Lisabon…nechte se okouzlit!
Lisabon, nejzápadněji položená evropská metropole, je městem, které vás lačně pohltí, přežvýká a vyplivne. A vy pak budete po návratu domů těžce snášet to, že ve vašemdenním programu není zahrnuta siesta. Nemá cenu se bránit, stejně to nesvedete, nejste totiž tím silnějším soupeřem a i kdybyste sebevíc chtěli zůstat vPortugalsku věrni svému středoevropskému životnímu stylu, po několika dnech budete stejně tak jako tak vstávat kjedenácté dopolední a kolem druhé odpolední začnete mít chuť na šálek silné černé kávy či místní tradiční gálao, mléčnou kávu. Tohle i mnohé jiné může být pro ty, kteří rádi poznávají místa sneobvyklou atmosférou a poezií, přitažlivé. Lisabon má totiž něco do sebe, něco hodně do sebe!
Nakonec si zvyknete
VLisabonu, portugalsky řečeném Lisboa, se zavírají obchody každý den vsedm, a to zcela bez ohledu na to, kolik je hodin. Stane se vám, že před půlnocí klidně nakoupíte ve smíšeném zboží, na které náhodou natrefíte vzapomenuté uličce a kde si za pultem pakistánský prodavač čte detektivku, stejně jako se stane, že si nebudete mít kde koupit ve dvě odpoledne banán, protože se dnes zkrátka rozhodli vcelém okolí držet hodinovou siestu - asi je na obchodování vedro, stím nic moc nenaděláte. Portugalsko a jeho obyvatelé si zturistického ruchu moc nedělají. Město Lisabon je takové, jaké je, a nikdo se ho nesnaží přikrášlit jen proto, aby bylo takové, jaké by ho rádi viděli turisté. A zvyknout si mimochodem budete muset i na to, že hromadná Doprava buď nemá a když má, tak jednoduše nedodržuje jízdní řád. Neptejte se proč, odpověď je totiž vždycky stejná: to je prostě Portugalsko.
Místo s historií
Zapomeňte na Lisabon, jak ho zachycují učebnice dějepisu pro základní školy. Doba slavných zámořských výprav, a to nejen světově proslaveného mořeplavce Vasco de Gamy, které zemi přinesly velké bohatství i slávu, je pryč. Tradiční modrobílé kachličky na fasádách domů, fungující zde jako okrasa i ochrana před vlhkostí, jsou zašlé a olámané. Balkony sozdobně zkrouceným, dnes ale zarezlým, zábradlím zarostly divokou směsicí nejrůznorodějších rostlin a i vté nejužší uličce visí na dlouhých šňůrách mezi okny vyprané prádlo nastavené pálícímu slunci.
I místo scharisma
Ve staré zástavbě města se po chodnících, jsou-li tam vůbec nějaké, povalují smradlavé pytle plné odpadků, každý druhý obchod prodává levnou obuv nebo nevkusnou plastovou bižuterii a každý třetí je rádoby luxusní svatební salon. A stejně si to tady během několika hodin oblíbíte a na všechnu tu nedokonalost se budete koukat úplně jinak. Postačí, abyste si kousek od centra - ve spletitých uličkách vedoucích do strmých lisabonských pahorků - nalezli vám příjemnou hospůdku a dali si nějakou tu místní specialitu: smažené, uzené či dušené plody moře, ryby na všechny způsoby, salát zčerstvé zeleniny svýbornou zálivkou nebo husté polévky, ve kterých jsou všechny suroviny tak jemně rozmixovány, že jíte spíše něco na způsob výživného zeleninového krému. A ktomu Vinho verde - místní mladé víno vynikající chuti? A jistě nepohrdnete ani něčím na dobré trávení. Co třeba sladká třešňová pálenka ginjinha (někdy také jen ginja)? Vcentru Lisabonu naleznete mnoho malých barů - hned několik jich je přímo za Národním divadlem, které stojí v čele ústředního náměstí Rossio -, které tento tradiční portugalský nápoj servírují. Sklenička za jedno EURO. A pozor: pije se za čilé konverzace ve stoje a na ulici! A to i ve čtvrti Bairro Alto, která začíná ožívat se západem slunce. Právě tam nechť směřují kroky každého, kdo se chce pobavit, poznat místní noční život a nebo se zaposlouchat do tklivé tradiční portugalské hudby zvané fado.
