevněného povrchu nás čeká písek, ve kterém se jede zajímavě.

068

Brzy přijíždíme zpět do obce Osinów Dolny, což poznáváme podle krásných výhledů na rozlehlé tržiště.

069

Je příjemné, teplé a suché počasí, tudíž zastavujeme v jedné restauraci. Čistě ze studijních důvodů. Je přeci potřeba ochutnat polské točené pivo. Láďa se rozhodl před odjezdem si tady zanechat svůj batůžek, aby se s ním nemusel tahat. Naštěstí se sním v podvečer opět shledal.

070

Z vesnice jedeme přímo k řece, podél které vede obslužná cesta. Není to přímo cyklostezka, ale jede se po ní dobře.

071

Co chvíli vysedáme a kocháme se. Porovnáváme krajinu v Polsku a Německu. I to, jak se o ni starají.

072

Za hlavním ramenem Odry je v jednom místě vidět ještě nějaký tok, podle mapy „stará Odra či kanál Oder-Havel“. Ale to je daleko od nás, tudíž to detailně nezkoumáme.

073

Čeho si však všímáme, jsou zajímavé hraniční sloupy.

074

Dalo by se jet pořád dál a dál, ale je už pozdě, a tak se vydáváme po jedné z mnoha polních cest na cestu zpět. Po nějaké chvíli přijíždíme do městečka Cedynia.

075

Sluníčko svítí, je příjemně, a tak se zastavujeme na jedné zahrádce. Ze zdejších výpěstků jsme si vybrali opět ten polský.

076

Místní kostel je na vršku, a tudíž neunikl ani naší pozornosti. Jedeme k němu, prohlížíme si svatostánek i zajímavé okolí.

077

Kościół Narodzenia Najświętszej Maryi Panny w Cedyni byl postaven ve 3., čtvrtině 13. století. Jako materiál posloužil kámen, z velké části žulové kostky. V 17. století byl poničen, ale opět postaven. Také v následujících letech měl smůlu, jelikož ho postihly dva požáry, ale pokaždé byl naštěstí opraven. Věž není původní, ale byla přistavěna na počátku minulého století.

078

Více už nás toho v městečku nezaujalo, a tak jedeme na parkoviště, nocležiště. Dnes jsme ujeli na kole 36 km.

079

Den pátý – Přírodní park Údolí Dolní Odry, Národní park ústí Warty – Karlovy Vary

Ráno popojíždíme 300 metrů na další parkoviště, kde snídáme a prohlížíme si jeden zajímavý pomník. Já jsem dokonce vystoupal 232 schodů až na vrchol kopečku jménem Góra Czcibora (54 m.n.m.).

080

Jednak je odtud krásný výhled, na údolí Odry, do Polska i sousedního Německa, kam se dívá také polská orlice.

081

Kvůli tomu by sem ale schody nevedly. Důvod jejich zbudování je potřeba hledat před padesáti lety. 24. června 1972 tady slavnostně odhalili „Památník polského vítězství na Odře“ (Pomnik Polskiego Zwycięstwa nad Odrą) u příležitosti 1000. výročí bitvy u Cedynie.

Kromě parkoviště, laviček a přístřešků, jsou dole u silnice č. 124 umístěny tabule informující o bitvě.

082

Datum je jasný, 24. června 972. S místem bitvy už je to horší. Někteří historikové se přiklánějí k levému břehu Odry, ale také by to mohlo být až u Štětína. Poslední dobou se však badatelé přiklánějí k Cedynii. V této oblasti se totiž nacházel brod na řece Odře, kudy vedla obchodní cesta z Polabí do Pomořanska. Zda se bojovalo i v samotném městě jasné také není.

Informace o bitvě se dochovaly v Thietmarově kronice. Podle ní stály tenkrát proti sobě vojska polského knížete Mieszka I. a markraběte Lužické marky Hoda. Je zajímavé, že se tak dělo proti vůli císaře Oty I.

083

Odborníci se snaží v průběhu doby zmapovat průběh bitvy, ale informací moc není na rozdíl od různých teorií. Vypadá to, že polský kníže měl početně menší armádu, ale silnou stránkou byli jeho lučištníci i další vojáci dobře připraveni na boj v nerovném terénu. Velkou zásluhu na polském vítězství měl patrně také Mieszkův bratr Czcibor. Jak bitva probíhala se asi nikdy nedovíme. Jisté však je, že zmíněná událost stoupla po druhé světové válce na významu a stala se historickým symbolem vzhledem ke vztahu Polska s Německem.

084, 085

Po snídani jsme se rozhodli ještě zůstat na polském území a pokračujeme podél Odry. Za vesničkou Kaleńsko sjíždíme k řece.

086, 087

Kdysi tady byl brod a také přívoz. Nic už z toho nefunguje. Zůstala ale naštěstí kouzelná příroda, kterou vpíjím lačnýma očima do sebe.

088, 089

O půl kilometru dál zastavujeme znovu, jelikož je zde pro změnu nějaká ptačí oblast. Ale především opět krásná příroda.

Další zastávku chceme udělat ve městě Kostřín (Kostrzyn nad Odrą), kde jsme očekávali nějaké památky. Nakonec ale zjišťujeme, že město nemá historickou část, patrně v důsledku druhé světové války.

090

Ani tady ještě nepřejíždíme na německé území, ale dáváme se na východ. Na jedné křižovatce objevujeme nečekaně menší rozhlednu.

091

Wieźa Widokowa przy Czarnowskiej Górce aneb tři betonové a šedesát dřevěných schodů. Z vyhlídkové plošiny si užíváme výhledy nejenom na Park Narodowy Ujscie Warty. Poblíž Kostřína se totiž vlévá řeka Warta do Odry.

092

Přes obec Słońsk pokračujeme do další vesničky jménem Przyborów, kde parkujeme auto a sedáme na kola. Vede tudy cyklostezka podél říčky jménem Postomia.

093, 094

Nakonec jsme toho sice moc neujeli, ale zato hodně viděli. Každou chvíli zastavujeme, i když víme, že není v lidských silách vidět a vstřebat všechnu tu krásu kolem.

095

Království krav a býků, Ptačí oblast, a především krásná příroda v parku „Park Narodowy Ujscie Warty“, která se úžasně vybarvila.

096

Zpět se obracíme u vyhlídkového místa „Platforma Widokowa „Betonka“ przy Ścieźce „Ptasim Szlakiem“.

097

Šlo by to asi ještě dál a možná bychom poblíž Kostřína objevili soutok řek Warty a Odry. Nebo také ne. Močály, krávy a býci.

098

Příjemný závěr našeho putování. Užíváme si to. Okolní krajina je poetická, půvabná, prostě lidská. Ale musíme se loučit. V patách nám jde stará známá obluda jménem ČAS a již otvírá chřtán, aby si na nás pochutnala.

099, 100
Před úplným opuštěním polského území si ještě v obci Ośno Lubuskie prohlížíme Kościół św. Jakuba Apostoła w Ośnie Lubuskim.  
Končí báječné cestování, končí i veliké zážitky. Následuje polský oběd a 561 kilometrů po převážně německých dálnicích do českých Karlových Varů.