Neutuchající šrumec
Brzy zjistíte, že v Lisabonu nikdy není úplné ticho nebo dokonce klid... stále něco houká, sviští, vrže a piští, někdo zpívá, smrká a kašle - zvláště na tento typ zvuků, pro nás tak trochu nechutný, jsou Portugalci velkými umělci -, haleká nebo fňuká, auta troubí a řidiči na sebe pokřikují. Prudkými ulicemi, které jsou lemované mnoha zlomenými podpatky odvážných turistek, si to chrastí žluté nebo červené tramvaje, číšníci v kavárnách servírují výbornou kávu a tradiční pastel de nata, velmi sladký smetanový koláček, a na hlavní třídě vám opakovaně „tajně" nabízí postarší Portugalec marihuanu nebo hašiš.
Kam se vydat
Nejdříve určitě vyjeďte samostatně vcentru stojícím výtahem, elevatorem Santa Justa, na jeho vyhlídkovou plošinu. Tam naleznete maličkou kavárnu s neskutečným výhledem a přijatelnými cenami. Nebo se můžete pěšky vyškrábat - pohodlné a stabilní boty ssebou! - starobylou čtvrtí Alfama či Graça khradu Svatého Jiří, Castelo de São Jorge. Pohled na panorama metropole vás zaručeně umlčí. Stejně jako celodenní výlet do Belému, přístavu, odkud vyplouvaly všechny ty slavné zámořské výpravy. Tady naleznete Jeronýmovo opatství i Belémskou věž, architektonické skvosty manuelismu, což je stavební styl vyznačující se dekorativním zobrazováním lodních prvků, např. smotků lan, kotev, vyobrazení lodí, astylizací mořské flory afauny.
Čilý ruch velkoměsta
VLisabonu nemá cenu utrácet za lístky do divadla, určitě neuvidíte to pravé, to se totiž - namísto na jevišti - děje každý den přímo vulicích města, stačí se jen koukat kolem sebe a vidět. Potkáte tu zpívající i tančící žebráky, jejich krásné psy, divoké kočky, pouliční mimy a živé sochy, půvabně oblečené černošky, co celé dny jedí ořechy před kostelem, muže se sloní nemocí i arabské prodejce štěkajících pejsků. A písčitá pláž je tomuhle všemu nedaleko, stáčí popojet vlakem podél břehu řeky Tejo, která se kousek za městem vlévá do Atlantiku, do městečka Cascais (zpáteční jízdenka stojí tři EURO dvacet), kde se dá na několika místech - jedno je přímo naproti nádraží - zdarma půjčit kolo (k tomu je nutné pouze předložit platný doklad totožnosti) a po břehu oceánu dojet na překrásnou pláž Guincho.
Závěrem
Doplním ještě, že každou neděli od 10:00 do 14:00 je vstup volný do všem státem podporovaných muzeí a galerií a každousobotu a úterý se pod hradem Svatého Jiří koná velký bleší trh, kde si můžete za malý peníz zakoupit vše: od vypsaných propisovacích tužek přes panenky Barbie, všemožné plyšáky a erotické časopisy až knepojízdnému trabantu.
A pro všechny ženy pozor: vPortugalsku je zvykem dávat hlasitě a okatě najevo, že se někomu líbíte, a faktem je také to, že se někomu líbíte poměrně často - tak alespoň každou půlhodinku. Nejde o neslušnost nebo sexuální harašení, ale o poklonu a lichotku. Tomuto „hodnocení" se nevyhnete ani, když půjdete ruku vruce spřítelem či manželem, prostě to patří ke zdejším zvyklostem, a tak si to zkrátka užijte! Užijte si ten čas, kdy na vás cestou po ulici mrkne řidič autobusu, prodejce zeleniny, policista i náhodný kolemjdoucí.
Tak co, nemáte chuť objevit ojedinělou krásu Lisabonu? A to rychle ještě dříve, než ji objeví všechny cestovní kanceláře? Pak už tam nebude khnutí a všechna ta patina starých časů zmizí spolu s dychtivými davy turistů. A nebo možná ne... vLisabonu a sPortugalci kolem sebe si totiž nikdy ničím nemůžete být jisti. To jediné je jisté...
Článek byl napsán pro www.zena-in.cz.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Portugalsko
Půjčovna aut